W imię...
V mene...
In the Name Of
VOD (1)
Obsahy(1)
Fatálně charizmatický Adam – muž zaslíbený Bohu, vytrvalostní běžec a zároveň muž moderní doby, v strhujícím podání Andrzeje Chyry, byl jako kněz již několikrát nuceně přesunut, až skončil v izolaci na polském venkově. Ve své farnosti má „na převýchovu" skupinu mladíků, kteří si odpykávají své tresty prací místo pobytu v nápravném zařízení. Jedním z nich je i křehký Lukasz, který má pověst nebezpečného žháře a neumí plavat. V nádherné přírodní scenérii, mezi „jeho" kluky i pod vyrovnaným zevnějškem Adama to vře – mezi oddaností Bohu, potlačovanou touhou, přesvědčením, že i on má právo na lásku, a znechucením z moci a pokrytectví církve. Z podstaty kontroverzního tématu homosexuality katolických kněží vznikl jeden z nejoceňovanějších polských filmů roku, který soutěžil na letošním Berlinale a získal cenu Teddy Award pro nejlepší LGBT film. (Mezipatra)
(více)Videa (2)
Recenze (25)
Adam je (ne)typický kněz, který pod hábitem nosí tričko s nápisem "Illinois", chlastá a po večerech si to dělá ve vaně. And... he likes boys. Takže taková normálka:) Snímek se však nezaměřuje jen na jeho "problém", ale velký prostor věnuje i ostatním postavám. Ewě, která k němu občas zaskočí na návštěvu, protože doufá, i v něco víc, k čemu by mezi nimi mohlo dojít, i několika ostatním chlapcům. Podivný a zamlklý Lukasz ho zaujme nejvíce a ti dva se začnou postupně sbližovat a není proto divu, že spolu budou i jednoho dne jako divoši běhat a pokřikovat v kukuřičném poli:) Snímek má i krásnou hudbu. Kdyby uměli Poláci vyrábět tak dobré čokolády, jako umí točit filmy:) ()
O symbolismu v tomto filmu již zde byla řeč, přidal bych však ještě jeden - běh. Jogging jako terapii proti "hříšným" myšlenkám ordinuje hlavní představitel kněz Adama. Na rozdíl od něj mladý delikvent Lukasz běží (ačkoliv je běh nasnímán stejnými filmařskými postupy) za svou lásku v okamžiku, kdy si ji plně uvědomí. Běh tak není terapií, ale naopak prozřením, což je velmi znejasněno závěrečnou scénou. Skvělá je na celém filmu zejména vizuální stránka. Osvětlovači provedli vážně výbornou práci a kameraman nabízené světlo dokázal plně využít ve prospěch emocionálního působení scén (že by práce produkční společnosti Zentropa?). Negativa zde již byla rovněž zmíněna - rozdrobenost závěru filmu, který vlastně žádné uspokojivé ukončení nemá. Pozitivum vidím v hudbě, která je využívána velmi sporadicky, ale výrazně. Soundtrack je spojením minimalistických skladeb (snad) smyčcového kvarteta a zvlášť používanými kytarovými kompozicemi. Poláci se po hudební stránce, jak je jejich zvykem, opět vyšvihli. Výborně byla využita i skladba od Band of Horses - procesí bylo rozhodně jednou z vizuálně-hudebně nejzajímavějších scén. ()
Z hlediska symbolismu a pohrávání si s náboženskými znaky se jedná o nesmírně zábavný film, i když by se mu samozřejmě dalo vytknout, že se jedná o pomrkávání veskrze banální a jasně čitelné. Vždyť už jméno hlavní postavy je jasným odkazem na prvního člověka, Adama, který se zprotivil vůli boží a byl vykázán z ráje. I v tomto snímku je jeho pokušitelkou krásná Eva, která již jednoho seminaristu svedla na scestí, nicméně tentokrát jí odolá. Avšak v případě gnostického učení by tu Eva mohla být chápána stejně jako v biblickém příběhu had, postava, která dává možnost Adamovi nahlédnout do sebe samého a konečně pochopit, či spíše přijmout kým vlastně je. Adam je zde prezentován jako vnitřně rozervaná osobnost, která si volí cestu mezi bohem svými city. Velmi výmluvná je v tomto případě scéna, kdy učí Lukasze plavat. Drží jej nad vodou jordánskou, symbol Adamovi rozpolcenosti, a dává pozor, aby se do ní neponořil. Ve jménu je snímek, který příjemně překvapí i výbornou řemeslnou stránku a povedenými hereckými výkony. Tomu prvnímu napomáhá zejména režisérčin dvorní kameraman Michal Englert. Spolu s osvětlovači se mu podařilo vytvořit velmi zdařilý vizuál, kterému se daří podtrhávat dobrý dojem z většiny scén a vytvářet správné emoce. U hereckých výkonů je třeba kvitovat s povděkem kombinaci hereckých profesionálů v hlavních rolí a neherců v rolích vedlejších postav, které dodávají filmu větší míru autenticity. Nicméně co filmu ubírá v celkovém vyznění je zejména jeho ukončení. Závěr je zbytečně rozdělen do několika částí, kdy vždy dochází k jakémusi uzavření příběhu, ale snímek přesto pokračuje dál. V konečném důsledku se tak nepříliš příjemně táhne, působí rozdrobeně a vyznívá trošku naprázdno, i když by pravděpodobně chtěl končit úderně. ()
Dôležitý príspevok do dosiaľ zriedka reflektovanej problematiky sexuality kňazov. Trefný obraz toho ako sa subjektívne vytúžený romantický vzťah stáva v celospoločenskom merítku negatívnym fenoménom, ktorý môže zapríčiniť až kolaps systému. Zhodnotenie a názor tvorcov na danú problematiku prináša kľúčová, trochu cynická záverečná scéna, ktorá sa ukazuje byť odpoveďou na presladlú gay love story. Scenárom žiaľ slabšie a formálne nevkusné. ... Spätne sa mi to obsahovo páči viac a viac. ()
Poľské filmy mám rada, ale už viac krát som ich "prichytila pri tom" že úplne pokazia záver. V tomto filme však u mňa nebol problémom len záver, ale aj celé poňatie filmu. Mám rada málovravné filmy, tie takzvané pocitovky. Lenže na takýto druh filmu okrem kvalitného herectva treba aj veľkú dávku režisérskej invencie, zručného kameramana a kvalitný strih. Tento film si priam v určitých momentoch slová pýtal. Pretože tie pocitové (bezslovné) na mňa pôsobili mnohokrát bez zmyslu a práve tie konverzačné boli tým najlepším z filmu (rozhovor Adama so sestrou cez skype - skutočne som dávno tak kvalitnú scénu nevidela...) to ostatné sa "vďaka" kostnatej bezslovnosti ťažko číta a potom niet divu, že vám v závere unikne tá takmer dokonalá vypointovanosť. Podľa mňa, tomu záveru mal predchádzať trochu iný film... ()
Reklama