Pět večerů
-
Pjať vječerov
-
Пять вечеров
(Sovětský svaz) -
Päť večerov
-
Five Evenings
Drama / Romantický
Sovětský svaz, 1979, 103 min
Režie:
Nikita MichalkovHrají:
Ludmila GurčenkoObsah
-
Saša Iljin se po několika letech vrací do míst, kde před válkou bydlel. Vzpomene si na svou bytnou Tamaru Vasiljevnu a rozhodne se ji navštívit. Záhy se ukáže, že mezi nimi nebyl pouhý vztah bytné a nájemníka, ale kdysi proběhlo i něco víc. Saša se chce Tamaře co nejvíce po těch letech odloučení zalíbit. A tak jí vypráví o svých pracovních úspěších, o tom, že je hlavním inženýrem největšího sovětského podniku. Když se však prozradí, že ani nedokončil studium vysoké školy a ve zmiňované továrně vůbec nepracuje, neví jak Tamaře vše vysvětlit a zbaběle uteče. (Snorlax)
Saša Iljin se po několika letech vrací do míst, kde před válkou bydlel. Vzpomene si na svou bytnou Tamaru Vasiljevnu a rozhodne se ji navštívit. Záhy se ukáže, že mezi nimi nebyl pouhý vztah bytné a nájemníka, ale kdysi proběhlo i něco víc. Saša se chce Tamaře co nejvíce po těch letech odloučení zalíbit. A tak jí vypráví o svých pracovních úspěších, o tom, že je hlavním inženýrem největšího sovětského podniku. Když se však prozradí, že ani nedokončil studium vysoké školy a ve zmiňované továrně vůbec nepracuje, neví jak Tamaře vše vysvětlit a zbaběle uteče. Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
Snorlax
Nádherně ruské, nádherně poetické, ale silnější pro mě zůstává český Lístek do památníku.(28.2.2012)
-
holga
Opětovné setkání milenců po dlouhých letech. Stará láska nerezaví a oni neví, co mají dělat. Oba jsou starší, unavenější, trochu smutní. Velmi silný film. Postavy jsou hluboké, jejich trápení a pochyby takřka hmatatelné.(13.11.2010)
-
garmon
Je to výborně udělané, ale čiší z toho staroba - možná je to i pro dabing, s nímž jsem to viděl (je to ke stažení tady: http://uloz.to/xJcef2h/pet-veceru-nikita-michalkov-tv-rip-cz-dub-avi), ale staroba prosvítá i morálkou postav - takové to zatuchlé patriarchální myšlení, znám to ještě od svého dědečka - žena jako služka, čekající celý život na milost možnosti navrácení svého Samce (něco jako:"je dvanáct hodin a ta ženská ještě nemá hotový oběd, pánové!") a pak po návratu má být celá říčná, když chce Alfasamec uspořádat oslavu shledání (s jejím vínem na jejím ubruse - postava ve filmu pak říká: "...takhle urazit člověka! Viděla´s, co tam bylo? Krémy, kaviár!") . U toho se mi ježila husí kůže odporem - a to byl rok 1979, když to točili!(27.2.2012)
-
lera ivanova
Scénář napsal Michalkov opět s Adabašjanem, tentokrát podle divadelní hry Alexandra Volodina. Nevím, jak je to možné, nechápu úplně všechny mechanismy, ale ten příběh není nic jiného než citlivá, nádherně čirá pravda. Je klidně možné, že zásluha není tolik ve scénáři jako v režii – Pět večerů slouží za vzorovou ukázku režie chápané jako vytváření atmosféry mezilidských vazeb. Film nekřičí, je tichý, nenápadný, ale napnutý jako struna od začátku do konce. Ničemu neučí, nic netvrdí, a přesto dokáže být dílem, které – mne osobně – čistě ve vnímání života a lidských vztahů změnilo – myslím, že k lepšímu. Fenomén sám o sobě je píseň Drolečka (Guby okajannyja se snad jmenuje oficiálně). Jak to jen popsat... Opravdu dobré lidové písničky díky síle svého „stáří“ v sobě většinou nesou cosi obecně lidského, co platilo i o našich prapředcích, v tom je jejich jímavost a kouzlo. No, a tato Drolečka, ani trochu lidová, uměle složená, pro potřeby daného filmu, a míněná spíše jako parodie na lidovky, záhadným způsobem dokáže vystihnout to cosi – ještě silněji a lépe než písně původní.(23.8.2010)
