poster

Halimina cesta

  • Halimin put

Drama

Chorvatsko / Slovinsko / Bosna a Hercegovina, 2012, 105 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Ekser
    *****

    Tak toto mi dalo zabrať. Bože, ...prečo ?(1.3.2013)

  • nascendi
    ***

    Ako človeka bez vierovyznania ma rozčuľuje láska, porozumenie, obetavosť, spolupatričnosť a ďalšie pozitívne vlastnosti, ktoré hlásajú náboženstvá a živočíšna nenávisť k inovercom, ktorú živia ich cirkevníci. A ako sú miesta styku zemských platní oblasťou zemetrasení a aktívnej sopečnej činnosti, tak sú miesta styku rôznych náboženstiev oblasťami násilia, krviprelievania a vojen. Dobre nekončieva iba láska potomkov znepriatelených rodov Montekov a Capuletov, ale ani láska kresťana a moslimky. Je priam neuveriteľné koľko energie sa vynakladá na to, aby náboženské komunity ostali homogénne. Takže film, ktorý hľadí na miesto kontaktu a premiešania dvoch náboženstiev očami osudov prostých ľudí ma zaujal iba čiastočne. Sú to problémy s ktorými sa nestotožňujem a môj nezainteresovaný pohľad mi neumožňuje prideliť viac ako tri hviezdičky.(3.5.2015)

  • Malarkey
    **

    Balkánci tento, poměrně náročný příběh na pochopení, natočili tak syrově a nekompromisně, až mi bylo těžko na něj koukat a ke konci ho vůbec dokoukat. Halimina cesta totiž poukazuje na skutečnost, se kterou v současné době zápolí prakticky celá Evropa - setkání Muslimky a Křesťana, které tu zachází do takových krajností, až se jim narodí dítě. Jednání a chování okolí je pak poměrně brutální, což dokazuje, že to, s čím dnešní Evropa zápolí, Balkánci měli na talíři už před pradávnem a nikdy to nedělalo dobrotu. Škoda jen, že z filmu mi vlivem deprese bylo spíš zle, než abych si z něj něco odnesl. Závěr pak byl logickým vyústěním zklamaných lidí na dně. Smutný, realistický a těžce depresivní film.(26.2.2015)

  • tahit
    *****

    Příznačně deprimující příběh pro balkánskou oblast válečných traumat. Dramatická polemika principu viny a svědomí je postupně rozkrývána prvotřídně. Žádná složitá psychologie, ani intelektuální konstrukce, ale jednoznačně silný a prostý příběh s důrazem na věrohodnost.(3.6.2014)

  • Enšpígl
    *****

    Musím se přiznat, že ze začátku mně styl vyprávění připadal hodně kostrbatý. Střídání současnosti a minulosti, tomu já všeobecně moc neholduji, natož když ty flashbacky jsou v postatě na sebe nenavazující scény, které slouží jen jako příběhová či emotivní podpora dějové linky ze současnosti. Od začátku je však příběh velmi poutavý a tak jsem se do Halminy celkem bez problému dostal a odměnou mně byla závěrečná třetina, která má v sobě hned několik scén, který jsou fakt těžkej masox. Za velmi vydařené považuji, že tvůrci v těch srdcově nejintimnějších scénách na diváka nevytáhli žádný hudební motiv, ani tuny dialogů, ale vystačili si třeba z pohlazením konečků vlasů, nebo ramene, to bylo fakt udělaný moc hezky a o to větší mletý, ze mě ten film udělal. Jen abych ještě zvýšil sílu příběhu, nevybavuji si moc filmů, kde během dvaceti minut se najdou hned dvě scény u kterých mě bylo do breku.(22.2.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace