Pianistka

Rozhodně se nepovažuji - a ani se považovat nemohu - za znalce Michaela Hanekeho, ale myslím, že s klidem můžu říct, že je to jeden z mých nejoblíbenějších režisérů. A to jsem viděl teprve tři jeho filmy. První byl snímek "Funny Games", z kterého jsem byl, přiznám se, celkem rozčarovaný. To, co si v závěru dovolil, to bylo něco navíc, co tam prostě nepatřilo. Proč? Podobné scenáristické zásahy jsou většinou na škodu, pokud nejste Charlie Kaufman. Druhý film už mě doslova nadchnul. Byla to samozřejmě oscarová "Láska". Film, který ve vás zanechá neskutečně hluboké pocity. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/02/pianistka-2001-85.html (09.04.2013)

Pianistka žije vo svete vlastných obmedzení a túžob a v tomto svete vlastnej izolácii dokáže nádherne cítiť hudbu. Haneke jej psychopatologickú osobnosť zobrazuje kompenzačne cez umenie a rozvíjajúci sa vzťah k študentovi - ide na to dobre - cez divácke emócie, čo som mu s veškerou emočnou zaangažovanosťou aj zhltla. (Našťastie) nie je to moje prvé stretnutie s Hanekem, preto som si vopred povedala, že zvládnem príbehovú nedopovedanosť a divácku frustráciu zo záveru, čo koniec koncov nebolo až také ťažké. Nezdieľam vrcholné nadšenie z Pianistky (až taký potenciál film nemá), ale nezabudnem... (27.10.2008)

Tak to dopadne, keď sa to s chtíčom (nemusí byť nutne sexuálny) preháňa, navyše je viac ako isté, že i jeho prípadne naplnenie ešte neznamená aj uspokojenie... Z pohľadu réžie ma Pianistka zaujala svojim civilným poňatím s veľkým dôrazom na samotných hercov (všetci traja boli vynikajúci). Tiež sa mi páčilo ako sa vo filme striedala vážna hudba s obyčajným ruchom z ulice, ten kontrast bol veľmi zaujímavý a prispieval tak k jedinečnej atmosfére. Na druhú stranu mi trocha vadilo, že sa Haneke všetko snažil vsadiť na to, aby diváka šokoval, hlavne niektorými explicitnými násilnými a sexuálnymi scénami, miesto toho aby sa trocha viac pohral s psychológiou jednotlivých postáv a trocha hlbšie sa ponoril do vzťahov medzi nimi. Napr. vzťah matky s dcérou mohol byť veľmi zaujímavý. V tomto smere tu bola iba slabo načrtnutá frustrácia hlavnej hrdinky, jej závislosť na matke a všeobecný citový a sexuálny chlad. Vzhľadom na námet a zámer však tu toho z tohto pohľadu bolo málo.To je rozdiel medzi Pianistkou a napr. takými Bergmanovými Šepotmi a výkrikmi, z ktorých, aspoň mne sa tak zdá, si Haneke zobral pár nápadov, no pritom ale na ceste k divákovi vsadil na inú kartu. Či urobil dobre tak to nech si každý posúdi sám. Pre mňa ale aj tak rozhodne pozoruhodný film. 80/100 (10.10.2016)

Vubec jsem nevedel co od toho cekat, navic podle nazvu se Pianistka tvari jako vcelku poklidny, umelecky zalozeny film, piano a hudba zde nastesti dostanou spoustu prostoru, to chvalim, ale to co se skryva pod povrchem v temnych zakoutich mozku tehle klavirni profesorky je az prekvapive politicky nekorektni zvracenost. To, ze jsou umelci prevazne totalne ujeti je znamym faktem, ale jestli se podobny chaos odehrava v myslich vsech profesoru na hudebnich konzervatorich, tak tam musi mit asi hodne veselo. Kdyby Pianistka vysla nekdy pred 15ti lety, mohl z toho byt i docela solidni shocking material. V dnesni dobe internetu a vsudypritomneho sexu uz to maji tyhle filmy trosku slozitejsi. Kdyz se 15ti lety klucina dneska podiva na proslulou ziletkovou scenu z Pianistky, kterou chtel Haneke ocividne sokovat, tak mu to prijde naprosto bezne, protoze si hodinu predtim prohlizel fotky Suicide Girls nalozenych v krvave vane, pro ktere jsou podobne interakce vaginy a ziletky kazdodennim ritualem. To ale nic neubira celkovemu efektu, ze Pianistka je stale velmi pusobiva a narocna psychologicka hra a excelentni one-women show Isabelle Huppert. Nejvetsi "WTF?" feeling jsem mel uplne na zaver pri sledovani zpusobu, kterym to Haneke cele zakoncil, ale nechci spoilerovat, takze si to pekne zcheknete sami, stoji to za to. 8/10 (28.11.2008)

[9,5/10] (CNC, Eurimages, Canal+, Alain Sarde, MK2, WFF, Wega Film, arte, ORF) (Barevný /// Produkce: Yvon Crenn, Christine Gozlan, Veit Heiduschka /// Scénář: Michael Haneke podle románu Elfriede Jelinekové /// Kamera: Christian Berger /// MFF v Cannes: Michael Haneke (Velká cena poroty), Benoît Magimel (herec), Isabelle Huppert (herečka)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (19.12.2008)