Ten chlap je magor!

88% - Tento film byl původně zamýšlen jako komedie parodující drsné policajty Eastwoodovského typu. Kitano v ní měl hrát hlavní roli. Pak ale nastaly určité neshody v produkčním štábu, původní režisér natáčení odřekl, a z Kitana herce a baviče se stal ze dne na den režisér. A hned začal čarovat. Kompletně přepsal scénář z komedie na mrazivou podívanou plnou násilí. Když se však řekne "film plný násilí", nejedná se zde o typickou střílečku, kde krev teče proudem, a záporní hrdinové po své velmi ošklivé smrti minimálně jednou obživnou. Kitano už zde začal s vykreslováním násilí po svém, tedy velmi realsiticky, syrově, až naturalisticky. Násilí neidealizuje, jak je tomu ve většině, zejména amerických filmů. Je u něj rychlé, kruté, a hrozivé, ať je konáno v jakémkoli zájmu. Další Kitanova specialita je práce s tichem a dlouhými plochami. Pro spěchající diváky nepochopitelné a nudné, pro ty, co se rádi nechají unést atmosférou geniální. Hudba zde není v pozadí, ale hraje stěžejní roli ve vytváření a uvolňování napětí. Pět hvězdiček za pozoruhodný režijní debut s tím, že se jedná přece jen o "Ouverturu" k velké symfonické básni o mnoha větách s mnoha kontrasty, jež nese název Režie:Takeshi Kitano (11.09.2005)

Takeši Kitano ve své první režii představuje špatného poldu jménem Azuma, který běžně kašle na svoje povinnosti, pujčuje si od ostatních peníze a nevrací je, hraje hazardní hry a neposlouchá rozkazy. Když ale dojde na chytání zločinců, tak se nebojí podezřelé zmlátit tak, aby se sami šli přiznat nebo zločince rovnou přejet při jeho zatýkání. Násilná povaha Azumy se projevuje prakticky ve všech činnostech, které provádí, což z první poloviny filmu dělá docela komickou parodii na dirty harryovské poldy, protože Azuma se slušně chová jen ke své sestře a k lidem od kterých chce peníze. Od začátku vyšetřování nového případu spojení drog a vražd se ale příběh pohybuje spirálou stupňujícího se násilí až k velmi brutální variaci na příběhy o pomstě a druhá polovina filmu už neobsahuje prakticky žádný humor. První kitanův film se nezaobírá zrovna nějakou velkou životní pravdou krom té, že dva se perou se stupňující se intenzitou zatímco třetí se na konci dost cynicky zasměje, ale i přes očividné začátečnictví v režírování filmu je to dost zdařilý a zábavný snímek, který navíc dokáže překvapit jak hlavní postavou tak samotným vývojem příběhu. Už v prvním filmu ale člověk může vidět ty klasicky kitanovské absurdní vtípky a s příběhem nesouvisející komické záběry a scénky jako v tomto filmu třeba prvňáci házející plechovky z mostu na loď a nebo Azumovo setkání prakticky s jakoukoli vedlejší postavou. Takže určitě za to violent cop stojí. (04.12.2010)

Je to celkom dobrá kriminálna dráma od Takeshiho Kitana. Má dosť dobrý príbeh o drsnom detektívovi, ktorý má kvôli svojim nekomprimisným metódam neustále problémy s nadriadenými, čo ho ale aj tak vôbec netrápi, keďže autority ho nezaujímajú. Práve získa nového kolegu a začne riešiť prípad vraždy drogového dílera, ale čoskoro si uvedomuje, že s tým súvisí celá zločinecká organizácia, no aj tak túži dostať hlavne vraha, kvôli čomu je schopný urobiť čokoľvek. Spracovanie sa mi páči, už od úvodnej sekvencie som vedel, že toto bude presne pre mňa, síce celá tá kriminálna línia nepôsobí až tak dobre, ako by mohla, keďže vyšetrovanie je tu podané predsa len trochu jednoduchším štýlom, ale v rámci tohto filmu s tým nemám problém. Celý film stojí v prvom rade na samotnej postave detektíva, ktorá je skvelo zvládnutá, zločincov nadovšetko neznáša a tak rád používa násilie, ale k tomu aj ten jeho arogantný prístup, spôsob, akým jedná s kolegami, sestrou a podobne, toto ma veľmi bavilo a situácií tohto typu je tu plno. V druhej polovici to ešte osvieži výborne zvládnutá chémia medzi ním a zabijakom a k tomu ešte ten vydarený nekompromisný záver, bavil som sa skutočne dobre. Spokojný som aj po stránke akcie, samozrejme nejaká výrazná akcia sa tu moc čakať nedá, je hlavne v štýle tohto žánru, ale aj tak ma všetky tie naháňačky, alebo mlátenia podozrivých bavili. Herecké obsadenie je na tom dobre, Takeshi Kitano si to celé zobral pre seba a je tu skutočne výborný, ale sadli mi aj všetky vedľajšie a záporné postavy. S réžiou a technickou stránkou som spokojný, príjemná vizuálna stránka, ale hlavne tá atmosféra, ktorá sprevádza väčšinu Kitanových filmov. Kitano už svojim prvým plnohodnotným filmom nastavil úroveň dosť vysoko a jasne ukázal, akým smerom sa bude jeho kariéra uberať, takže som rozhodne spokojný. 76% (02.09.2013)

Ve svém režisérském debutu nám T. Kitano bez jakýchkoliv servítek představil nezapomenutelný rukopis, díky němuž spolehlivě charakterizujem i jeho pozdější filmy. Violent Cop je příběhem mlčenlivě samotářského policisty, který leckdy brutálními postupy bojuje proti zločinnosti. Zdánlivá fádnost děje je tu však umocněna právě režisérovým přístupem. Tam, kde by americká produkce nasekala bezpočet výbuchů a jiných triků, Kitano nechává promlouvat hlavně postavy, dává veliký prostor jejich utváření, vede jejich chování do nejzazších mezí. Nevypomáhává si bezúčelnými akčně zvratovými scénami, ale naopak ději nechává volně plynoucí tempo, v němž násilí dostane ty nejjasnější kontury. Násilí se prakticky prolíná celým obsahem filmu. S ním si režisér opravdu dokázal vyhrát. Na jedné straně staví poeticky bojové souboje s jemnou hudbou (bez předimenzovaných kung-fu tanců), aby v dalších scénách ukázal až přílišnou syrovou brutálnost, často hnanou do absurdnosti (což se nejvíce projeví v závěru). Morbidně krásné, zvrhle poetické. (01.02.2004)

Kitana mám rád, jak v jeho poloze komediální, tak především dramatické. A jelikož jsem už pár jeho filmů viděl tak vím, že jsou poněkud odlišné od běžného mainstreamu. A tenhle není výjimkou. Ale popravdě už na mě byl originální... totiž divný až moc. Divný scénář se spoustou divných scén, s divným chování postav, za divného (respektive nevhodného) hudebního doprovodu. A Kitanův schizoidní policajt věru není postava, ke které by si divák vytvořil nějaký blízký, natož třeba dokonce kladný vztah. Ovšem vypjaté finále v betonovém skladišti je natolik praštěné, až je vlastně docela zábavné a přiznám se, že jsem na něj čuměl jako tele na vrata, jak zpívá Olympic (rána z milosti pro ségru hodně překvapila). Těžce menšinová záležitost, ale určitě zajímavější, než většina západních a středoproudových kriminálek. (04.05.2023)