Lady a Tramp

Vzpomínání na dětská léta, kdy mi maminka četla pohádky od Walta Disneyho ( Lvím králem počínaje, Mulan konče), beru Lady a Trampa jako srdcovku. Když jsem se po více jak 18ti letech rozhodl podívat na film, nemohl jsem se ubránit tomu, jak je to dnes naivní a sentimentální pejskařina, která skutečně stojí jen na té "špagetové scéně" (a to jestli vůbec), a to i přes krásnou a "poctivou" animaci. Z pohledu dospělého silný průměr, z pohledu dítěte klenot. (15.03.2015)

Romantické filmy nemusí být blbé, mohou být příjemné a pohodové. Ale vzhledem k valné většině současné filmové tvorby je tohle pouhou minulostí. Díky Lady a Trampovi se můžeme podívat na krásnou animaci a říkat si, jak jen to tehdejší animátoři udělali, že bez počítačových triků vytvořili něco tak pěkného a životného. (21.04.2012)

Příběh Romea a Julie ve psím provedení se šťastným koncem a určený pro děti. A nejen pro ně. Film jsem viděl jako malý kluk asi před třiceti lety v kině, v té době se hrálo hodně dysneyovek, ale oproti jiným, si tento film pamatuji nelépe. Což samozřejmě nebyla pravda, neboť po včerejším shlédnutí jsem zjistil, že z příběhu už jsem hodně zapomněl, ale zůstaly chutě a pocity. Vím, že v dětství na mne silně působily vztahy mezi oběma hrdiny, nechápal jsem, proč náhle Lady Trampa nechce, když se ve psím útulku dozvěděla některé intimnosti z jeho života. Vůbec všechny zmínky o antouškovi, jeho povoz, psí útulek a možnost, že psa někdo utratí, ve mně vzbuzovaly ohromný pocit nebezpečí a strachu o hlavní hrdiny. Scéna, kdy Baryk skončí pod převráceným povozem a vy máte za to, že zemřel, je tak silná, přestože velmi jemně pojednaná, že i dnes mne vzala u srdce a byl jsem moc rád, když jsem v závěrečném happy endu zjistil, že Baryk žije. Nedalo mi to, abych při sledování filmu nesrovnával dřívější dysneyovky se současnými animáky. Lady a Tramp je zvláštní film, není to pohádka, pokud jako pohádku nechápete to, že zvířata spolu mluví, ale mluví jenom mezi sebou a nikoliv s lidmi. A když už jsme u toho mluvení, nikdo nepronáší hlášky, ale smysluplné věty, které slouží příběhu. Jako v každé správné klasické dysneyovce se i tady zpívá, ale opět nikoliv samoúčelně, jak tomu bývá dnes. Jo to byla doba, kdy se ještě točily krásné animáky a kdy byl obsah příběhu důležitější, než forma jeho vyprávění. P.S.: Moje dvě kočky mne donutily, pod hrozbou poškrábání, dopsat tuto doušku: Tento sentimentální film vyzdvihuje neexistující city u psí rasy a naprosto politicky nekorektně vyobrazuje členy nejušlechtilejšího živočišného druhu, to jest kočky. (14.12.2005)

Je to divný, že první film z roku 1955 kterému dávám pět hvězdiček je animáč, ale Lady a Tramp si to zaslouží. Nádherná pohádka ze zlaté éry, kde funguje naprosto všechno. Humor, perfektní postavy, emoce, napětí i pěkné písničky. Lady je fenka se zlatým srdcem a zlatou rodinou, jenže té se narodí dítě a ona je odstavena na vedlejší kolej. Když se objeví příšerná tetička, utíká a potkává pouličního vořecha Trampa, který ji zasvětí do života na ulici. A tak spolu honí slepice, poznávají hrůzu útulku, bojují se zákeřnou krysou a samozřejmě vše dobře dopadne. Nechybí nezapomenutelná scéna se špagetou a Bella Notte už mi zní v hlavě. Animovaný film roku 1955. (16.05.2019)

Disneyho klasika je ozdobená další z ikonických scén, ve které si Lady a Tramp společně pochutnávají nad romantickou špagetovou večeří. Skvělá animace je samozřejmostí, písně jsou ve snesitelném množství a část okouzlující atmosféry vyplývá z toho, že tento film pro děti vznikl v polovině 50. let. I proto Tramp nenuceně oslovuje Lady jako "bitch". (13.08.2012)