Chvíle setkání

Režisér odvedl skvělou práci. Ať už vedením hlavní herečky, která předvádí opravdický herecký koncert, tak i líbivě zvládnutým vykreslením hlavních postav. Chvíle setkání je krásná francouzská romance se vším všudy a nemůžete si ji nezamilovat. Byrne sice trochu zestárl, ale stále je to pan herec a šarmu má na rozdávání. Ze začátku je zbližování s příběhem trochu vlažnější, ale jakmile začíná jiskra mezi herci doutnat, jde do tuhého a vy nebudete chtít, aby tenhle příběh kdy zkončil. Bonnell se předvedl. (03.07.2013)

Inspirace v Před úsvitem, popř. Před soumrakem se nezapře. Snímek se snaží budovat poetickou, toužebnou atmosféru, jenže scenáristické základy jsou pro silnou diváckou identifikaci poněkud vratké. Jeden silný pohled střídá druhý, slova jsou upozaděna pro zvýraznění vnitřních emocí, ale jakmile položíte filmu jakoukoli otázku, nedokáže vám ji zodpovědět. Oceňuji, že tvůrce ukazuje, že vzplanutí vášně se může týkat i lidí v pokročilejším věku, ovšem pro příště si musí uvědomit, že přetékající srdíčko láskou (nebo nadržeností?) nestáčí diváku jen tak z plátna hodit do ksichtu, je totiž třeba ho patřičně dějově zaobalit. 5/10 (05.07.2013)

Jak všichni (nejen) v Evropě stárneme, stále častěji jsme krmeni sexuálním životem starší střední generace a její chuti po experimentování. Na KVIFF 2013 takovým snímkem byla Glorie zastupující ženskou populaci, a v tomto případě Le Temps de l´aventure jde o mužskou, zdá se, citlivější polovinu lidstva, byť je hlavní hrdinkou žena mladšího středního věku. Postavy sympatické, příběh (ne)snadno uvěřitelný, ale jako by kopírující reálný život. Tak se vytvářejí sny. (12.07.2013)

Áno, Before Sunrise bol celkom dobrý a zaujímavý film, ale UŽ DOSŤ! Najprv And While We Were Here, a teraz zase toto. Ale filmy takéhoto túžobného vzplanutia počas jedného dňa už mi idú hore krkom. Takže toto už nezachráni ani šarm a nestarnúci pôvab Emmanuelle Devos, hoci treba povedať, že práve ona ten film držala ako tak nad hladinou, resp. vďaka nej to nebol až úplný náraz o dno. Ale inak dosť bieda - hlavne tým často lyrickým dejom. (12.04.2014)

Tenhle film mě krásně vlezl do rány, asi dva dny zpět jsem si totiž čet moc hezký článek o Emmanuelle Devos jako o jedné z nejtalentovanějších hereček současné francouzské generace a já s hrůzou zjistil, že jsem s ní neviděl ani jeden film, úplně jsem se před sebou zastyděl. Naštěstí mám mezi tv stanicema kámoše a jedne z nich, Cinemax okmažitě zjednal nápravu a já potvrzuji již potvrzené, Em je totální supertalent. Z jejího hereckého projevu jde přirozenost a sebejistota. Pokud jde o Grabiela, tak tam už naštěstí netrpím negramotností a věděl jsem, že sázka na jeho herecké úmění je sázka na jistotu. Horší už to je se samotným příběhem, protože počínání Alix jsem fakt nechápal. Ono by to až tak nevadilo, protože ženský myšlení nikdo nebylo předmětem kladení otázek a hledání odpovědí, já si vždycky vystačil se třema základníma znalostma žen a to totiž, že ženy jsou nositelky života, nositelky sexu a nositelky jídla a za to se k nim chováme hezky, průser však nastává v okamžiku, když jsou ženy i nositelkama nesrozumitelných příběhů. Je zajímavý, že Dougovu chování a jednání jsem chápal od začátku až do konce. (26.10.2014)