Džigoku de naze warui
Why Don't You Play in Hell?
Do poslednej klapky krvi
Režie:
Šion SonoScénář:
Šion SonoKamera:
Hideo JamamotoHrají:
Hiroki Hasegawa, Fumi Nikaidó, Gen Hošino, Šin'iči Cucumi, Džun Kunimura, Tak Sakaguči, Akihiro Kitamura, Taró Suwa, Denden, Mickey Curtis, Tecu Watanabe (více)Obsahy(2)
Bezbřehá krvavá lázeň se rozpoutá ve chvíli, kdy ctižádostiví amatérští filmaři narazí na šéfa japonské mafie, který chce natočit film se svou dcerou. Štáb náhle dostává jedinečnou příležitost - zrežírovat velkou finální řežbu jakuzy! Mezi dvěma znepřátelenými klany jakuzy právě probíhá válka - to však nemůže odradit skupinku dychtivých amatérských filmařů zvanou The Fuck Bombers od splnění jejich snu. Chtějí totiž natočit největší akční nářez vůbec. Před deseti lety vedl mafiánský boss Ikegami útok proti svému rivalovi, donu Mutovi. Teď, když nastal čas jeho pomsty, se ale Muto nemůže soustředit na nic jiného, než je dokončení jeho mistrovského díla - celovečerního filmu s vlastní dcerou v hlavní roli. Snímek potřebuje dotočit dřív, než bude jeho žena propuštěna z vězení. The Fuck Bombers náhle stojí před životní příležitostí - mohou zachytit velkou finální řežbu jakuzy. Navíc na klasický, pětatřicetimilimetrový materiál! Hrátky s peklem jsou komediální reflexí tradičních jakuza filmů v tarantinovském stylu - nakonec dojde i na nejkrvavější lázeň všech dob. (Cinemax)
(více)Recenze (84)
Kdyby chtěl někdo ještě hlubší bizzar, tak vzhůru do Love Exposure, případně Survive Style 5+. To jsou moji zbožňovaní. Ale kdyby chtěl někdo famózní film, čerstvý jako orosené supermango, který se opět tak krásně švihloasijsky vymyká - well, Why Don't You Play in Hell? Zvuk - dobrý! Moc příjemné. Téměř plno. ()
Silně bizarní podivnost ... jo ono je to vlastně z Japonska. Tak to je tím pádem vše ok, ale já to prostě nepobral. ()
Zábavné, ale len tak spolovice. Asi toho všetkého masakrovania sa a rádoby vtipu a krvi a všetkého ostatného bolo až priveľa. (Art Film Fest - Cinemax - Trenčín - 26.6.2014) ()
Jeden z nejbizarnějších a nejpodivnějších (hlavně v poslední čtvrtině filmu) filmů o natáčení filmu nemohl zřejmě natočit nikdo jiný, než Šion Sono. Přesto je to zatím nejslabší film, co jsem od něj viděl. Přišlo mi, jako by Sono, překvapivě, neměl nebo nechtěl svým filmem vůbec nic říct, pokud přeci jen ano (a týkalo se to filmu), bylo to horzně nevýrazné. Ocenit ale musím nenucenou bizarnost, hudební stránku filmu, herecké obsazení a Sonův tradiční cit pro krásu hereček (bez ohledu na jejich věk). ()
Nejnovější Sonův film mě nějak výrazně nezklamal, ale ani nenadchnul, trochu lepší průměr, tu čtvrtou hvězdu dávám po dlouhém otálení za závěrečný masakr... I když "tohle není Kill Bill", inspirace jím byla zjevná (hlavně v momentě, kdy Micuko stojí obklíčena jakuzou a provede ten krásný "toč-seč-hlav"). Ze začátku jsem měl trochu problém se do filmu dostat, působil na mě hodně roztříštěně, ale nakonec mě docela zaujmul, pobavil a v některých scénách mě dokonce přiměl k hlasitému smíchu. Také jeho šílenost byla celkem uspokojivá, ale bohužel to byla šílenost trochu jiného druhu, než na jakou jsem u Sona zvyklý a na kterou jsem se tak těšil, takže proto možná ty mé mírné rozpaky... Nečekejte zkrátka žádné velké úchylárny a psychopatologické perverze, jen takový hodně odlehčený japonský gore humor. ()
Ťažké je zostať v realite, keď fikcia je taká sranda. Sono sa utrhol z reťaze a jeho pocta čínským akčným filmom s tradičnou Japonskou poetikou, odkazy na jeho bicykle a kluby, a aj zabrdnutie do Kitanovských tém v perfektnom guláši akcie, čierneho humoru, metafilmu a myšlienkovo komplexného a na línie bohatého majsterštyku, spôsobuje, že sa od Pekla nedá odtrhnúť zrak Fumi Nikaidó je nádherná. Sledovať ju usmievať sa ma prinútilo uvedomiť si, že chcem hrať vo filme Siona Sona. Nie len preto, lebo mi hrá klasika počas krvavej sprchy. Ani nie preto, lebo sa tu oháňa katanou a pozerá so do spoteného ženského výstrihu. Ale čisto z toho hľadiska, že to vyzerá ako neskutočná sranda. Najosobitejší tvorca vytvoril najosobitejší mindfuck film v ktorom je všetko čo by ste o tej japonskej kinematografií mali vedieť. A teraz to tam poďme nájsť. Tým, že tam v kuse odkazuje na svoje predchádzajúce filmy, umocňuje extázu zo strán fanúšikov, ktorý presne vedia čo tím myslel, alebo naznačoval. A potom, že je divné byť divný. ()
Fakt mazec.. Sono je srdcař a šílenej vědec, kterej vezme Cecil B DeMented a klasické Yakuza Papers, zavře je do místnosti se svíčkama, červeným vínem a romantickou hudbou a čeká co z očekávaného spojení vášně vyleze. Výsledek pak pokropí esencí z killa billa aby v šílené šermovačce vrátil žlutej overálek s černým pruhem zpět Bruceovi. Že z tohodle komentu nejste moc moudří? Nevadí.. Sono vám to vysvětlí s bezstarostnou lehkostí, která vám nitrožilně vpíchne dávku nadhledu na týdny dopředu. FUCK BOMBERS!! ()
Americká noc po japonsku servírována Šionem Sonem, po které nebude ústní hygiena nikdy jako dřív. 65% ()
Naprostá ujetina. Na jednu stranu mě to bavilo, na druhou jsem zírala a nevěděla, co si o tom myslet. Asi nejsem takový fanda naprosto nesmyslných snímků zaměřujících se jen na umění natočit film. 1.) Novodobá vodní skluzavka ve formě krvavých lázní - to se na vysokoškolských kolejích asi nezavede. 2.) Úplný konec, kdy běžel jak debil ulicí, přestože měl v sobě nejmíň 4 střelné rány.. jasně a pak záběr konce filmu natáčejícícho film, který natáčel film - bomba hříčka. 3.) Fuck bombers - tomu se říká oddanost filmu, když této skupince nevadí zabíjet a být zabiti jen proto, aby natočili film jejich života. 4.) Jak ta borka sťala všechny hlavy v kruhu - vůůůbec mi to nepřipomnělo Wanted a scénku s kulkou. 5.) Největší záchvat smíchu jsem dostala při tom, jak si představoval, že to natočí --- vešli tam, postavili stojan, kameru na to, ti zírali a pak spadly všechny papírové stěny a všude se bojovalo. 6.) Čímž jsem přistoupila k bodu šest, aka že vlastně na filmu bylo naprosto skvělé, že jsem nevěděla, co je skutečnost, co vize, co sen, představa, jejich minulost či tužba... 7.) Když si dáte moc heroinu, pak místo krve stříkající z těl vidíte barevnou duhu nad hlavou osoby, jež je sesekávala - asi žrali moc M&M nebo co, aby vytvořili krvavou duhu. V závěru tento počin tedy oceňuji, ale přesto musím brát na zřetel, že ta písnička mě neskutečně srala, nehledě na to, že člověk nechápal už od startu, jelikož začátek filmu vám naskočí japonská reklama na zubní pastu.. prostě na mě až moc šílené a nelogicky ztřeštěné. ()
Bláznivé vyznání lásky k filmu, 35mm, tradiční japonské kultuře a Bruce Leemu.. ()
Moje prvé, relatívne, normálne stretnutie s týmto prapodivným Japonským režisérom (Šion Sono) dopadlo nad moje očakávania, skoro za 5*. S celej snímky som mal pocit akoby išlo o satiru na celú tú gangsterskú yakuza manga pop kultúru spolu zo zreteľom na samurajský Chanbara žáner. Neviem to ani riadne pomenovať ale vidím to tam. Keď ja Japonskú kultúru a kinematografiu až na pár výnimiek ( skôr by som to nazval štatistických odchýliek) nesledujem, nepáči sa mi ide o úplne iný svet mimo mňa. Ale toto malo proste toľko sviežich nápadov, nehorázne trefné charaktery a narážky na úplne všetko, že som neodolal. Mnohé veci čo na Japonských filmoch mám aj nemám rád tu boli doslova gurmánsky sparodované... A všetko to celé vyústilo do záverečného monumentálneho masakru. Obrovská škoda, že tvorca si nedokázal svoju brutalitu ustrážiť alebo nejako inak zobraziť než odpudivou digitálnou krvou. Čím viac striekajúcej krvi, tým viac manga štýlu to chápem ale mne to tam nesmierne prekážalo. ()
Ak v nejakom filme nevadí, že Vám zomrú pred očami hlavný hrdinovia, alebo hrdinovia filmu tak je to v tomto filme. Ono v podstate nikto na začiatku nemôže čakať ako film skončí, lebo skončí veľmi nepredvídateľne a je veľká škoda absencie nejakej silnej pointy, lebo filmu ide hlavne o to, aby zabavil divákov a kostra príbehu vôbec nie je zlá. Postavy sú zaujímave a vo filme v podstate ide o spojenie mafiánskeho jakuza (yakuza) prostredia s filmovým prostredím a filmový nadšenci sa snažia natočiť stret (bojový) dvoch rodín a krv v podstate tečie prúdom a je všade. Zábavný film je veľmi aj z dôvodu starnutia jednotlivých hrdinov a neskôr aj priblíženia minulosti. Film sa rovnako ako je bláznivý aj bláznivo končí a tu vidím trocha nemohúcnosť film zakončiť nejako silnejšie, aby film vystúpil z priemeru a bol ešte lepší. Film je ale dostatočne zábavný a aj pre to dostal ešte pol bod. (Hodnotenie 3,5) ()
Zpočátku velká rychle sprintující bžunda, kde skupinka nadšených filmařů-školáků filmuje pouliční násilí z bezprostřední blízkosti a řádně si to užívá - do toho vstupuje dějová linie s galony krve. Režisér-scenárista chrlí nápad za nápadem a zdá se, že dvouhodinová délka na konci vyplivne diváka z kinosálu celého upoceného. Zkrátka něco, co byl před deseti lety schopen natočit šestkrát za rok Takashi Miike. Bohužel, asi po půl hodině se začíná objevovat dějová vata, navíc ubíhající slimáčím tempem a ke konci se to už jen zhoršuje. Finální film masakr je sice krvavý dostatečně, ale už tomu chybí ta lehkost, s jakou v úvodu projížděla japonské ulice filmařská esa Fuck bombers. Na půlnoční film pořádně zábavné, ač ve druhé půlce už znatelně dlouhé a prošpikované scénami, které jen zdržují od zábavné podívané. I tak ale jeden palec a čtyři hvězdice nahoru. ()
Satiricky oslavný meta-mix žánrů nejen japonské kinematografie ve kterém už beztak těžce nekonformní Sono posunul hranice své kreativity ještě o stupeň či dva dál. Sono si filmem zřejmě plní svůj sen, míra vášně s jakou je snímek natočen a které je patrná na první pohled se viditelně přenesla i do naprosto špičkových výkonů celého hereckého ansámblu. To že Sono měl scénář 15 let v šuplíku je ale možná důvodem toho, že tempo uprostřed občas mírně klopýtne nicméně filmu to lze zalívat jen stěží. Obratem totiž hned přijdou scény, které přímo přetékají originalitou. ()
Těžko komentovatelné, musí se vidět. Naprosto ujetá japonská bizarnost, která někoho přestane bavit po deseti minutách, ale někdo od ní nedokáže odtrhnout zrak - a dostane se mu tak finále, které se snaží nacpat všechny masakry z Tarantinovo filmů do jedné scény. Protivní, afektovaní (prostě japonští) herci, protivná hudba, často protivný střih - tudíž je to, že se člověk i přes všechny tyto faktory baví, nejlepším důkazem, že 地獄でなぜ悪い má něco do sebe. ()
Šion Sono sa tu riadne vybúril, pohrajkal, vybláznil a predostrel akčne zábavné japonské shiro = guláš. Záverečná filmová masaker zabíjačka bola skvelým vyvrcholením snímku, ktorý rozhodne treba brať s rezervou a NEvážne. Vlastne vážne sa to brať ani nedá.... ()
Celé to bylo Ga-Ga-Ga Gi-Gi-Gi! ()
… aneb nesnesitelná lehkost filmování____ Jigoku de naze warui je podle mě dost vážná teze o životě: i když na povrchu to vyzní hlavně jako komentář fimového/zábavního průmyslu, v postatě to říká něco o postavení jednince ve společnosti (moderní, postindustriální samozřejmě). Typické "hollywoodské" schéma o tom, jak looser ke štěstí přišel subvertuje a ukazuje příběh, kde si ten vysněný fame někdo získá jenom přes hromady mrtvol - je jedno, že jeho srdíčko je na správném místě, že kvůli své vášni obětoval všechno, jediná cesta k naplnění o snu vede k totálnímu gore masakru (přes ten už cesta mezi vyvolené pochopitelně nevede). Mluví zkrátka o nejistotách a neurózách moderního člověka, který žije v sociálních pohyblivých píscích a je víc než kdy předtím závislý na uznání druhých, což znamená, že se musí snažit dělat víc a víc pro to, aby si je nějakým způsobem získal, třeba i za cenu toho že ze sebe dělá debila na Youtube, v reality show atd. (geekové prostě mají jenom svoji specifickou strategii, jak se prosadit). Skvělé je třeba to, jak subvertuje postavu jakuzáka, který přehnaně lpí na tom, aby se jeho dcera prosadila jako herečka, čímž se odhaluje jeho neuróza a podvědomý strach ze ztráty společenského postavení - správný jakuzák se bojí jenom toho, že skončí ve vězení nebo s kulkou v zátylku. Jako ironický sociální komentář je to skvělé, o ironii jako takové si ale můžem klást otázky: http://www.stasisjournal.net/all-issues/1-politics-of-negativity/13-when-negativity-becomes-vanity-hegel-s-critique-of-romantic-irony ()
Totální peciáš!! Tarantino v Japonském kimonu:) Snad největší filmové překvapení!!! !!"Fuck Bombers"!! PS:Nejlepší reklama všech dob:D:D + druhé PS:Hrátky s peklem? kurňa já myslel že to režíruje Šion Sono a néé Zdeněk Troška!!! ()
Na možnost zhlédnout tento snímek jsem netrpělivě čekal. Dost šeredným způsobem se to na mně projevilo: dva měsíce jsem nespal, za den jsem nesnědl víc než několik kuliček hrášku, celé dny jsem proseděl na záchodové míse, polykal jsem v jednom kuse prášky na uklidnění a zhubnul jsem během té doby o 20 kg. Tak vážně, takový fanoušek Shiona Sona opravdu nejsem. Nemůžu nicméně neocenit jeho přínos kinematografii. I tenhle snímeček zdobí celá řada skvělých nápadů - viz např. reklama na zubní pastu, polibek na rozloučenou apod. Závěrečnou část pak zdobí bizarní filmová bitka. Nicméně snímek nesplnil úplně moje představy, celé to totiž na mě působilo trochu neuceleným dojmem a některé místa jsou dosti hluchá. Všem dalším netrpělivým fanouškům Sona tedy vzkazuji, že můžou vysadit prášky na srdce. Zas až taková bomba to fakt není. 85% ()