Smrt v červeném jaguáru
-
Tod im roten Jaguar, Der
-
Smrť v červenom jaguári
Thriller
Západní Německo / Itálie, 1968, 91 min
Režie:
Harald ReinlHudba:
Peter ThomasHrají:
George Nader, Carl Lange, Robert FullerObsah
-
New York je ohrožován sérií záhaných vražd. Podivným psychopatem je na zakázku zavražděna i Anna Gordonová a její malá dceruška. Annin manžel, podnikatel Francis sám najme soukromého detektiva Sama Parkera. Ten je přítelem agenta FBI Jerry Cottona (George Nader), který je pověřen policejním vyšetřováním. Cotton přichází na stopu organizaci, který psychickou manipulací obstarává vrahy pro předem vybrané osoby. Dochází k řadě soubojů a přestřelek, v nichž Cotton předvede své mimořádné schopnosti a v napínavém závěru dochází k překvapivému odhalení ... (Mariin)
New York je ohrožován sérií záhaných vražd. Podivným psychopatem je na zakázku zavražděna i Anna Gordonová a její malá dceruška. Annin manžel, podnikatel Francis sám najme soukromého detektiva Sama Parkera. Ten je přítelem agenta FBI Jerry Cottona (George Nader), který je pověřen policejním vyšetřováním. Cotton přichází na stopu organizaci, který psychickou manipulací obstarává vrahy pro předem vybrané osoby. Dochází k řadě soubojů a přestřelek, v nichž Cotton předvede své mimořádné schopnosti a v napínavém závěru dochází k překvapivému odhalení ... Komentáře uživatelů k filmu (16)
-
Renton
Scénář: Herbert Reinecker .. Zábavné německé béčko od režiséra několika Vinnetou! Jerry Cotton je zajímavý hrdina a přiznám se že jsem se u těchto 'bondovek' velmi bavil. Kdypak nám je televize zase dopřeje? Už je to opravdu mnoho let, co jsem tyhle filmy viděl .. a chtěl bych znovu!(28.3.2005)
-
tahit
Řekněme hned na počátku, že atmosféra tohoto filmu bývá nikoli neprávem přirovnána k filmovému kultu Jamese Bonda, který byl na rozdíl od tajného agenta FBI za totality původně divákům odpírán a dorazil do Československa teprve oficiálně až po listopadové revoluci, netýkalo se to samozřejmě různých kopií filmů na kazetách VHS s příchodem videa. Filmový fajnšmekři snímek Smrt v červeném jaguáru v béčkovém rytmu jistou dávkou nostalgie ocení. Vlastně už jen proto, že příjemnou součástí filmu je výborná hudba a také vynikající původní český dabing, na kterém si dali tvůrci opravdu záležet. A ne jako ten dnešní rychlodabing, který przní pěknou češtinu, což je spíše k pláči. Pro úplnost ještě dodám, že tehdejší hvězda šedesátých let v západní části Německa herec George Nader, ztělesnil Jerryho Cottona skvěle. Myslím, že tahle stará německá Amerika za zhlédnutí stojí. Přiznávám, že se na mém subjektivním hodnocení nostalgie trochu podepsala. Mně se to prostě líbilo.(31.7.2011)
-
Webb
V dětství můj nejoblíbenější hrdina Jerry Cotton, dnes už je to spíše jen dobrá vzpomínka. Po mnoha letech jsem opět oprášil řidiče červeného jaguáru, bavil se, ale ta akční stránka by ještě chtěla doladit.(17.6.2010)
-
Crocuta
Trapná nápodoba bondovek, celý tenhle Jerry Cotton člověka pobaví hlavně nechtěným komičnem, vznikajícím díky dírám v logice a neumětelství mnoha zůčastněných.(5.7.2007)
-
Mariin
Jedna z řady německých "bondovek" s americkým hercem Georgem Naderem v roli agenta FBI Jerry Cottona. Ostatní herci jsou Němci (škoda jen, že do role vyšetřovatelky Rii Payneové nebyla vybrána atraktivnější žena). Akční kriminálka od Haralda Reinla, režiséra Vinnetoua, je plná naivních sekvencí, ale stejně jako americké bondovky pobaví. Nejde o nic víc než do filmu převedený sešitový rodokaps s Cottonem a tak je třeba to chápat. Film má celkem spád a místy i zajímavé scénky, kladné a záporné postavy jsou výrazně typizované, vše doprovází rytmická hudba Petera Thomase. Ani tři, ani čtyři hvězdičky. Přesněji: 3 a půl...(7.6.2008)
-
dopitak
Podle IMDB sedmý z osmi filmů o Jerry Cottonovi. Jedna z nejlepších cottonovských detektivek, u které sice tušíte vraha, jistoty odhalení se vám však dostane až v poslední chvíli příběhu.(22.5.2010)
-
agathon
Tenhle díl mám ze všech "Cottoučů" (vyvsětlí mi někdo, proč se ten Jerry vlastně jmenuje "bavlna"?!?!) asi nejraději. Protože se mi zdá asi nejméně přihlouplý a ze všeho nejvíc z něj dýchá pravé filmové napětí. Nápad s psychologicky manipulovanými vrahy je sice trochu na hraně přijatelnosti, ale v rámci žánru funguje skvěle a dokonce se v několika momentech dá říci, že rafinovaně (už ta úvodní vražda maminky ve vaně a malé dcerušky na schodech... Když jsem to viděl jako škvrně poprvé, strachy jsem ani nedutal).(17.9.2007)
-
Iroquaise
Jerry Cotton jde naproti Bondovi...možná zásadní díl ve vnímání cottonovské série jako druholigové německé napodobeniny bondovek...titulky předchází ikonický záběr, kdy Cotton střílí proti kameře, a krátká, s dějem nesouvisející akční scéna, v níž Cotton efektně zlikviduje padoucha...film soustavněji pracuje s červenou barvou a s motivikou smrti, resp. faktem, že Cotton je hrdina, který rád riskuje, rád si zahrává se životem...zároveň posiluje vnímání hlavní postavy jako nezničitelného hrdiny - tahle na první pohled absurdní a naivní nadsázka má svoje opodstatnění...pomáhá tematizovat, zvýznamňovat onu hru se životem a zároveň umocňuje napětí finále ve smyslu " Štestí se vyčerpalo. Co když to Cotton tenktokrát opravdu nedá ?!"...napovídá i forma - scény, které mají působit méně nadsazeně a nebezpečněji, jsou natočeny syrověji, fyzičtěji, kamera jde blíže k objektům..............do popředí vystupuje také moderní technika, kterou disponuje jak FBI, tak anonymní zločinecká organizace...odposlouchávací a sledovací zařízení, vysílačky...automatizace, miniaturizace a absence konkrétního lidského elementu ( dodávka obsazená figurínou a řízená z dálky vysílačkou)...mechaničnost, fantomatičnost, stádnost ( zástupnost jedincem druhým, zástupnost jedince technikou) a především manipulace s jedincem pomocí různých mechanismů ( zde tematizace psychiatrie jako schopnosti ovládat lidskou mysl) jsou atributy navěšené na zločineckou organizaci, proti níž Cotton bojuje.............. zajímavá je funkce ženského elementu...v bondovkách je žena figurou která fluktuuje kolem pevného maskulinního středu v různých podobách... podstatné jsou pak dvě dominantní formy - bondgirl ( žena spolupracující, pomáhající, ocitající se v nesnázích, odolávající, ale ve finále podléhající hrdinovu šarmu) a hlavní záporná ženská figura ( žena nebezpečná, ale zároveň vábivá, přitažlivá, svádějící hrdinu ke smrtící hře)......................v některých cottonovkách je tahle bipolárnost přítomná ( Dynamit v zeleném), ale povětšinou není důsledně vytěžená...převažují ženy - obdivovatelky, které hrdina zbavuje nesnází, aniž by jim sám výrazněji podléhal ( opět Dynamit v zeleném, kde se Cotton dá dohromady s barovou tanečnicí, ale předem jí varuje, že je nestálý)...případně jsou tu ženy - kamarádky/ spolupracovnice ( Ria) nebo různé anonymní skupinky žen v ohrožení roztroušené podél trajektorie hrdinových kaskadérských skutků ( úvodní scéna, kde Cotton zachrání v divadelní šatně skupinku tanečnic).....................ve Smrti je zajímavá postava Rii, která pracuje pro detektivní kancelář...postava funguje zajímavě v kontextu presentace ženských figur jako vyplašených obětí nebo zdrojů skopofilní slasti ( Jerry Cotton - a společně s ním také první vrah - sledují ve varieté lascivní taneční představení)...Ria působí křehce a žensky, je obdobně fetišizována jako zbytek ženských postav ( barevné šaty, vlasy, kožené rukavice, vysoké kožené boty), při pronásledování vrahem se chová jako typická nicnetušící, bezbranná oběť...o to víc překvapí diváka ( i vraha) v momentě útoku...nejen že nepodlehne výstřelům z pistole ( nosí neprůstřelnou vestu), ale navíc vraha spacifikuje několika razantními údery...obdobně podvratný moment jako v Brooklynském klubu vrahů, kde zničehonic vypadne z výtahu Cottonovo "mrtvé" tělo a až posléze vyjde najevo, že jde o řízenou blamáž...strategická práce s nasměrováním divácké pozornosti a nasazením momentu překvapení ( v prvním případě jako překvapivé pointy, v druhém případě jako jako šokujícího, zcizujícího východiska)................Naderův Cotton a Conneryho Bond mají některé společné vlastnosti...už jsem se tu zmiňoval o vysoce vyvinutém vztahu k ženám, samostatnosti, smyslu pro dobrodružství a risk...v obou postavách je přítomen sadomasochistický aspekt...oba rádi dominují, likvidují soupeře a rozdávají rány, zároveň se vrhají do nebezpečných situací...a jsou vystavováni extrémním momentům ( různým rafinovaným pastem atd. - v Dynamitu v zeleném je Cotton zavřený v peci, ve Smrti je připoután k vagónu)..................zároveň jsem jmenoval některé rozdíly...zatímco Bond je typický britský dandy, Cotton má v sobě atributy marlowovských soukromých oček...rozdíly v postavách se promítají i do povahy zápletky, jejím žánrovým ukotvením, prací s prostředím atd...cottonovky se více blíží pulpové literatuře, americké drsné škole ( z níž bondovky také vychází, ale od níž se specificky odklánějí)...cottonovky kladou menší důraz na exotiku prostředí, odehrávají se převážně v prostoru amerického velkoměsta ( ponejvíc v New Yorku)...Cotton prochází jak sofistikovanými, moderními místy ( kanceláře ve výškových budových, honosné vily ), tak zapadlými kouty ( dance hall, bitky a honičky ve špinavých, opuštěných továrnách)...................na Smrti v červeném jaguáru jsou zajímavé dvě tendence...jednak se blíží bondovkám z hlediska práce se špionážními atributy ( technika) a obecně působí sofistikovaněji, západněji - čímž nemám na mysli západnost ve smyslu prostředí amerického velkoměsta, či tendování k americkému braku, ale zejména určitou formální vzdušností a sofistikovaností první poloviny filmu, která evokuje Goldfingera ( což je mimochodem jedna z nejameričtěji působících bondovek 60. let)...zároveň nasává prvky westernu (západní Německo produkovalo ve své době řadu westernů na motivy knih Karla Maye) - některé napínavé momenty jsou komponovány podle mustru "muž proti muži" a dvě výrazné akční scény se odehrávají za městem, v odlidštěném prostředí starých prašných lomů......................film obsahuje některé působivé a stále docela moderní formální postupy...kamera jde hodně blízko k předmětům a hercům, místy snímá přes clony, ramena postav či jinak zfyzičťuje objekty v mizanscéně ( zejména ve scénách bitek nebo v momentech, kde forma evokuje psychické vyšinutí osamělé postavy - vrah si pouští hudbu z barového jukeboxu).................spojením "muž proti muži" jsem měl na mysli především scénu v baru, kde chlapík s jizvou kráčí v ústrety proti Jerrymu Cottnovi, který mu stojí v cestě...ale podle tohoto mustru jsou točeny i nekonfrontační scény, běžné dialogy...Reinl volí kombinaci záběr - protizáběr ( zejména u polodetailů), kdy vidíme do tváře postavě v pozadí přes rameno postavy v popředí...postavy jsou přitom rozmístěny každá v jedné polovině kompozice, takže osa pohledu kamery je šikmá na osu procházející přes oční kontakt obou postav.................ve větších záběrech volí kompozici: postava v popředí, postava v pozadí ( figury jsou většinou otočené ke kameře, nebo se otočí v průběhu akce)...kompozice ve větších záběrech je většinou dynamizovaná pohybem jedné z postav...postava se otáčí v záběru na kameru...postava vychází ze druhého plánu do popředí...postavy se vzájemně míjí a přemisťují, střídají se v rámci pozice v popředí-pozadí atp.................zatímco bondovky jsou sofistikovanější a stylotvornější, cottonovky jsou naivnější a brakovější...to se projevuje i větším důrazem na presentaci sexuality a násilí ( úvodní smrt matky a dítěte) a odlišnou prací s temporytmem - zatímco bondovky oddělují komorní scény od dramatických, čímž dosahují epického efektu, cottonovky nekompromisně frčí vpřed a sází jednu atrakci za druhou ( čímž mimo jiné zahlazují škvíry v příběhu - v jeho výstavbě, logice)................s tím souvisí i použití hudby...v cottonovkách je hudba ( stejně jako obrazová a dialogová motivika) naivně doslovná...neustále vede diváka za ručičku a swinguje-jazzuje v pozadí...o to víc pak vyniknou scény ( většinou úvody soubojů a dalších akcí), kde hudba absentuje...(13.4.2012)
-
klúčik
Tvorcovia sa snažili napodobniť 007. Nepodarilo sa, ale ako dobrodružný film sa na to dá pozerať.....65%.(9.12.2010)
-
Ynés
Ne tak (nechtěně) vtipné jako Dynamit v zeleném, ale zaujme řada typicky amerických scenérií jako nové panelákové sídliště a samozřejmě hutná vrstva zadní projekce a bizarních technologických vymožeností jako půlmetrová vysílačka v peru, bez které by se cottonovky neobešly. Jako komedie 4*, nápodoba bondovky 3*..a thrillerem bych to nenazývala.(31.1.2011)
-
tragos
Jerry Bavlna -- jeden z mých zásadních dětských hrdinů :) Čtyři čistě z nostalgie.(15.2.2008)
-
Kakho-oto
Zábavný filmeček natočený Haraldem Reinlem, který natočil ty nejlepší filmové mayovky a také nejlepší snímky z osmidílné série o agentu FBI Jerrym Cottonovi a tento díl je pro mě nejlepší "cottonovkou" vůbec. Výnosný obchod s vraždami na objednávku využívající osoby s psychopatickými sklony. Jerry ukazuje, že je skutečně borec, viz. např. zastavení rozjetého vagonu či bleskové přemožení trojnásobné přesily. 90 % Sešitové příběhy s Jerrym Cottonem jsou však naprostou slátaninou.(30.1.2007)
-
radaauer
jako skalní fanoušek Jerryho Cottona nemohu jinak(8.9.2009)
-
Stejšn
Špatné. Všechny filmové postavy, a to jak kladné, tak záporné, jsou nesympatické. Všichni herci hrají naprosto prkenně. Scénář je úplně příšerný, tolik nelogičností aby člověk pohledal. Technicky mě taky otravovala strašná spousta zadní projekce, to je snad čtvrtina stopáže. Některé záběry byly navíc použité ze staršího "Dynamitu v zeleném" (třeba letiště). Viděl jsem to jako malý kluk a pak až včera a prostě každý, i ten nejhorší Bond, je mnohem lepší než tenhle film s Jirkou Bavlníkem. Jediné, co stojí za zmínku, je zajímavá hudba.(24.10.2008)
-
Lumen007
Sice ne tak zábavné jako Výstřely na Broadwayi, avšak stále velmi koukatelná záležitost.(23.12.2006)
-
Antiquus
Tak je to německá kravina a béčko jak se patří, ale bavilo mě to, když mi bylo šest a i teď po víc jak 20 letech, i když teď jsem se u toho hlavně smál. Nelogičnosti jsem radši ani neřešil, dabing je dobrý (jak to bývalo v těchhle letech normou), ale thriller (jak je to tady uvedeno) to opravdu není.(8.5.2012)
