Občan se bouří

Castellari nám hned v úvodní titulkové pasáži ukáže realitu tehdejší Itálie a kdo ví, možná je to tam stejné i dnes. Zločinci ovládají prakticky celou zemi a policie je buď bezmocná nebo podmazaná, právo existuje jen na papíře a spravedlnosti není možné se dovolat. Lupiči přepadnou banku a při útěku si vezmou rukojmí, do té doby obyčejného a spořádaného občana Carla Antonelliho (Franco Nero), zmlátí ho a ponechají svému osudu. Potlučený a ponížený Carlo se zapřisáhne, že se pomstí... Franco Nero dává punc uvěřitelnosti i trochu neuvěřitelné motivaci hlavního hrdiny, který se pouze z jakéhosi pocitu ztráty sebeúcty mění na nesmiřitelnou Nemesis a nic a nikdo jej nedokáže přinutit, aby od svého záměru pomstít se ustoupil. Myslím, že ten impuls by musel být přece jen silnější než jen rozbitá huba a ztráta úspor, zejména s ohledem na události budoucí, které povedou ne jen k jednomu ale rovnou k několika zápasům o holý život. Ale tak jsme v akční a drsné Itálii a tak nějaké motivace sere pes, jinak je to totiž jednička s hvězdičkou. Od vynikající hudby, přes lahodnou kameru (tanec s mustangem!.) až k strhující a drsné akci (závěrečná přestřelka především). A přesně to jsem chtěl, jasné absolutorium. (08.08.2018)

Film jsem viděl v rámci cyklu Velikáni filmu, ale víc než připomínkou hereckých schopností Franca Nera je dokladem mizerné programové politiky České televize. Modré oči Franca Nera a jeho herecký kumšt sice zanechaly v italské i světové kinematografii nesmazatelnou stopu, jeho jméno ale není zárukou ničeho. Nerova kariéra se nesla po sinusoidě, podílel se na natáčení slavných filmových děl, aby vzápětí asistoval při výrobě těch největších shitů - Jakubiskovo Post Coitum je toho typickým příkladem. Bohužel Občan se bouří patří k tomu výrazně horšímu, na čem se ve své dlouhé kariéře herec podílel. Teoreticky mohlo jít o komplexnější a lépe zahranou variaci na snímek Přání smrti, který v podání herecky málo tvárného Charlese Bronsona bylo spíš jednorozměrnou záležitostí. Jenže scénárista Arduino Maiuri, který má na svém kontě pár slušných scénářů, si tentokrát vybral slabší chvíli, režisér Castellari překypoval maximálně sebedůvěrou, ale určitě ne nápady a talentem, no a sám Nero tady místy přehrává, až to bolí, a po emoční stránce působí maximálně nedůvěryhodně. Do téhle zhůvěřilosti to ovšem zapadá, protože nedůvěryhodná je celá story a rychlokvašené přátelství mezi hlavním hrdinou a vydíraným zločincem patří k tomu nejhloupějšímu, co mi kdy filmoví tvůrci naservírovali. Psychologie všech aktérů je krajně pochybná a plná nelogických zkratů. Celkem obstojí maximálně úvodní loupež a zamhouřit oči se dají i nad následující automobilovou honičkou, všechno ostatní je špatně, respektive hodně špatně. Rozhodně nepovažujte tenhle titul za součást slavné série společensko-kritických italských kriminálek 70. let. Celkový dojem: 25 %. (17.09.2018)

Občan sa búri. Odvoláva sa na tradíciu talianskych antifašistov, hoci jeho motív je čisto osobný a egoistický. Pri prepade banky prišiel o peniaze a navyše ho vysoko ponížili! Jeho! Franco Nero skvele vystrihol úlohu ješitného aroganta, ktorý vďaka svojej naštvatosti takmer príde o život, rozíde sa s frajerkou a blízko má i k pár rokom pobytu v base. No ani hrozba stroskotania vzťahu mu nebráni v pátraní po zdroji jeho poníženia a v túžbe po primeranej odplate. Klasický pomstychtivý film s presahom ku kritike oficiálneho vyšetrovacieho systému i ľudskej márnomyseľnosti. (18.06.2020)

Parádní stylové taliánské poliziotteschi, jedno z nejlepších, co jsem zatím měl tu čest vidět. Organizovaný zločin, zkaženost, korupce, a značná porce násilí v tomto neuvěřitelně pestrém, vzrušujícím, ale hlavně neuvěřitelně realistickém krimi. Všecky ty efektní živé akce, zpomalovací sekvence ve stylu Peckinpaha, automobilové honičky, to vše tady bylo opravdu přímo lahůdkové, kameraman se zde předvedl ve veloké stylu a na výbornou. Pěkná byla např. scéna na smrt vyplašeného Franca Nera vs. Mustanga, a o poutavém asi 10. minutovém finále v nějakém hangáru ani nemluvím. Již zmíněný Franco Nero si tedy zahrál hlavní roli Carla Antonelliho, průměrného italského občana, spíše vystrašeného. Ale ono se nešlo ani čemu divit (jeho role byla až do druhé půle vůbec hodně netypická, někteří z vás mohou být i trochu zklamáni, trochu mi připomínal samozřejmě svým ztvárněním Waltera Manciniho z "HITCH-HIKE"), on sám se bohužel v nesprávnou chvíli ocitl na nesprávném místě (v tomto případě při opravdu drastickém přepadení banky, kdy on sám je zmlácen a ponížen), později, pobouřený nepříliš taktním zachováním místní policie, samozřejmě vzal právo do svých rukou. Rychlý, ale opravdu velký asi pětiminutový úvod filmu, za hutného groovy zvuku titulní skladby se nesl v jakémsi násilném sledu všemožných kriminálních deliktů, něco podobného jsem doposud neviděl. Klady; Zvláštní, co se týče vizáže, tak po většinu času špinavý Franco Nero, zarudlé oči, samý šrám, jeho charismatický parťák Tommy (Giancarlo Prete), násilná akce, zvláštní neustále napjatá atmosféra tísně, brilantní kamera a parádní zvukový doprovod. Zápory: Role bývalé "BOND" girl Barbary Bach, zde ji bylo škoda, kdy tu bohužel nedostala tolik prostoru rozvinout svůj talent - kolikrát že se to vůbec objevila před kamerou? Castellari v nejlepší letech a v jedné z nejlepších svých prací, tohle je skutečný žánrový klenot (kdy se už teď těším na další jeho poliziesca), ovlivněný americkým přívalovým trendem a krimi jako "DRSNÝ HARRY" a pod, ale to vůbec nevadí, Italové to dělali stejně vždycky po svém. V pozdních 80. letech to už ale od Castellariho nebylo ono, éra těchto filmů byla už nenávratně pryč, tou dobou hodně točil apokalyptické sci-fi béčka, ale ani ty nejsou vyloženě špatné, jako spíše zábavné. Komentář zde jako první... (12.12.2009)

Úvodní scéna s vyloupením banky a následující akční jízda s Alfou Romeo vypadá nadějně. Bohužel těch úvodních cca 10 minut bylo to nejlepší, co film dokázal nabídnout. Pak následuje o dost slabší cesta za pomstou, která mi přišla celá hodně přitažená za vlasy. Nějak jsem nebyl schopnej uvěřit tomu "přátelství" hlavní postavy a kriminálníka, kterej se přidá na jeho stranu, k tomu nejrůznější podivný dějový zvraty, chování záporáků je taky dost těžko pochopitelný, atd... Úplnej závěr s přestřelkou v nějaký hale se docela podařil, ale jinak je to celkově dost zvláštní dílo. Čekal jsem, že se aspoň třeba svlíkne Barbara Bach, ale ta zůstala úplně nevyužitá. 50% (29.07.2020)