poster

Giorno del Cobra, Il

  • EN název

    Day of the Cobra

Akční / Krimi

Itálie, 1980, 91 min

Komentáře uživatelů k filmu (1)

  • Karlos80
    ***

    Hvězdný Franco Nero jako tuhý, neústupný, mírně ošumělý, ale jinak zkušený expolicajt který je úřadem pro potírání narkotik najat k vystopování a chycení hlavy drogového kartelu. Avšak na vrcholu pronásledování bývalý policajt zjistí, že on sám je používán jako součást smrtelné honby za bohatstvím. Tolik spoiler... Toto pozdní poliziesco není tak vyloženě tuhý a násilný film s přímou akcí jako spíše lehce odměřená kriminálka se značným zábavným podtextem (především v první třetině). Od veterána exploitace Enzia Castellariho další spolupráce s Francem Nerem. První dvě jejich společná poliziesca, "High Crime" a "Street Law", patří k tomu nejlepšímu v žánru, brilantní spaghetti western "Keoma" zase ke svému žánru a pro mě zatím neznámý Shark Hunter tento kruh v roce na delší roky uzavírá. Celkově tedy šlo už o jejich pátý společný projekt, ale ne o poslední film. Spolupráce (z toho, co jsem zatím viděl) ale jednoznačně nejslabší. Franco Nero je ale i tak ve své roli jako doma, on prostě září, je živý, vtipný, kouzelný a pohotový, což se však říct nedá o poněkud šílené dějové zápletce a spiknutí, které mě v tomto filmu prostě příliš nevzalo, bylo hodně trhané, zbytečně komplikované a nakonec i nějak celé nedovařené. Navíc ty sekvence s tím jeho malým synem (hrál baseball), plánování společné budoucnosti, kecy o tom, že je nikdo nikdy nerozdělí, se moc nehodily a Francovi očividně ani moc neseděly. Pokud tedy překousnete množství zbytečného klišé (taliánský subžár poliziotteschi byl přece jen tou dobou už na ústupu, svá nejlepší léta už měl dávno za sebou) a nudných, bezvýznamných pasáží, máte před sebou film, který jednak kompletuje žánr, najdou se zde i pěkné akční scény (úvodní pronásledování, přestřelky, památná je i Kung-Fu/Karate sekvence s transvestitou atp) , herecké obsazení skládající se většinou z lidí, veteránů žánru, co už v něm něco odehráli (Vanni, D'Arc, Pacifico, Ragusa, Puppo či Berger) a velmi chladnou, ale parádně přitažlivou ústřední melodii (Cobra). Film sám za sebe doporučuji především fandům tvrdého akčního eurokina a poliziotteschi žánru.Totálně za mým očekáváním, ale tak trochu jsem s tím i počítal.(12.9.2010)