Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Osmanská říše roku 1915: ve městě Mardin jsou jedné noci shromážděni tureckými žandarmisty všichni arménští muži včetně Nazareta. Stejně jako mnoho dalších je i on odvlečen od své rodiny do pouště na nucené práce. Když jsou odvedení muži a Nazaretovi spoluvězni popravováni, podaří se mu jako zázrakem přežít a uprchnout. Dozvídá se, že jeho dvojčata přežila genocidu na Arménech a vydává se je hledat – a jeho nesnadná odysea ho přivádí ze syrské pouště přes Kubu až do Spojených států amerických. (Das Filmfest)

(více)

Videa (3)

Trailer 3

Recenze (14)

bllm 

všechny recenze uživatele

No s tou angličtinou v ústech Arménů je to opravdu divný, chápu, že hledat herce co umí arménsky by bylo komplikované, ale mohli třeba mluvit turecky, protože to určitě uměli, ale i to by bylo historicky zavádějící. Naštěstí ta konfrontace "dvou angličtin" není nijak dramatická (v režii českého dabingu se dějou podstatně absudnější situace). A neseděl mi ani moc představitel hlavního hrdiny, s tou chlapeckou tváří jsem mu těžko věřila otce dvou skoro dospělých dcer. O genocidě Arménů se toho člověk moc nedozví, film se soustředil na příběh jednotlivce a souvislostmi se moc nezabývá, občas sklouzává až ke zkratkovitosti - v úvodních částech, a obzvlášť pak v závěru hledání. Mimo dechberoucí přírodní scenérie film hlavně vyniká úžasnou, hodně výraznou hudbou, která občas až přebíjí film samotný, několikrát jsem se přistihla, že zavírám oči a poslouchám hubu, která je zajímavější než to co se děje na obrazovce. Fatih Akin si zkusil pro změnu něco úplně jiného než doposavad a nedopadlo to vůbec špatně. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Vidět na festiválku polských, českých a maďarských filmů německo francouzský flák natočený Turkem bylo původně přinejmenším stejně překvapivé a logické, jako by se jeden narazil na přehlídce dětských animovaných filmů na něco s názvem Krtek a Čičolína nebo Lidskou stonožku. Opodstatnění to však mělo, protože výpravu tomu uplácal slynny pšonkowski Pištěk Alan Starski. Naštěstí! Těšil jsem se, že skončí kňučivý píár monopol na vyhlazování pro židy a holou kostí konečně zamávají i Arméni, kteří si to mnohdy užili i mnohem intenzivněji, avšak očekávat od Turka realistický Chačaturjanův seznam by patrně bylo stejně naivní jako vyhlížet německou komedii z Osvětimi. Údajně to načančané „vypořádáváni se s minulostí“ i v Osmanské říši hustě polajkovali. A tak film začíná jako zubokazná reklama na Marlenku a končí tak, že otylé přecitlivělé hospodyňky nebudou potřebovat napařování u žehliček. Výplň mezi tím tvoří chvilka velmi povrchního a umírněného příkoří na zhruba deseti Porážkosjanech a zbytek Tour de glóbus sympatického Přežívsjana, hledajícího svou poturkovanou rodinu, avšak natahovaný tak, že vaše prdel pozná středověk a na každé další zastávce si budete usilovně přát, ať už ty svoje cigošky, kurva, konečně najde. Na druhou stranu je to ale vskutku popičovsky výpravné (Starski Na Granicu dojel i oprávněně zafrajeřit), krásně natočené, skvěle zahrané a až na tu hemoroidocidní stopáž ta limonádička i docela odsejpá. ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Tak trochu jsem doufal, že půjde alespoň o částečnou tureckou sebereflexi ohledně arménské genocidy, ale to jsem se spletl. Sice tu bylo jakési rozpačité přiznání k tomu, že Turci něco provedli, ale vlastně ten nejeemotivnější moment přišel až s odsunem Turků po britském vítězství. A tím pro mě skončila ta nejzáživnější část. Pak už to bylo o cestě hlavního hrdiny napříč světem, aby našel své přeživší dcery. Což o to, muzika do toho hrála pěkná a výprava taky za něco stála, ale nemůžu si pomoct, já se u toho strašně nudil. Ještě mi k tomu všemu lezla na nervy jazyková stránka věci a hlavní hrdina ve mě také nebudil zrovna důvěru. Závěr, který měl být vrcholem a nejspíš bylo jeho záměrem vyvolat i nějakou tu slzu, pak na mě vůbec nefungoval. 35% ()

DrifterSoul 

všechny recenze uživatele

Téma filmu je drsné: genocida páchaná Turky na Arménech a její důsledky.  Je třeba je opakovaně připomínat. Za to nutno připsat kladné body. Bohužel, zpracování příběhu, založeném  na faktických podkladech, se autorům příliš nezdařilo.  Řada scén je podána velice nepřesvědčivě a téměř naivně. Chování některých postav je naprosto černobílé a připomíná pohádky pro děti. Naopak vůbec nevadí pomalé tempo. Putování krajinou (zejména pouštní na počátku filmu) diváka (pokud je patřičně vnímavý) přímo do žáru pouště přenese. Co dodat závěrem? Nevyužitá příležitost ke ztvárnění velkého historického téma. Mohlo vše dopadnout mnohem lépe. Škoda. ()

Ephemeris 

všechny recenze uživatele

Moju najväčšiu zvedavosť vzbudila otázka, ako si turecký režisér poradí s témou arménskej genocídy. Lebo keď svoj filmový hold tejto udalosti skladal prominentný arménsky režisér, dopadlo to dosť rozpačito (Atom Egoyan - Ararat). Tu sa ide ale pekne od podlahy a explicitne, žiadne Egoyanove symboly, obrazy a nostalgia. Konečne sa aj táto téma dočkala dôstojného áčkového spracovania a hoci stopáž je vražedná a nie všetko bolo na 100%, s hodnotením idem do plna a na duši mám šrám. ()

Galerie (37)

Související novinky

Festival Das Filmfest chystá filmové hody

Festival Das Filmfest chystá filmové hody

19.10.2015

Historicky první zpracování Stokerova Draculy, jeden z nejstarších evropských zvukových filmů, snímek oscarového Michaela Hanekeho, nejnovější film z dílny kultovního Fatiha Akina Šrám či vizuálně… (více)

Reklama

Reklama