VOD (1)
Obsahy(1)
Kolbeinn miluje Solveig a Solveig miluje Kolbeinna, ale Kolbeinn miluji svoji prvotřídní klisnu, miláčka Gránu. Grána je však posedlá hřebcem Brúnnem. Vernhardur miluje vodku a kůň Jarpur miluje Vernhardura, svého pána. Grimur má vášeň pro starou koňskou dopravu, ale Egill obdivuje jiskřivé elektrické ploty. Přichází jaro a celá místní komunita sleduje tento příběh. To nemůže skončit dobře... Během natáčení nebyl žádný kůň zraněn. Herci přežili, otázkou však zůstává jejich možná psychická újma. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (88)
Z počátečních rozpaků nakonec slušná záležitost, zejména díky několika velmi humorným scénám, které ale nejdou za hranu a jsou ve své podstatě naladěny i na vážnější notu. Ve filmu se vlastně nic neděje a celý je složen z jakýchsi prazvláštně propojených "povídek", které jsou spíš poetické, než by měly nějaký zřetelnější příběhový význam. Celý koncept přesně splňuje název filmu - netřeba vytvářet nějaké zápletky, prostě zachytíme situace, které by se s trochou nadsázky mohly stát právě v přítomnosti lidí a koní zároveň. A ono to prostě funguje. Nechybí ani situace silnější - zejména ta s koněm v zimě. Prostředí nádherné, kamera taktéž. Legrační jednohubka, kterou si znovu sice už nejspíš nepustím, ale někde na festivalu by zážitek mohl být ještě větší. Kino by tomuto filmu určitě slušelo víc. Hezká práce s hudbou a řazení jejích motivů k jednotlivým scénám. A ti koníci opravdu groteskně hopsají. ()
No to je ale bizarnost. Určitě to tedy není film z pohledu koní (jak je snímek prezentován), přestože těch je v tomto filmu více než svérázných Islanďanů (kteří jsou ve filmu podáváni jako opravdu velcí idioti). Občas je to komické, občas je to smutné až tragické a v každém případě to je divné. Určitě se však nejedná o film vhodný pro milovníky koní (ti by asi během scény s vyhřeznutím koňských vnitřností utekli z kina, jak se ostatně na mé projekci také stalo). Nejlepším předpokladem pro to, abyste si film užili, je mít smysl pro opravdu, ale opravdu velmi černý humor. ()
Hodně svérázný příběh z Islandu šmrncnutý muzikou á la Emir Kusturica. Koní mi bylo teda upřímně líto, jak hrozně se k nim jejich majitelé občas chovali, ale absurdita některých situací mě na druhou stranu fakt pobavila. Vrcholem zrůdnosti soužití člověka a koně mi přišlo, když ve sněhové vánici zabloudivší mladík zabil koně, který ho celou cestu nesl na svém hřbetě, a po vyvrhnutí jeho vnitřností se v něm schoval před mrazem, aby přežil. I přes podobné šílenosti však místní usedlíci působili dojmem, že své koně opravdu milují. Při sledování filmu jsem měla dost smíšené pocity, ale rozhodně jsem se nenudila, to asi ani nešlo. ()
První historky jsou opravdu autentický nářez, černý humor, situace tak absurdní, že jejich protagonisté by určitě zaujali vysoké pozice v soutěži o Darwinovu cenu. Od druhé poloviny se film pozvolna změní na normální vyprávění o Islandu. Celkové vyznění přes poněkud drsnější obsah vyznívá pozitivně s milým přitakáním radosti a lásce. ()
Taková poctivá esence Islandu. Ve filmu máte ujeté situace, splynutí člověka s přírodou, důkaz, že Islanďané mají islandskou odrůdu koně možná i víc rádi, jak sebe a pak je tu série absurdit, u kterých nevíte, jestli kroutit hlavou nebo se smát. Během sledování jste ale tak v šoku, že i zapomenete se smát. No a k tomu všemu je ve filmu tuna krásně ponurých záběrů na islandskou krajinu, které na mě fungují jako balzám na duši. Ale jo...sice je to ujetý a spíš na tři hvězdy, ale pro nadšení k Islandu jednu hvězdičku klidně přidám. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (3)
- Natáčení probíhalo na Islandu. (Terva)
Reklama