Week-End

Tak ja som už teda videl zopár poriadne uletených, bizarných a šialených filmov ale WEEK END patrí medzi top! Totálny blázinec! Zbytočne to siahodlho popisovať, to sa musí vidieť. Pre mňa geniálne dielo, ale verím že 99% prípadov ľudí ktorí by si tento film pozreli, by sa radšej strelilo do hlavy pri páde z útesu, ako by to mali pozerať znovu. (23.02.2012)

Goddard sa proste nepodal hlavnému prúdu a nezmenil svoje filmárske pravidlá. A to točiť filmy, ktoré síce nedávajú zmysel, ale paradoxne sú zmysluplné. WEEK END je pre mňa zatiaľ jeho najlepším počinom, a to jeho režisérsku ´´genialitu´´ akosi nemusím. Je to technicky dokonalý snímok s mnohopočetnými scénami a situáciami, pri ktorých sa nemôžete nepozastaviť. Jean-Luc si u mňa týmto trochu polepšil. (31.08.2018)

Tenhle film jsem hledal 33 let! Viděl jsem ho někdy v osmdesátém osmém na rakouské televizi, kde v rámci pořadu Kunst Stücke dávali každý pátek v noci různé divnofilmy z dob, kdy byl David Lynch ještě malý skautík, i z dob, kdy na tomhle světě nepobýval ani jeho tatík. Když mi pak o mnoho let později různí lidé tvrdili, že Lynch je ten, kdo ve filmu přišel s něčím, co tu nikdy předtím nebylo, vždycky jsem oponoval, že jsem viděl kousky, které je usvědčují z hlubokého omylu. A tohle je jeden z nich. Marně jsem pak popisoval jeho děj v diskuzích jako Hledám film apod. Nikdo nevěděl, co je to za šílenost. Smířil jsem se za těch třiatřicet roků s tím, že identitu téhle bombastické podivnosti, stejně jako mnoha dalších, které jsem na dvojce ORF za těch dávných pátečních večerů na sklonku eightees sledoval, už nikdy neodhalím... Asi před týdnem jsem zahlédl Willyho Kufalta v profilu Godardova snímku Week-End a při pohledu na tamní galerii jsem konečně mohl zvolat své heuréka. Těch pět hvězdiček berte s velkou rezervou, jinak to ale opravdu hodnotit nemohu. Week-End (a spousta dalších divnofilmů, vzniklých celá desetiletí před všemi těmi Mullholand Drivy a Lost Highwayi) si ze zpětného pohledu mladého vyhládlého intelektuála, cídícího samopal v bláznově šatu, tohle ocenění rozhodně zaslouží. (04.08.2021)

Tohle je hodně zvláštní film, i když na Godarda ne až tak zvláštní. To, co je zde prezentování, je podivné, kruté, ale přitom budete mít pocit, že to, co vidíte, nějakým způsobem znáte. Například způsobem, že sami něco podobného zažíváte, jen Godard všechny představy umocňuje v surreálném koncertu děsivé lidskosti i nelidskosti. (15.06.2015)

Sloboda-rovnosť-bratstvo. Sex-násilie-politika. Majetok-rodina-štát. Otroctvo-socializmus-kapitalizmus. Ježiš-Marx-Engels. Mesto-vidiek-príroda. Weekendom sa možno inšpiroval Cronenberg, keď spojil autonehody a sex v Crashi, Tarantino, keď spojil humor s extrémnym násilím v tom, čo dnes nazývame postmodernizmus. A tvorcovia Kobry 11 musia trpieť závisťou nad počtom havarovaných áut v tomto filme. Week end je zámerný anarchistický bordel, ktorý sa zahráva s očakávaniami diváka, zvyknutého na klasicky vystavaný dej, so žánrami a s posolstvami, vyjadrovanými v množstve dialógov a predovšetkým monológov, ktoré nie je možné všetky na prvý krát pochytiť a premýšlať nad nimi. Bohužial forma a zastaralosť filmu spôsobí, že znova si ho už asi máloktorý dnešný divák pustí. Ježiš bol komunista, Godard bol socialista, sloboda je násilie, svet je anarchia, vraždiť je prirodzené, pochádzame z oceánu, ktorý nie je tak hlboký, ako ľudské srdce, návrat z mesta na začiatku filmu do lona prírody na jeho konci. To všetko za prítomnosti tej najprirodzenejšej ľudskej vlastnosti, krutosti. Week end sa možno odohráva v postapokalyptickej budúcnosti, možno je to iba film vo filme. (29.01.2013)