A co dále, Baltazare
-
Au hasard Balthazar
-
Min vän Balthazar
(Švédsko) -
A čo ďalej, Baltazár
-
Balthazar
Drama
Francie / Švédsko, 1966, 95 min
Režie:
Robert BressonObsah
-
Jedného dňa nájdu deti v horách mladého oslíka a dajú mu meno Baltazár podľa jedného z troch kráľov z Východu. Detská idyla sa však pre neho čoskoro skončí a nastúpi tvrdá práca v záprahu alebo pod nákladom. Jedine dievčina Marie si pamätá na chvíle pohody z detstva a zahŕňa Baltazára starostlivosťou a nehou. Ale len do chvíle, kedy padne do spárov krutého Gérarda a beznádejne sa do neho zamiluje. Vo svete plnom ľudí ako Gérard je pokora a dobrota Marie bezbranná a zraniteľná. Musí niesť svoje bremeno rovnako, ako ho bez reptania nesie aj Baltazár.
Film A čo ďalej, Baltazár je meditáciou o ústredných témach tvorby "filmového jansenistu" Roberta Bressona: o neviditeľnosti božej prozreteľnosti, o mlčaní boha a o pokore. Jeho filmy sa vyznačujú minimalistickým asketickým štýlom, absenciou dramatických momentov, naratívnymi pomlkami a prácou s nehercami. Jeden z najvýraznejších režisérov francúzskej novej vlny, Jean-Luc Godard, označil toto dielo za najkomplexnejší film obľúbeného filmového autora svojej generácie. Bresson v alegorickom príbehu predstavil univerzum smrteľných ľudských hriechov, reprezentovaných jednotlivými postavami drámy. V ich centre stojí Batlazár ako stelesnenie pokory a dobroty, zneužívanej omylnými alebo skazenými ľuďmi. Počas svojho neľahkého života prejde Baltazár rukami viacerých pánov, ale svoj kríž nesie s odovzdanosťou a pokorou svätca.
Na MFF v Benátkach získal film Cenu ekumenickej poroty. (oficiální text distributora) -
V jedné pyrenejské vesnici se osel, obyčejný osel jménem Baltazar, stává svědkem osudů několika lidí. A jak mění pány, zakouší na sobě hříchy lidstva. Jeho život - od bezstarostných prvních dnů přes rány, odstrkování a dřinu až po tichou smrt na horské planině uprostřed stáda ovcí - lze možná pojímat jako symbol lidské kalvárie. Baltazarovo oko sleduje jako němý svědek svět kolem, lidi s jejich hříchy, utrpením, nadějemi. [kfilmu.net] (kikulin)
Komentáře uživatelů k filmu (35)
-
Tsunami_X
Pro rutinní filmové spotřebitele zřejmě nuda k nepřežití, pro studenty filmových věd a jiných nešvarů věc hodná analýzy a pro zbytek diváctva chytrá metafora o lidské krutosti plná symbolů.(5.4.2005)
-
Pohrobek
Odzbrojující snímek, zdrcadlící lidský úděl. Naivita věčných lásek, přelétavost, surovost, krutost, zapšklost, avšak spíše než o pesimistický tu jde o realistický film. Ústřední Baltazarova postava nás provede složitým světem místních obyvatel, sama je pak chytrým zrcadlem lidských osudů. Tenhle snímek může nudit snad jedině osla.(3.10.2006)
-
AngelAngie
Jedná se o mistrovské dílo, které jsem shlédla díky pročítání knihy "1001 filmů, které musíte vidět než umřete" a proto, že Bresson si mě získal už filmem "K smrti odsouzený uprchl", volba byla jasná. Jak on to dělá, že i když se na první pohled ve filmu vůbec nic nedělo, stejně jsem nedokázala zrak upínat jinam? Neskutečné. Oslíci byli báječní, jejich smutné oči ve mně vzbuzovaly pocit úzkosti a lítosti jako málo co. Zvláště Baltazar, při pohledu na něj jsem zatlačovala slzy...(1.10.2009)
-
Morien
456/1001. Ne tak úplně pláču a ne tak úplně souhlasím. Poslední záběr asi nejlépe reprezentuje, co mi tam vadilo. Obecně nemám ráda filmy o mučednících a proto takové jeho vystavování ve mně vzbuzuje silné negativní emoce. Hodnotila bych níž, ale byly tam ruce a Gérard a Gérardovy ruce.(18.2.2012)
-
Artran
Mistrovské dílo. Úděl člověka na hranici stálého mravního pokoušení a trnitá cesta životem jediné čisté duše, oslíka Baltazara, který s pokorou (a tvrdohlavostí) přijímá svůj osud v alegorickém světě plném náznaků, strohé krásy a skryté milosti.(20.12.2006)
-
Vitex
Pořád nevím, co napsat - už asi rok. Proto sem radši dám dva citáty. -------- Michael Haneke (rakouský režisér, mj. Zámek, Pianistka) : "Ten film vpadl do našeho semináře jako zbloudilá raketa ze vzdálené galaxie a rozdělil nás ve fanatické zastánce a zuřivé odpůrce. Provokující, cízí a překvapující, převrátil všechna zlatá pravidla konvenční kinematografie na obou stranách oceánu, ale stejně tak pravidla evropských uměleckých filmů a byl přesto až děsivě dokonalý ve své absolutní shodě obsahu a formy." ----------- Jean-Luc Godard : "Každý, kdo ho uvidí, bude velmi překvapen, protože tento film, to je svět - za půldruhé hodiny."(14.12.2005)
-
RHK
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire.(20.12.2009)
-
ork
For Me 85%(6.7.2009)
-
rawen
Film který na mě zapůsobil podobně jako Lynchův Sloní muž - jemný, ale tak moc bezútěšný... Těžko se mi hledají slova, není ani dost dobře možné vyzdvihnout nějakou jednotlivost, vše má své místo - nádherná hudba, výběr herců i odvaha postavit do čela příběhu osla - - - na film je třeba se soustředit, pokud se do něj ale dostanete, budete bohatě odměněni. Jsem rád, že jsem se s Bressonem seznámil poprvé pomocí tohoto filmu, zařazuji jej do své TOP10... a hodnotím ultimátně - 10/10(6.3.2007)
-
Pan Filuta
10/10 A to jsem myslel, že mě už nic nemůže překvapit! Tento film, to je jedna velká skepse, nevíra v člověka. Všichni zde prohrají a co víc: vyvěrá z toho zlo v člověku. Měl jsem u toho obdobné pocity jako u Requiem za sen. Vím, že jsou to dva nesrovnatelné filmy. Na to, že film někomu přijde nudný nechci a ani nebudu tady reagovat. Jenom chci podotknout, že jestli Tarkovskij režíroval filmy s hlubokým filozofickým přesahem, tak Bresson filmy s hlubokým lidským přesahem.(10.10.2006)
-
Skip
Přišlo mi to takové docela vykonstruované, jako že nám Bresson chce něco sdělit, ale nějak se mu to moc nedaří. Tedy alespoň v mém případě, protože mě film nechal celkem chladným.(10.9.2007)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(14.2.2009)
-
Toj
Tady se mi těžce cokoliv píše. Film, který toho v sobě má opravdu strašně moc. Bresson je tak trochu jiný filmař a přes vše, co jsem o něm četl a od něj viděl (můj 3. film od B.), až tento film mi umožnil ty jedinečné kvality a originalitu nějak vidět a cítit. "A co dále, Baltazare" skutečně vypovídá velmi výstižně o životě, utrpení, našich povahách a využívá k tomu naprosto geniální způsob vyprávění a úžasné formální prostředky. V tomto filmu toho lze najít mnoho a mě se k němu chce říct jen to, že je to vážně síla.(29.8.2010)
-
honajz
V podstatě netuším, co přesně hodnotím. Vážně. Filmařinou je to hodně na výši. Symbolika jakž takž, ale už bych se u některých scén hádal. Příběh totálně mimo, protože když si ho poskládám, přijde mi, že se postavy chovají z čistého scenáristického kalkulu, a ne podle nutnosti a potřeb - celá scéna je vůbec tak chladně vykonstruovaná, že se vlastně nedá nikam pohnout. Nu a vyznění... Jak tu už někdo napsal, nechápu, jak člověk, intelektuál, který se hlásí k víře, křesťanství, katolicismu, může rozdávat depku plnými hrstmi (od toho jsou snad spíše filmy nihilistů a ateistických realistů?), totálně bez naděje, jakéhokoliv jejího záblesku, bez toho, aniž by reflektoval skutečnou rovnováhu světa, nebo chcete-li, jin a jang. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/a-co-dal-baltazare.html(31.1.2010)
-
kagemush
Jako pánové a dámy tvorstva jsme tedy pohledem oslíka Bressona moc neobstáli,což? Občas ,aby se jeden styděl ,že patří mezi to homo ,,sapiens".- Málokdo umí svou skepsi podat tak kultivovaně jako Bresson.(26.5.2009)
-
Bubble74
Au hasard Balthazar je „Crème de la Crème“ všeho, co jsem zatím měla tu čest jako filmový divák zažít. Krutý a zároveň křehký, jednoduchý příběh je vrcholem ryzí kinematografie. Oslík Baltazar je příkladem panenské pokory, snášející tíhu lidského zaslepení. Dobro, s kterým se lidé od nepaměti rodí je zahubeno zlem, hříchy a sobectvím, jež se snadno zakoření a neposkvrněná duše nemá šanci na přežití. Primární smysl humánnosti upadne v zapomnění. Bresson byl unikátním filmovým srdcařem, který natáčel věrný své životní filozofii a podle svého nejhlubšího přesvědčení, bez jakýchkoliv myšlenek na finanční profit nebo uznání. Ve všech jeho mistrovských, citlivě prostých filmových básních dýchá upřímnost a moudrost. Když člověk jednou propadne kouzlu Bressonových filmů, tak je pak prakticky nemožné, aby v něm duté, konvenční, x dimenzionální blockbustery, zaplavující popcornem páchnoucí multiplexy, dokázaly vzbudit sebemenší zájem.(7.11.2011)
-
Radiq
Přes krásnou a jakoby nevinnou hlavní představitelku (teď nemyslím osla) celkem dost nuda. Jasně, jasně, počítá se to mezi filmové umění blabla BLA! Ale jako sorry, vůbec mě to neoslovilo, vůbec jsem nepchopil chování některých postav. Jen jsem tiše čekal na konec. Jasně, myslete si o sobě, jak jste intelektuální, když hodnotíte vysoko. Myslete si, že když je to staré, černobílé, slavné a učí se to na školách, tak budete in, když se přikloníte na stranu filmu. Ale já raději zůstanu střízliv a out a to, že někdo tak hezky nasnímá film, mě nechá chladným a do řitních děr mu za to nepolezu. Konec konců - režisér musel počítat s tím, že se někomu film nebude líbit. Tak hle - tu jsem! Kamenovat! Zabít! Ušlapat!(14.1.2007)
-
Foma
Asi po půl roce přemejšlení a vzpomínání na tenhle film, jsem zvedl hodnocení z původních 4 na 5. S mým původním komentářem sice pořád souhlasim, nicméně zůstalo to ve mně a pořád mě to povznáší. Jakoby ta čistota a nevinnost jsou zřejmě přece jen hlavním poselstvím díla. Původní komentář: Tenhle film se těžce hodnotí, filmový přístupy Bressona jsou dávno rozebraný jinde a musim říct, že jsou skvělý, chvílema až beroucí dech. Jeho práce s neherci (s modely, jak říkal), jeho kamera, to jsou kapitoly samy o sobě, v tomhle filmu je opravdu transcendentální použití Schubertovy sonáty, nádhera. Nicméně, nemůžu se stotožnit s režisérovým pesimismem, s jeho odmítáním vidět více dobra v člověku. Je zajímavý, že takovýhle vidění nacházíme u veřícího, u katolíka, u nějž by radost a naděje měla bejt znát přece trochu víc. Tím nechci moralizovat, ale Bresson staví zcela do protikladu nevinnost, čistotu, pokoru a oběť osla Balthazara (pravděpodobně symbol Krista či aspoň skutečného křesťana) a jeho současnej svět, dle něj plnej zla, násilí, krutosti atd. Vlastně se dostává do pozic (dle mého i mylně)přisuzovaných katarům a manichejským , kteří byli pronásledováni a upalováni, za názory, že svět je stvořen temnými silami a je třeba z něj utéci do světa duchovního, tj. odmítaly pozemskej svět jako svět zla. A je to právě církev, která se postupně svým moralizováním, upalováním a cenzuruo dostala do tý samý pozice, kdy už svět nechápe a často nepřijímá. Přitom její vzor a bůh byl schopen pracovat s kýmkoliv a pro kohokoliv a všude viděl jiskérku Boží, i když jen třeba hodně slabou a tu se snažil rozfoukat. U takovýhleho filmu si musí člověk dát práci, aby mu naopak jiskérky naděje nezhasínaly, když to ovšem vydrží, tak je třeba uznat, že svoji hloubku toto dílo má a probleskují z něj velmi nevšední aspekty krásy.(26.7.2007)
-
vypravěč
Mám pocit, že – podobně jako ve filmu Deník venkovského faráře adaptoval román Georgese Bernanose – převedl Bresson ve snímku A co dále, Baltazare do filmové řeči poezii Francise Jammese. Z ní zde jako by vykrystalizoval příběh o čisté bytosti, která na své životní pouti zakouší s pokorou, nikoliv však beze vzdoru, všemožné rány. Film je až neuvěřitelně tichý, ne však mlčenlivý; mnoho sděluje v náznacích, jen obrazy, gesty. Touto tichostí spojenou s cudnou imaginací se současně celý příběh prohlubuje, dostává rysy metafyzického rozjímání nad světem a životem. Konfrontace osla a lidí dokonce nabývá podoby blízké cestě labyrintem světa za rájem srdce. Obzvláště silné je ve filmu napětí v časech: na jedné straně dětství, spojené s kouzelným, mélickým světem přírody, her a čisté víry, na druhé dospělost plně poskvrněná bezprostřední přítomností (zdařilé je například naznačení lhostejnosti umění a populární kultury k životu, jemuž jsou svědky, v obrazech malířů nezúčastněně jedoucích na klopýtajících oslech, resp. v zapojení populární hudby do tragických scén). Epilogem (a současně epitafem) filmu může být Jammesova prostá báseň Miluji oslíka… Pár veršů ukázkou: „Miluji oslíka, něžný je, / kol cesmín poklidně putuje. // Převáží slabě po silnici / i pytle nacpané pšenicí. // Má milá jej má za hlupce, / ač on vždy jenom básnit chce. // A neustále rozjímá / a oči sametové má. // Tvé srdce, dívko, není něžné / tak, jak je u oslíků běžné: // jímavý hledí na Boha, / blizoučko modrá obloha.“(8.5.2009)
-
Hejtmy
Bezesporu zajímavý film a v subžánru filmů o oslech také jednoznačně film nejlepší. Scénář je v Baltazarovi jasně popatný myšlence, to znamená že jediná postava, která se chová logicky, uvěřitelně a přirozeně je oslík Baltazar. Ostatní vystupují tak, aby to umocnilo Bressonovu výpověď, aby opravdu každý pochopil, co chce říct, což se myslím daří. Možná by trochu méně explicity a více logiky filmu pomohlo, ale v rámci "uměleckých filmů" se jedná o jeden z nejpřístupnějších a (i když to může znít podivně) nejzábavnějších filmů v tom smylu, že nemusíte protrpět tři hodiny, abyste na konci zjistili, že nevíte na co jste se dívali. 70%(14.12.2010)
