Reklama

Reklama

A co dále, Baltazare

  • Francie Au hasard Balthazar (více)
Trailer

Obsahy(1)

Strhující umělecké dílo Roberta Bressona, jednoho z nejuznávanějších režisérů v dějinách kinematografie. Osel Baltazar putuje od jednoho pána ke druhému. Někteří jsou laskaví, jiní krutí, ale všichni mají motivy, které zvíře nechápe. Baltazar vede podobný život jako jeho první majitelka Marie. Sužovaný osel musí projít skrz všechny lidské neřesti. Ačkoli je bezmocný, přijímá svůj osud s noblesou. Díky Bressonově nekonvenčnímu přístupu ke kompozici, zvuku a vyprávění se z tohoto prostého příběhu stává dojemné podobenství o čistotě a transcendenci. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (75)

honajz 

všechny recenze uživatele

V podstatě netuším, co přesně hodnotím. Vážně. Filmařinou je to hodně na výši. Symbolika jakž takž, ale už bych se u některých scén hádal. Příběh totálně mimo, protože když si ho poskládám, přijde mi, že se postavy chovají z čistého scenáristického kalkulu, a ne podle nutnosti a potřeb - celá scéna je vůbec tak chladně vykonstruovaná, že se vlastně nedá nikam pohnout. Nu a vyznění... Jak tu už někdo napsal, nechápu, jak člověk, intelektuál, který se hlásí k víře, křesťanství, katolicismu, může rozdávat depku plnými hrstmi (od toho jsou snad spíše filmy nihilistů a ateistických realistů?), totálně bez naděje, jakéhokoliv jejího záblesku, bez toho, aniž by reflektoval skutečnou rovnováhu světa, nebo chcete-li, jin a jang. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/a-co-dal-baltazare.html ---> A co dál, Baltazare? Zóna a Aerofilms vydávají dva filmy Roberta Bressona (Mušku představíme zítra) z doby jeho tvůrčího vrcholu. Přestože osobně mám z Bressonovy tvorby nejraději Deník venkovského faráře, velice zajímavou adaptaci románu Georga Bernanose, patří Zóně a Aerofilms velký dík i za tyto snímky, jež jsou koneckonců označovány za vrchol Bressonovy tvorby. Opět můj subjektivní pohled - na Bressonovi mi vadí velká míra beznaděje, jež se v jeho filmech objevuje. Vychází ale z intelektuálního prostředí své doby a již zmíněný Bernanos patří do podobné skupiny podobně smýšlejících intelektuálů, kteří se zhrzeni postojem Francie ve druhé světové válce a plni deziluze z francouzských občanů obracejí k tehdy (a ani posléze) ve Francii nijak populární a oblíbené katolické církvi. Samozřejmě nešlo o bezvýhradné přilnutí ke katolicismu, ale šlo o kriticko-morální postoj, s různými výhradami a s mnoha humanistickými otázkami. Než teologické problémy a rozbor nauky se zabývají otázkami lidské duše, hříchu, odpuštění, interakce s okolním, většinou nepřátelským a hříšným světem. Jestliže jste četli knihy kardinála Lustigera, i v nich se objevuje podobný příklon, avšak s povzbuzením do dalšího duchovního života a s radami, jak podobné krize zvládat. Tento úvod je nutný, jelikož naznačuje, že tentokrát nejde o žádný jednoduchý film z ranku, jaké většinou recenzujeme. Bressonovy filmy jsou náročné. Ačkoliv se zdá, že se na plátně nic neděje, je nutné dávat pozor na detaily. Bresson nic polopaticky nevysvětluje. Vše podstatné vyjadřuje většinou obrazy, dialogy používá jen v případě opravdu největší nutnosti, což už samo o sobě je znakem velkého filmaře. Ačkoliv mám určité výhrady k jeho - dějinami omluvitelné - přehnané skepsi a beznaději, přesto mu nelze nepřiznat vysoký cit pro filmové umění, jaký se dnes již málo vidí. U snímku a co dál, Baltazare? je zvolen podobný postup jako třeba u Jako zabít ptáčka. Podstatné události příběhu jsou vyprávěny jako by mimochodem, očima někoho jiného. Zde očima osla, který za svůj život vystřídá několik pánů. Ti buď na něho svalují vinu za své vlastní chyby, nebo je jim mlčenlivým svědkem jejich hříchů. Hlavně je však svědkem tragického osud rodiny Marie i jí samotné. Jde však jen o jednu rovinu příběhu. Jsou zde i mnohé křesťanské paralely, symboly, jež je potřeba dešifrovat - což uznávám asi moc pro čtenáře tohoto serveru nebude jejich šálek čaje. Avšak pro tu menšinu, která ještě stále má cit pro filmové umění, několik rovin příběhu a pro podobenství můžeme film i disk doporučit. Už třeba jen proto, že český překlad měla na starosti Anna Kareninová, která oproti uvedení v České televizi titulkovou sadu pro DVD vydání rozšířila. Kvalita černobílého obrazu i zvuku je na nejvyšší možné úrovni. Bonusy pak nenajdete ani na britském vydání. V podstatě totiž existuje jen jeden možný dostupný bonus, peníze za jeho uvedení jsou však tak vysoká, že v podstatě slovo "dostupný" v této větě zní spíše jako špatný vtip. () (méně) (více)

Bubble74 

všechny recenze uživatele

Au hasard Balthazar je „Crème de la Crème“ všeho, co jsem zatím měla tu čest jako filmový divák zažít. Krutý a zároveň křehký, jednoduchý příběh je vrcholem ryzí kinematografie. Oslík Baltazar je příkladem panenské pokory, snášející tíhu lidského zaslepení. Dobro, se kterým se lidé od nepaměti rodí je zahubeno zlem, hříchy a sobectvím, jež se snadno zakoření a neposkvrněná duše nemá šanci na přežití. Primární smysl humánnosti upadne v zapomnění. Bresson byl unikátním filmovým srdcařem, který natáčel věrný své životní filozofii a podle svého nejhlubšího přesvědčení, bez jakýchkoliv myšlenek na finanční profit nebo uznání. Ve všech jeho mistrovských filmových básních na nás dýchá čistá upřímnost a přirozená moudrost. ()

Reklama

Vitex 

všechny recenze uživatele

Pořád nevím, co napsat - už asi rok. Proto sem radši dám dva citáty. -------- Michael Haneke (rakouský režisér, mj. Zámek, Pianistka) : "Ten film vpadl do našeho semináře jako zbloudilá raketa ze vzdálené galaxie a rozdělil nás ve fanatické zastánce a zuřivé odpůrce. Provokující, cízí a překvapující, převrátil všechna zlatá pravidla konvenční kinematografie na obou stranách oceánu, ale stejně tak pravidla evropských uměleckých filmů a byl přesto až děsivě dokonalý ve své absolutní shodě obsahu a formy." ----------- Jean-Luc Godard : "Každý, kdo ho uvidí, bude velmi překvapen, protože tento film, to je svět - za půldruhé hodiny." ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Symbolika lidských hříchů je tou nejsilnější i nejslabší stránkou balady o oslovi. Nepředvídatelně utahuje smyčku kolem titulního zvířecího hrdiny i jeho teskně smutné majitelky a kamarádky, zároveň se ale chtěným obrazům podřizuje tak bezvýhradně, že motivaci charakterů staví jen do hrubé osnovy a často i za hranu uvěřitelnosti. Navíc to není poprvé, kdy hlavní postava Bressonova příběhu většinu scén buď smutní nebo trpí a jakkoli jsem zastáncem toho, že se stejné téma dá zpracovat mnohokrát a přesto pokaždé jinak, v případě tohoto trýznivého námětu to vidím přesně opačně. Nejsilnější dojmy tak paradoxně zanechává záludný Gérard. Jeho představitel François Lafarge je bez přehánění hypnotický a je škoda, že se své první roli už v kariéře nepřiblížil. ()

Ephemeris 

všechny recenze uživatele

Čomu by sa ešte dalo porozumieť, je bezúčelné mlátenie úbohého oslíka. Ľudia totiž radi znepríjemňujú život nielen sebe navzájom, ale aj iným tvorom, ktoré s nami zdieľajú tento svet. Čo sa už ale pochopiť veľmi nedá, je celý zvyšok filmu. Mariin otec a jeho majetkové spory, Marie a jej fascinácia delikventmi, alkoholik Arnold, banda pašerákov. A na rozdiel od úvodného popisu, film stojí práve na týchto udalostiach. Je to nepochybne umenie, ale žiadny zázrak. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (12)

  • Režisér Robert Bresson si žádal černého osla, ale produkční ho podvedli a nabarvili na černo osla zrzavého. Vše prasklo, když začalo pršet a barva se smyla. Baltazara pak museli natírat každý natáčecí den. (Cimr)
  • Střihačem filmu byl Raymond Lamy, veterán francouzské kinematografie, který se poprvé podílel na střihu v roce 1931. V letech 1956 až 1971 Lamy stříhal všechny Bressonovy filmy s výjimkou filmu Procesu Jany z Arcu (1962). (classic)

Reklama

Reklama