Sono Sartana, il vostro becchino

Carnimeo byl slušný režisér a druhej díl Paroliniho Sartany se mu poměrně vyvedl. Hlavně kamera je pěkná s řadou dobrých záběrů. Pak mě taky pobavila camea Mitchella a Kinskiho. Zápletka mi ovšem přišla strašně naivní a hloupá. Zřejmě není nad to si proti sobě poštvat největšího kosiče a detektiva západu Sartanu! Proč? Nevím, asi masochismus. Sartana ještě nedostal svůj ikonický knír a hláškama oproti dalšímu (a mnohem lepšímu) dílu docela šetří. Kompaktnost je narušena řadou drobných scének. Zase se vyprávění neobešlo bez partičky pokeru, kde Sartana machruje a samozřejmě má hned nejlepší možnou kombinaci. V takovém pojetí mě to vždy irituje. V dalším díle se už naštěstí podobná scéna nebere tolik vážně a je spíše parodická. Plus nějaké ty triky s kartama, tasení pistole z rukávu... Vyšetřování samotné se povedlo slušně zrealizovat, až v posledních 20-30 minutách začalo působit roztahaně. A ještě jedna perlička na konec - Sartana v celém filmu nepoužije kolt, jenom svojí malou čtyřkomorovou pistolku! V některých scénách to vypadá vážně pitomě. (16.05.2015)

Sartana, jeho jméno žilo v každém stanu, v každém pueblu, u každého táborového ohně… nebo snad ne? Po pravdě, Sartana je vlastně vyloženě městský typ hrdiny obdařeného nevšedními schopnostmi, střeleckým uměním, karbanickými dovednostmi, pozoruhodnými zbraněmi, elegantním oblečkem, nenapodobitelným stylem, humorem a hlavně charismatem jednoho z nejsympatičtějších pistolníků pod žhavým sluncem Divokého západu- Gianniho Garka. Celá série je kusem historie špaget, hrdina je sice typ vyrazím, prostřílím si cestu a vydělám si slušnou sumičku, ale jeho střízlivý náhled na problémy, humor a poznávací znamení celé série - zkorumpovanost strážců zákona a nejvýše postavených a samozřejmě nekonečný název ho dělají nenapodobitelným. Na Sartanu je zde přichystána dosti nehezká past - jeho jménem je totiž vykradena místní banka a postříleny stovky nevinných občanů (mrtvolami se obecně v Sartanovkách vůbec nešetří), tudíž se tento tajemný, ovšem poctivý chlápek, musí sám vydat po stopě zločinců a zároveň čelit stále se stupňujícímu nátlaku ze strany nájemných lovců odměn. Mezi nimi (krom Torrése či Mitchella) se nám vyskytne Klaus Kinski v jednoduše neodolatelné roli věčného smolaře a nepolepšitelného hazardního hráče se smyslem pro poměrně černý humor i spravedlnost (!), což nebývá u tohoto chlápka nejčastější. Tradičně přespříliš zamotaná zápletka a jistá rozpadlost děje (i z důvodu chronologického prohození několika scén) a trochu podezřelé otáčení kamerou nemůžou zkazit velké Gianniho sólo doplněné o zajímavou postavu váguse Franka Wolffa. Změna režiséra prospěšně patrná, z toho pramenící podivuhodné nápady, všeobecně dobrá zábava, vtipkující Gianni, skvělá hudba, hrací automaty a nesmírně důvěryhodný šerif Sala Borgese. Jen tak dál. (28.02.2013)

I po výměně režiséra je podobnost s prvním filmem značná. Vrací se Klaus Kinski, sice v úplně jiné roli ale i tak se to počítá. Mihne se tu i Gordon Mitchell, ale nejdůležitější je samozřejmě Gianni Garko jako Sartana. Ten ve své životní roli předvádí jistější a tím i lepší výkon než poprvé. Díky tomu je tohle pokračování o něco lepší než jednička. Stále ve filmu spatřuji určité neduhy, ale přiznávám se, že mě Sartana začíná bavit čím dál tím víc a jsem hodně zvědav, co ještě v dalších filmech předvede. (24.07.2023)

Několik momentů je vynikajících a Sartana coby MacGyver Divokého západu mne pobavil asi nejvíc. Také některé hlášky se povedly. Ani to detektivní pátrání, kdo se za Sartanu vydával, není zcela marné. Sartanův společník je velmi dobrý. Ale mezi tím vším je tuna vaty a zbytečností, a tím film ztrácí dech, tempo i onu zábavnost. (24.03.2013)

Carnimeo se sice napoprvé snaží některé stylotvorné prvky od Paroliniho okopírovat (karty, pistolka), občas dokonce ho předehnat (záběry padajících těl), na druhou stranu se snaží i odlišit, už třeba příběhem, v němž jedinkrát v celé sérii není Sartana nezaujatý, naopak od začátku je vtažen do celé věci tím, že je na něj připravena past. Garko tak není už tím trestajícím duchem, ale hrdinou, který má tentokrát v celé věci osobní zájem. Což také znamená, že je skoro celou dobu na scéně, což je jenom dobře. Záporáků je dokonce ještě víc, než v prvním díle, ale žádný není tak silný protihráč jako William Berger nebo Fernando Sancho. José Torres a Gordon Mitchell mají jako lovci odměn jen malé výstupy (na druhé objevení Mitchella si musíme dokonce celý film počkat), co se týče ostatních, intriky už byly spleteny před začátkem, a film se víc soustředí na Sartanovo vyšetřování. Zajímavější jsou kladné role - Frank Wolff je možná zbytečný, ale jeho buranský zlodějíček působí v kontrastu s uhlazeným elegánem Sartanou zajímavě. Třešničkou na dortu je pak skvělá komická role Klause Kinského, který si svého smolařského gamblera vyloženě užívá. (05.10.2012)