Smažená zelená rajčata

Praví se, že v nouzi poznáš přítele. A je to tak! Přítelkyně se srdcem na pravém místě, potřebné přítelkyni nehledě na okolnosti (ať už má smrt na jazyku; ať už překračuje meze zákona, ...) vždy pomocnou ruku podá. Tak energická stařešina vzpomínáním na staré, relativně dobré časy bolavou dušičku zhojí. Naše pacientka nezapomene a dvířka svého domova otevře. Krotitelka včel zas tyrana zažene a s obsluhou jí patřící restaurace pro neodbytného detektiva chutnou omáčku přichystá. Co se tím chce asi říct? Zkrátka a jednoduše, i život, který častěji bere než dává, život, který vám hází klacky pod nohy, si můžete užít, když si máte, s kým pochutnávat na smažených zelených rajčatech. (15.04.2017)

Zajímavý příběh, o vzdoru proti nespravedlnostem a užívání si života, sráží přílišná sentimentální patetičnost při zobrazování příkoří a odboji proti nespravedlnosti a zrůdné krutosti. Dva příběhy v zcela odlišných časových rovinách vypráví o nutnosti uvěření žen ve své vlastní síly a jejich realizování svých vlastních cílů a přání v životě. Starší příběh vypráví o silné ženě Idgie Threadgoode (Mary Stuart Masterson, jako malá Nancy Moore Atchison), která si užívá všech krás života, zastává se uzurpovaných a slabých a staví se neohroženě čelem k rasismu a ostatním nepravostem a společenskému pokrytectví. Mladší příběh pak Idgle ve starším věku jako Ninny Threadgoode (zajímavá Jessica Tandy) vyprávěním vlastního příběhu statečnosti a radosti staví na vlastní nohy nešťastnou ženu Evelyn Couch (Kathy Bates), která se podle svých možností vrhne do seberealizování a užívání si života. Bohužel je ta zdůrazňovaná patetická statečnost a neohroženost prvkem snižujícím jinak sympatické dílo. Z dalších rolí: Idgienina nejlepší přítelkyně Ruth Jamison (Mary-Louise Parker), která je uchvácena Idgeininou nespoutaností, nepoddajností a statečností, černošská služka Sipsey (Cicely Tyson) s tajemstvím o svém činu, Idgienin bratr Buddy Threadgoode (Chris O'Donnell), s tragickým skonem v mládí, věrný černošský sluha Big George (Stan Shaw), oddaný pomocník, Evelynin ignorantský manžel Ed Couch (Gailard Sartain), bezdomovec a samotář Smokey (Timothy Scott), držící si svoji čest, Idgeinin nápadník a místní šerif Grady Kilgore (Gary Basaraba), puritánský reverend Scroggins (Richard Riehle), zarputile hledající šerif Curtis Smoote (Raynor Scheine), a násilnický Ruthin manžel Frank Bennett (Nick Searcy). Optimistické, s příjemně humorným nadhledem, patetickou tragikou a monumentalitou. Přesto je to stále poutavé a zajímavé vyprávění. Naivně idealistické ve svém poslání a dodávání sil a víry v život a jeho krásu a půvab s jeho nezaměnitelnou možností. (24.10.2012)

Jeden z těch mile sentimentálních filmů, které nenakrknou, ale ani neposadí na zadek. To jistě není žádné mínus, ambice by téhle komorní "vánoční povídce" ani trochu neslušely. Životní moudro o nejvyšší výhře v podobě dobrého přítele je tu podáno nanejvýš vkusně i díky slušnému hereckému obsazení (obě Mary, roztomile pitomá Kathy Bates). Lasse Hallström si u svých Pravidel moštárny možná nějaká rajčata vybavil... (30.12.2009)

v žiadnom prípade by som nedával film punc komédie, krásny romanticky , dramaticky silne anti rasistický príbeh dvoch priateliek Idgie a Ruth prerozprávaný Kathe Batesovej, (šmangote za krátky priebeh filmu kolke rôznorodé "ženské kurzy" absolvovala kým prišla na to ze sú všetky naprd ... :D. Opäť výborný výkon Kathy, ďakujem . (28.08.2014)

Skvelý film, môj obľúbený. Väčšina mužov sa VYPRÁŽANÝCH ZELENÝCH PARADAJOK bojí. Titulné i podporné úlohy hrajú samé ženy. „Poriadne“ tu účinkujú v podstate len dvaja chlapi, z nich jedného rozseká na sračky vlak behom prvej polhodiny a druhý len sedí pred televízorom a prejedá sa. Inak baby, kam len pozriete. Chichocú sa z malých mužských penisov (a máte pocit, že by sa chichotali aj z veľkých) a pobehujú po kuchyni v celofáne. Snímka vznikla podľa knihy spisovateľky a tá zároveň (s ďalšou) ženou napísala scenár. Že to režíroval chlap, je v podstate neuveriteľné. Film je to úžasný: smutný i veselý, tragický i bizarný, celofánový i čokoládový, obohatený nostalgickou atmosférou čias, kedy ešte neboli cesty plné áut (a ak ste na nich nejaké stretli, zatrúbili ste im alebo ste na šoférov aspoň kývli) a človek mohol chodiť bosý a nebáť sa, do čoho stúpi. Prípadne mohol niekoho rafinovane zabiť a ono sa to v tej dobe „nejako" stratilo. A možno aj nie. Trocha ako (ženské?) PRI MNE STOJ! (ale možno aj nie). (30.04.2005)