Trabantem až na konec světa

Parta kolem Dana Pribáně jsou opravdoví blázni, ale já mám ty jejich traby ráda. Přijde mi, že si kluci (a Dana) před kamerou na nic nehrajou a že jsou sví. A co se mi hodně líbí, jak si uměj poradit s každou situací (zásek v písku, kdy se blížil příliv, ztracený pas, počasí...) a že kluci svým trabantům hladěj volanty :-) A, brácho, máš pravdu, trabant je jako ženská :-) (10.03.2015)

Born to be wild aneb Easy rider v česko-polsko-slovenském podání. Tentokrát nikoliv (tolik) cestopisně jako v případě afrického dobrodružství, ale více nespoutaně i díky vydatnému přispění permanentně posílené polské dvojičky v molochu. Jejich netradiční osvětový výklad dvojího zabarvení místní řeky, možná nedojde pochopení (uznání) u předních světových geologů, své zastánce si však bezesporu najde. Minimálně mezi příznivci lahodného chmelového moku. Jak jsem již poznamenal, tohle jihoamerické dobrodružství, je v mnohém od svého afrického předchůdce odlišné, to nejdůležitější však přetrvává. Touha po dobrodružství a překonání předsudků. Tak kam příště, Dane? (10.04.2014)

Moje cestovatelské sklony jsou rozšířené podobně jako moje záliba ve filatelii, což je asi hlavní kámen úrazu při hodnocení. Teoreticky totiž nemám co vytknout, ale jelikož nesdílím touhu objevovat a poznávat (svět), tak mě to dvakrát nebavilo. Musím ovšem uznat Přibáňovy zásluhy, které jsou pro celou ČR nemalé. 70% (12.07.2017)

S Trabanty jsem si zajezdil už po Africe a tak jsem tušil, s čím tak asi přijdou u jejich pokračování s cestou až na konec světa. Když zrovna v té Jižní Americe byli, tak jsem zrovna vše sledoval na jejich Facebooku .Takže to pro mě zase nebylo až tak velké překvapení, když jsem ten konec světa viděl v tomto dokumentu. Každopádně to byla obrovská radost sledovat tuhle partu bláznů, kteří nám všem opět ukázali, že nic není nemožné. A hlavně je třeba se z toho neposrat, že jo. Jedinou výtku bych mohl mít a to především tu, že bych uvítal více záběrů na svět kolem než na různé ventily, vačky a bůhví jaké části motoru, který se jim cestou stihli na Trabantech a Maluchu zesrat. Nicméně natočili to po svém, dokázali nemožné a u jejich dokumentu jsem se pobavil. Klobouk dolů, lepší a sympatičtější cestopis plný dobrodružství jsem snad nikdy neviděl. K dokonalosti s touhle partou už mi zbývá jediné a to potkat Dana Přibáně na nějaké přednášce, tak snad se už brzo dočkám. (16.02.2015)

Něco takového se nedá sestříhat do 98 minut. Čekal jsem mistrovskou podívanou, když to má tak pěkné hodnocení, ale nějak mě to neoslovilo, možná jsem byl ovlivněn tím, že jsem musel druhý den v sobotu do práce a byl jsem naštvaný, ale i tak jsem si říkal, že celou cestu nelze sestříhat do tak krátkého času. A taky mi tu vadil hlas Bárnyho z Matky coby průvodce. (19.09.2014)