Trabantem napříč Afrikou

Projet Afriku (ne s trabantem) bylo kdysi mým snem, proto pro mě film měl specifické kouzlo a byl pro mě i přínosný. Provázejí nás jím vcelku sympatičtí hrdinové a my se dozvíme mnoho zajímavého nejen o černém kontinentu, ale hlavně o mezilidských vztazích. Bylo to inspirující, silné dobrodružství plné nevšedních zážitků, kteréžto pocity autoři dokázali převést i na diváka. (21.04.2014)

Výborný cestopis, který našince potěší svojí proveniencí. Záživnost pak spočívá nejen v samotné cestě po Africe, ale také ve skvělém komentáři hlavních protagonistů. Velikým lákadlem ovšem je vozidlo Trabant, od kterého by asi málokdo čekal obdobnou cestu. Nezbývá než před hrdiny tohoto dokumentu smeknout pro jejich odvahu, dobrodružnou povahu a jejich počin. (03.08.2014)

Dlouho se mi na cestopis nekoukalo tak hezky, jako tady na tenhle o dvou Trabantech, kteří si to prodrandily skrz na skrz Afrikou. Hrozně jsem to těm cestovatelům přál, ale přiznám se, že i záviděl. Ano, není to hezká vlastnost, ale když to přiznám, tak proč ne. Který člověk, který má rád cestování, by jim tak úžasný výlet nezáviděl. Musel být úžasný. Vždyť ta parta prakticky zastavila svůj život zde v Česku. Studenti přerušili školu, pracující odešli z práce...a to jenom proto, aby si splnili sen a zažili zážitky, které se nikdy a za nic nedokáží zaplatit. A co je na tom nejlepší, udělali to pro diváky zábavnou formou. Afrika je různorodá, ale pokaždé se najde nějaký smysl pro humor...ať už ze života nebo v rámci samotných lidí, kteří se zde zdáli neuvěřitelně v pohodě. Takový samozvaný král rastamanů v centrální Africe asi mluví za všechno. Nicméně mě i dost překvapil fakt, že se ve střední Africe nachází velké množství českých vesnic, na které Češi vydělali svými penězi. Člověk si uvědomí, že jsem tu smsku taky kolikrát poslal a skutečně to v té Africe má smysl. Vedle domovské vlajky tak vlaje i vlajka Česká...děti se něco naučí a život tam tak budou mít o něco lepší, než by měli normálně. Jsem rád, že to má smysl. Nejen tuto skutečnost mi tento dokument dal. Dokázal mi ukázat Afriku dneška, kolikrát i humornou formou a donutil mě přemýšlet o životě, o tom, že bych jednou za život takovou životní pouť taky rád udělal. (14.06.2011)

V rámci dychtivého očekávání nového dílu výborné série cesty Jižní Amerikou jsem se rozhodl dohnat resty a aspoň mentálně si zajet na dřívější expedici spolu s trabanty do Afriky. Stále trošičku amatérské, ale pořád mnohem vyšší úroveň, než úplně první Hedvábná stezka. Co bych opravdu vytkl, bylo občasné přeskakování cesty, zážitků a hlubšího rozboru kultur v jednotlivých oblastech, či městech (ačkoliv se na ně taky dostalo, bohužel jen z části). Taktéž zachycení složení členů expedice se spíš zaměřovalo na samotného Dana, než na zbytek. No, v rámci hodiny a půl se pořád dalo vytřískat víc, ale i tak jsem spokojen. Nejvíc se mi líbil ale postoj k rčení „to nejde“. Protože přesně - ať říká kdo chce, co chce, všechno jde, když se opravdu chce. 75% (17.04.2018)

Neuvěřitelné se stalo skutkem, s odpovědností mohu říci, že taková odvaha se dnes již málo vidí, prožít si špetku dobrodružství v jedenadvacátém století jako doktor Emil Holub. Může být něco krásnějšího? Tak je to víc, než překvapující, splnit si velkolepý sen v bakelitové legendě z NDR. Riskli to a teď na to můžou vzpomínat celý život. Takový film dokáže být nejen zdrojem inspirace, ale i lákadlem pro odhodlané cestovatele s toulavou krví. Upřímný dík vzdávám oběma posádkám trabantů za vzrušující zážitek z tohoto jedinečného kontinentu, který navzdory nelehkým podmínkám projeli s humorem. (10.10.2011)