Johana Šílená

Mám takový názor. A čím více jsem filmů viděl, tím jsem si jím jistější. Zkrátka, kvalitní film se dá poznat hned podle úvodních titulků. Kamenujte si mně (jistě jsou i vyjímky) ale ze své víry neustoupím! Již v první minutě sledování Juany la Loca jsem věděl, že od tohohle filmu můžu čekat velmi kvalitní zážitek. A nepletl jsem se. Již jen ten královský konvoj jedoucí k pobřeží aby se mladičká princezna Johana mohla nalodit na cestu do Španěl byl úžasný. Jana I. Kastilská byla sestrou Kateřiny Aragonské, která byla první manželkou anglického krále Jindřicha VIII. Tudora... to jen pro upřesnění odbdobí a souvislostí. Děj filmu nás tak zavádí do úžasného období renesance na španělský dvůr. Nejsem znalcem ppodrobností ze života Johany, takže nemohu posoudit co bylo pravdy na její nesmírné lásce k Filipovi, jejímu sexuálnímu apetitu a jejích dědičných dispozicích k šílenství. Nechal jsem se tedy příběhem nést a tvůrcům dopřál trochu té licence...Věřím však, že si o této významné osobnosti a hlavně matce Karla I. něco zjistili a netočili jen tak jeden z dílů Canterburských povídek... Opravdu nechápu zde udělené odpady, přirovnávání snímku k softpornu či pornografii a vrcholem je srovnání se Třemi mušketýry... Ten kde, chce vidět nádherně zpracovanou renesanci na evropských dvorech, by se neměl nechat odradit těmi, co tam byli, vše viděli a tudíž vědí přesně jak to bylo. O žádné porno nejde a nahoty je tam minimálně. Kdo o té době něco ví, tak ví, že gotika i renesance byla k sexu velmi otevřená a řada věcí, které dnešního diváka šokují, byla v té době běžná a nikdo se nad tím nepozastavoval... Uvědomme si, že se bavíme o období novověku... Osobně jsem byl tímto filmem velmi mile překvapen a nadšen. Tohle zkrátka byl kvalitní historický film a doporučuji jej. * * * * (21.02.2013)

Podle mého silně přeceněný snímek, kdy se musím přidat k názoru Monologa. Jde o velmi konvenčně natočený kostýmní film s nudnými dialogy, který jen využívá historických kulis ke hrátkám na city. Červená knihovna, která je sice profesionálnější, než Andělská tvář, ale na klasickou Angeliku či dokonce na Královnu Margot nemá ani vzdáleně. Scénář i režie vychází ze stylu romantismu 19. století (je tam vážně všechno včetně toho nacionalistického náboje obrany vlasti před cizáky). Chybí ale koření romantismu - souboje, intriky, vášně. Dialogy jsou nesmírně umělé a patetické. To, že neodpovídají dobovému myšlení bych mimochodem pominul, protože tenhle nešvar se týká převážné většiny tzv. "historických" dramat, neřkuli komedií. Celkový dojem 30 %. (17.02.2008)

Na tento film sa pozerám ako na romanticko- historický so skutočným pozadím, inak by som musel dávať odpad. Film má nesmierne množstvo historických chýb, ktoré tam určite boli vsunuté úmyselne pre dramatizáciu deja. Juana odhalí neveru vo filme až po 9 rokoch manželstva, v skutočnosti bol Filip sukničkárom od samého začiatku. Film mnohých na konci chce pomýliť, že Filip možno zomrel na syfilis, čo vôbec nie je pravda, predpokladá sa brušný týfus. Nehovoriac, že Filip spočiatku španielsky vôbec nehovoril. Avšak páči sa mi, že tzv. šialenú kráľovnú sa tvorcovia pokúšajú zbaviť skutočnej šialenosti. Juana bola melancholická, krajne žiarlivá, ale bláznivá veru nebola. Chválim i vynikajúci výkon Pilar López, ktorá svoju postavu pojala na 100% presvedčivo. Škoda ale, že sa film končí príliš skoro, pretože zaujímavé udalosti týkajúce sa Juaninej posadnutej lásky prichádzajú aj po smrti Filipa. Miestne kritiky, že ide o „softporno“, sú z dôb komunistických. V tom filme sa takmer nič explicitne sexuálneho neukáže. (07.09.2017)

Nevím, zda byla šílená ona dáma, ale zajisté šílené je zpracování kusu jejího života. Příběh dcery Isabelly Kastilské, Johany, je opravdu mistrně zredukován na první část pornografickou a druhou vrcholně pitomou. V oné první části sledujeme příjezd Johany za budoucím manželem Filipem, ten ji záhy učiní ženou a zároveň hysterickou nymfomankou. Také se podíváme, jak se souloží v nejrůznějších evropských větších i menších městech, barech, zámcích etc. V části druhé se začíná plně projevovat Johanino šílenství, bohužel jen jejími výkřiky "Jsem šílená!" či konstatováním ostatních "Ona je šílená!" Ohromné citové bohatství, jímž dle oficiálního textu distributora Johana disponuje, je pro změnu předváděno špatně zahranými záchvaty jekotu či pláče a soustavnými žádostmi, aby s ní manžel souložil. Manžel ovšem již nemůže, ani kdyby chtěl - neřestný život plný podvádnění ubohé manželky a přátelení se s ženami mrzkých mravů jej odměnily syfilidou. Ta, jak dobře víme, tehdy léčitelná nebyla, tedy za vrcholně odporné scény, kdy jsou mu ženou olizovány hnisající vředy, konečně vypustí kromě tělních tekutin i duši. Sama Johana končí v klášteře, kde se po zbytek života s nekrofilním zaujetím ukájí na jeho rozkládající se mrtvole. Nevím, kdo tohle vymyslel, ale zasloužil by poslat do KLDR nebo do Bruntálu. (07.01.2007)

Možná malý, ale docela podstatný kousek z osobního života královny Johany Kastilské, která milovala tolik svého muže, že se to zdá až neskutečné. Kdo ví, jak to bylo opravdu, ale i tento velmi dobře zpracovaný film, který čerpá z historických pramenů, byl pro mě moc zajímavou podívanou. Milovala Filipa v tak velké přemíře své lásky, že ho její záplava podezření, žárlivosti a nakonec možná až její neskutečná poddajnost každému jeho rozmaru pomalu oddalovala a rozdělovala tento manželský svazek. Abych řekla pravdu, tak jsem byla smutná, protože vím, že láska má mnoho podob, ale žárlivost by mezi ní neměla patřit. Ale poručit této vlastnosti, která bourá, ale nestaví, je jedna z nejtěžších věcí na světě. Filip zemřel moc mladý a mě by docela zajímalo, jestli by nastal nějaký zvrat k lepšímu v jejich vztahu po jeho uzdravení. Pilar López de Ayala Johanu ztvárnila dokonale. „Úskalím lásky není nevěra, ale žárlivost.“ (24.04.2015)