U strážnýho anděla

Jediný a hlavný dôvod prečo hodnotím tento film ako slabší nadpriemer a dávam štyri hviezdy je ten, že dokáže navodiť zmes rôznorodých pocitov - prevažne nepríjemných samozrejme. No ale to ku alkoholu a silnej závislosti od neho určite patrí. Na film sa preto pozerá len veľmi ťažko, aj keď na druhú stranu celkom paradoxne dokáže miestami vyvolať úsmev na tvári. Často som nevedel, či sa smiať alebo skôr plakať. Niektoré situácie tých alkoholikov boli až tragikomické. Škoda, že dejová linka mi prišla pomerne chaotická a nedomyslená, chcelo to niečo priamočiarejšie a koordinovanejšie. Celá štruktúra obsahovej stránky sa mi zdala akási rozháraná a neusporiadaná. Rozhodne by som však tento snímok zaradil k netradičným, čo stoja za pozretie. 70/100 (31.10.2018)

Připravte se na Sebrané spisy alkoholické - vyšeptané hanbou, proložené slzami, provázené klepavkou, vyslechněte si otřesná svědectví zničených životů, sahajících hluboko do rodinných historií a pohleďte metle lidstva přímo do očí... hezky bez rukavic, do všech hloubek ponížení, jaké si dokážete představit... Varování - může vám být dost šoufl, ač jste nepožili ani kapku! Podobnost s Werichovou pekelnou odmašťovnou v povídce "Až opadá listí z dubu" - čistě náhodná. (19.05.2015)

Taký malý poľský alkoholický Requiem for a Dream, avšak s oveľa nevýraznejšou atmosférou a príliš monotónnym príbehom. Inými slovami, asi tak trištvrťka filmu bola vyplnená neustálym zápasom Jerzyho proti alkoholu, kde alkohol zvíťazil na plnej čiare. Námet alkoholizmu v takejto prehnanej miere bol síce výborný, no chýbala tomu nejaká lepšia epickosť, ktorá by tie neustále útržky dala dokopy. Vôbec by nezaškodilo nastaviť nejaký chronologický rámec, lebo som mal pocit, že to všetko bola naozaj len nesúrodá spleť Jerzyho "života" utopeného v alkohole. Treba však uznať, že autenticita v tomto filme bola fakt na vysokej úrovni, hoci mnohé scény pôsobili dosť nechutne, ale žiaľ taká je realita. No neviem, ale potenciál tohto filmu mi prišiel rovnako premrhaný ako Jerzyho neustála snaha o abstinenciu. (03.11.2014)

Jerzy, Jerzy, bylo pro mě dost obtížné sledovat Tvou životní pouť, kterou provází jen ta flaška v ruce a občasné sebezpytování, spojené s léčbou v protialkoholní léčebně. Já, která jsem téměř abstinentkou, jsem měla chuť jít si nalít irskou whisky, abych se z té deprese, která na mě čišela ze všech koutů tohoto filmu, alespoň trochu dostala. Vláďa Menšík mně byl přece jen trochu bližší ve filmu Holubi se vracejí. (02.01.2015)

Dobří polští holubi se vracejí a jsou pro alkoholismus tím samým, čím byl svého času pro závislosti Requiem za sen... Hodně silná káva, na kterou ne každý bude mít žaludek (či spíše játra) a to až do té míry, že jsem si z toho vlezlého (ale nikoli laciného!) naturalisticky syrového marastu naprosté ztráty základní lidské důstojnosti musel dát panáka na vystřízlivění. A do toho do důsledků zrealizovaná roztříštěná "postbukowského" forma, kdy je úplně jedno "co, kdy, kdo" a podstatné je jedno jediné "Gdzie jest kurwa moja flaszka?" PS: Že byl Więckiewicz po celou dobu v totálním lihu a deliriu mi nikdo nevymluví, to nebylo z jeho strany zahrané, ale poctivě odchlastané. (03.12.2014)