poster

Neposlušní (festivalový název)

  • Srbsko

    Neposlusni

  • anglický

    Disobedient, The

    (festivalový název)

Drama

Srbsko, 2014, 112 min

Režie:

Mina Djukic

Scénář:

Mina Djukic
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Filmmaniak
    **

    Neposlušní jsou ten typ filmu, u něhož nemá smysl rozebírat ani jeho postavy, ba ani děj. Ten totiž prakticky neexistuje - jednoduchý příběh o snaze mladého srbského páru jít rebelsky proti proudu a navrátit se do dětských let je poskládán z velmi izolovaných epizodek. Ústřední duo zas tvoří nepříliš sympatičtí a nepředvídatelní blázni, kteří spolu hrají prapodivnou psychologickou hru bez pravidel. Na snímku zaujme jedině balkánské venkovské prostředí a tvarované tělo hlavní hrdinky, jinak je ale tahle poetická, pocitová a na estetice obrazu založená road movie na kolech poměrně zbytečná a divácky nepřívětivá. Na to, jak jednoduché poselství sděluje, tak ho sděluje opravdu dost dlouho a navíc neatraktivním způsobem.(13.6.2014)

  • SLOTH
    *

    Zvláštní. Ale na můj vkus až moc. Možná to bylo tím, že mi hlavní hrdinové nepřirostli k srdci a vlastně mi byl jejich osud lhostejný. Co ale musím pochválit je kamera a zvuk! Větrnostní scéna na kole se totiž velmi povedla!(13.6.2014)

  • CiTrus007
    ***

    Smyslový film, který se vyjadřuje hlavně formou přírodní a intimní lyriky. Kompozice snímku je zcela epizodická a dílo jako celek postrádá spád i kompaktnost. Hlavní postavy se v absenci myšlenky pokoušejí o vzdor, není však jasné proč a vůči komu. Celá ta slavná provokace tak ztrácí na smyslu a působí spíše bláznivě v koktejlu bezpředmětných emocí a zoufalé snahy o návrat k dětskosti. Kamera mistrně zachycuje ospalý srbský venkov, na mnoha místech si originálně pohrává se světlem a vymezuje se proti pokulhávající hudební složce například v ikonickém záběru s Lazarem na kole v bouři. 5/10 [KVIFF 2014](13.6.2014)

  • Vodnářka
    **

    No já vám nevím... Chvílemi vše vypadalo tak krásně...skotačivé barevné titulky, ještě skotačivější srbské lidovky skoro jako od Káji Gotta, inspirující obrazy, absurdity kontrastů dětství a dospělosti.. A nejkouzelnější malý dítě na světě, co loví ryby a je tisíckrát moudřejší a dospělejší než všichni kolem! Jenže pak..všechno se to zadrhává na čím dál nudnějších a zmatenějších situacích, hlavní hrdinové vám začnou lézt na nervy a film nějak ztrácí poentu. A ten slizký děda, co se ji pokouší vysvětlovat, ani plešatej motorkář, co dělá ohňostroje, nic nezachraňují. A jak se to počáteční kouzlo z filmu vytrácí, začne mít člověk pocit, že jde asi jen o další film, kde hlavní hrdina prostě jen dlouho čeká, než se s ní konečně vyspí a pak odjede.. Jen teda pořád nevím, proč režisérka nezvolila nějakou levnější variantu a nenapsala o tom radši dívčí románek...(14.6.2014)

  • Pluhy
    **

    Dva čůrky moči se setkávají a s nimi poznáváme hlavní protagonisty. Jsou neposlušní, nerozluční a plní dětské naivity. Leni a Lazar se setkávají po letech, aby oprášili dětské hry a naivně poznávali sami sebe. (...) Cyklo-road-movie z prostředí srbských vesniček, pastvin a luk zobrazuje Srbsko jako kraj podivínů a bláznů. Stejně bláznivá a ztřeštěná je ústřední dvojice a podivná je i filmová narace. Jako by režisérka do posledních minut nevěděla, zda se má snímek tvářit jako poetická komedie, či jako tklivé drama o dospívání. Filmu tak podkopává nohy zmatené a příliš táhlé tempo a zbytečně naroubovaný vypravěč koketující s dějem filmu. Neposlušní mi tak uvízli v hlavě díky perfektní kameře, vizuálně působivé scéně Lazara jedoucího s větrem o závod a dokonale tvarovanými prsy hlavní hrdinky.(13.6.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace