poster

Neposlušní (festivalový název)

  • Srbsko

    Neposlusni

  • anglický

    Disobedient, The

    (festivalový název)

Drama

Srbsko, 2014, 112 min

Režie:

Mina Djukic

Scénář:

Mina Djukic
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Filmmaniak
    **

    Neposlušní jsou ten typ filmu, u něhož nemá smysl rozebírat ani jeho postavy, ba ani děj. Ten totiž prakticky neexistuje - jednoduchý příběh o snaze mladého srbského páru jít rebelsky proti proudu a navrátit se do dětských let je poskládán z velmi izolovaných epizodek. Ústřední duo zas tvoří nepříliš sympatičtí a nepředvídatelní blázni, kteří spolu hrají prapodivnou psychologickou hru bez pravidel. Na snímku zaujme jedině balkánské venkovské prostředí a tvarované tělo hlavní hrdinky, jinak je ale tahle poetická, pocitová a na estetice obrazu založená road movie na kolech poměrně zbytečná a divácky nepřívětivá. Na to, jak jednoduché poselství sděluje, tak ho sděluje opravdu dost dlouho a navíc neatraktivním způsobem.(13.6.2014)

  • d.beseda
    ***

    Neposlušné chování Leni a Lazara nebylo sice ve filmu nijak blíže vysvětlováno, ale působilo na mě docela příjemně a oba hlavní hrdinové mi byli i sympatičtí. Můžeme sledovat dva mladé lidi, ve kterých ještě pořád přetrvává ta rozpustilost a nespoutanost z dětství, jak putují (bez konkrétního cíle) ospalou srbskou krajinou aby i oni byli následně konfrontováni s dospělostí. Dějově mi však film nic zajímavého nepřinesl a také nezanechal žádné emoce. Téměř celá první polovina filmu na mě působila až příliš utahaně. Teprve v road movie scénách začal film mírně gradovat. Také na postavu vypravěče jsem si nemohl nějdříve nějak zvyknout, ale když jí hodnotím s odstupem bylo to příjemné zpestření a odlehčení snímku. Díky zajímavé kameře (Dorde Arambasic) a vhodně zvolenému hudebnímu doprovodu (zejména písně Milana Subota) musím přidat v hodnocení třetí hvězdu.(14.6.2014)

  • Vodnářka
    **

    No já vám nevím... Chvílemi vše vypadalo tak krásně...skotačivé barevné titulky, ještě skotačivější srbské lidovky skoro jako od Káji Gotta, inspirující obrazy, absurdity kontrastů dětství a dospělosti.. A nejkouzelnější malý dítě na světě, co loví ryby a je tisíckrát moudřejší a dospělejší než všichni kolem! Jenže pak..všechno se to zadrhává na čím dál nudnějších a zmatenějších situacích, hlavní hrdinové vám začnou lézt na nervy a film nějak ztrácí poentu. A ten slizký děda, co se ji pokouší vysvětlovat, ani plešatej motorkář, co dělá ohňostroje, nic nezachraňují. A jak se to počáteční kouzlo z filmu vytrácí, začne mít člověk pocit, že jde asi jen o další film, kde hlavní hrdina prostě jen dlouho čeká, než se s ní konečně vyspí a pak odjede.. Jen teda pořád nevím, proč režisérka nezvolila nějakou levnější variantu a nenapsala o tom radši dívčí románek...(14.6.2014)

  • LaRhette
    ***

    Děti si hrají, dospělí si hrají, pohřeb, letní výlet na kole, svatba, meloun, klíště, voda, pole, láska? Film zakládá svou působivost převážně na vizuální stránce. Využívá kontrastů (rusovláska na zelené loďce, tyrkysové šaty v kukuřici,... ), ale i barevných souznění (květované šaty, květovaná zeď), plochy zlatavých polí, estetiky téměř opuštěných cest i statických lidských instalací (Srbové na cestě). Člověk si může vzpomenout třeba na Wese Andersona, po obsahové stránce je však snímek nesrovnatelný. Hravý je, humorný už méně. Pracuje s minimem dialogů a příležitostným vypravěčem, aby si autor zdůvodnil, proč je do děje najednou zasaženo. Když se hrdinové vydají na cestu, divák očekává, že se tam stane něco, co tuto situaci vyřeší a to jakýmkoliv způsobem. To se ale nestane. Postavy v průběhu filmu neprojdou žádným vývojem a s koncem filmu se dostáváme vlastně tam, kde jsme byli na začátku, s jediným rozdílem – divák ví o postavách něco málo navíc. Jaké je ale vlastně poselství filmu, když nedospěje k žádné změně? Dětem je 24, ale stále se chovají stejně. Nebo jeden z nich právě dospěl? V každém případě mě na tom něco bavilo. Možná, že zde k upoutání stačí už jenom ten způsob využití filmového jazyka. No co, že se vlastně nic nestalo... ale ta atmosféra! Plus: Soundtrack(13.6.2014)

  • SLOTH
    *

    Zvláštní. Ale na můj vkus až moc. Možná to bylo tím, že mi hlavní hrdinové nepřirostli k srdci a vlastně mi byl jejich osud lhostejný. Co ale musím pochválit je kamera a zvuk! Větrnostní scéna na kole se totiž velmi povedla!(13.6.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace