No Game, No Life

Sjednotím všechny rasy a vyzvu Boha na šachovou partii. Tento cíl zní velice prostě, nicméně cesta k němu je velmi zábavná a zabalena do spousty strategických bitev, které dokáží nadchnout. Škoda jen, že se tvůrci nevyvarovali mírné perverznosti a slabé psychologii postav. SPOILER: Nejpůsobivější byl šachový souboj s figurkami, jenž mají emoce; slovní fotbal, ve kterém ze světa mizí existence věcí, které jsou vyřčeny a v neposlední řadě také reversy u něhož přetvoření jednoho kamene na svou barvu znamená ztrátu jedné protivníkovi vlastnosti až postupně mizí jeho existence. (14.08.2014)

Geniální, ale možná až příliš krátké... finální souboj mi přišel vcelku slaboučký, i když geniálně využité MPC.... čekal jsem od bouřlivé krve trochu víc. Nejlepší byl asi slovní fotbal... Vůbec má nejoblíbenější postava.. jednoznačně geniálně perverzní anděl smrti... knihomol na volné noze. :3 rozhodně se těším na druhou serii... která bohužel asi nebude. :] (19.03.2016)

No game no life no toto mi no ako to no povedať pripomínalo dosť Oda Nobuna no yabō a bolo to trochu lepšie (zámerne som použil viac krát no). Zo začiatku máme dve postavy, ktoré tvoria jeden celok, sú týmom. Tieto dve postavy, ale nemajú žiadny ciel chcú sa hlavne baviť a ich zmysel pre povinnosť je takmer nulový. Sora a Shiro sú napriek týmto neduhom veľmi kvalitnou dvojicou. Pravda je to, že najviac zaujmú hry, ktoré hlavný hrdinovia zvádzajú s ostatnými "nepriateľmi". Silný nepriateľ v podstate možno ani neexistuje a táto absencia je občas cítiť. V každom prípade napriek tomu hry a ich úžasná premyslenosť sú najväčším lákadlom No Game, No Life. Ak by som sa sústredil len na túto úžasnú premyslenosť a to ako sa tu využívajú tie hry tak by som tomuto musel dať úžasné hodnotenie. Takéto premyslené ťahy, ako na šachovnici mám rád. Logickosť, matematika a sonda do útrob ľudského chovania a myslenia boli úžasné. Nový svet vyzerá naozaj krásne a ľudia v kráľovstve sa správajú vierohodne. Snaží sa to byť anime v podstate pre každého, aby si tam každý našiel niečo. No Game, No Life teda obsahuje scény trocha šteklivého charakteru a občas treba niečo aj prehrýzť. To ako sa komu páčia jednotlivé šteklivé scény nechám na každého uvážení, ale niekedy sa zachádzalo ďalej ako by sa malo vo vzťahu sestry a brata ... Samozrejme to sa stáva nebudem to tu rozoberať a očierňovať toto dielo pod čiernu zem z dôvodu, že to bolo len minimálne a mierne. Ending by som vyzdvihol z dôvodu, že na neho vplývali napríklad okolnosti v diely tak ho bolo rozumné aj vypočuť a pozrieť. Oplatí sa tomu venovať čas a pozrieť si to. Chcel by som druhú sériu. (15.02.2015)

Popravde ja veľmi neznesiem túto farebnú a rozprávkovú kresbu, avšak v zopár prípadoch mi naopak úplne sadne. Jedným z tých prípadov je aj No Game No Life, veľmi nadpriemerné anime a dokonca aj jedno z najlepších zo žánru ecchi. Lepšie hlavné duo, ako sú Prázdni si snáď divák ani nemôže predstaviť - sú to geniálne stvorenia, ktoré sa z nudného a nijak zvlášť zaujímavého prostredia dostávajú do geniálneho sveta, v ktorom na nich čakajú rôzne hry. A keďže pravidlom Prázdnych je nikdy neprehrať, byť prví na priečke a vždy si stáť bok po boku, rozhodnú sa ovládnuť tento svet a vyzvať Boha. Príbeh odohrávajúci sa v hre mal už aj Sword Art Online, ale nenechajte sa zmiasť, toto je úplne o niečom inom. Zatiaľ čo v SAO vládol strach a chaos, NGNL je čisto len o hrách s trochou toho fan-servisu. A ten mi tu absolútne nevadil, pretože toto je príklad toho, ako má ecchi vyzerať a ako do toho vykompenzovať humor. Bavil som sa a sadlo mi úplne všetko - od postáv cez hudbu až po animáciu. Priemer zhliadnutých epizód: 93% edit (15.10.2018): Po konečnom uvážení odčítavam jednu hviezdu (slabší štart, menej uspokojivý záver, zopár stereotypov). (15.05.2018)

Nejprve One Punch man....a teď tohle...Originalita už v téhle době moc nefrčí a není ani cílem mainstreamového konzumního publika, které jenom vlhne po filmech jako 50 odstínů čehosi, nebo Revešuntovi. Ale pro nekonzumní publikum tu poměrně často zazáří kometa, která (ne)překvapivě míři z Japonska směrem k nám. Jak to sakra ti kluci šikmoocí dělají, že ať už jde o filmy, seriály, anime, nebo hry, tak dokážou stvořit naprosto originální dílo, které se dnešní filmové době naprosto vymyká. Ano přiznávám, nese to sebou nějaké vedlejší účinky. S japonskou originalitou přichází ruku v ruce japonská infantilnost, úchylnost a totální ujetost, která ovšem tak dobře spolupracuje s geniálními až dokonanými dialogy, že člověk jen sedí, přitrouble se usmívá, často otevře pusu při what the fuck scénách. Co ale je nejultimátnější je logika, kterou jsou vysvětlovány hry, jednotlivé tahy hráčů a celkově rozhovory a motivy, proč jednotlivé postavy jednají jak jednají. Neuvěřitelný. Sfouknul sem to za jedno odpoledne...100%!! (07.09.2017)