Ai no corrida
L'Empire des sens
Korida lásky
In the Realm of the Senses
In the Realm of the Senses
VOD (1)
Obsahy(1)
Pověstný snímek nonkonformního japonského tvůrce Nagisy Ošimy KORIDA LÁSKY patří k filmovým titulům, jež v sedmdesátých letech prolamovaly různá sexuální tabu. Avšak i z pohledu současnosti, v níž zřejmě padly téměř všechny sexuální zábrany a intimní sféra se stala veřejnou, působí Ošimovo dílo značně nekonvenčně. Tvůrce se inspiroval autentickým příběhem, jenž se odehrál v Japonsku v roce 1936 a jehož protagonistka získala mezi Japonci jistou popularitu.
Děj líčí vývoj vztahu mezi mladou ženou Sadou, která začala pracovat v jednom hostinci jako služka a která se stala milenkou majitele podniku Kičiho. Zprvu pasivní žena postupně podléhá své sexuální touze a strhává zkušeného muže svou smyslností a nenasytností. Dvojice se oddává zničující vášni a stále hlouběji propadá do jejích osidel. Stupňující se posedlost nakonec vede k tomu, že milenka muže z vášně uškrtí a po smrti mu uřízne pohlavní orgán.
Ošima se koncentruje pouze na vztah milenců, odvíjející se v typických japonských interiérech před očima služebných či přizvaných gejš. V jednotlivých epizodách jsou zachyceny různé sexuální praktiky včetně sadomasochistických. Ve snaze postihnout destruktivní hloubku pudového vztahu neváhá tvůrce sáhnout i k jednoznačně naturalistickým scénám. Snímek tak jistě naplňuje vágní definici pornografie (již jen zobrazením genitálií a různých kopulačních technik), současně však postrádá její primitivnost a samoúčelnost. V Koridě lásky je naopak přítomen ozvlášťňující prvek "estetizace", projevující se způsobem snímání a svícení i použitím hudby či kostýmů. Dílo vychází z určité japonské tradice a spojuje ji s moderní dobou. Odkazuje k různým významům a rozhodně přesahuje žánr erotického filmu. Nabízí různé úvahy o voyeurství, o lásce a smrti, o stáří i o vztahu mezi mužem a ženou.
Snímek mohl vzniknout jen díky iniciátorovi celého projektu, francouzskému producentu Anatolu Daumanovi. V Japonsku byl zakázán a jeho tvůrce byl postaven dokonce před soud. Při uvedení na berlínském festivalu byl film zabaven a s podobnými obtížemi se setkával při uvedení všude ve světě. Nagisa Ošima natočil o dva roky později podobný snímek V říši vášní, tentokrát s duchařským námětem. V roce 1997 rekonstruoval událost z roku 1936 režisér Nobuhiko Obajaši ve snímku s názvem SADA. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (84)
Studie nejen sexuální závislosti, ale také toho, čeho jsou lidé obětovat pro své touhy a jak jsou schopni se kvůli tomu uzavřít před celým okolním světem. Mnohem lepší a výstižnější než Trierovy Nymfomanky. ()
Kontroverzný snímok o ľudskej sexualite a fanatickej láske. Treba vidieť a osobne zhodnotiť. Pre mňa to nebolo "šokujúce porno", ale sonda do japonského chápania otvorenej sexuality a jej neodvratných následkov... ()
Flm který zničil hlavní představitelce život. ()
Ze začátku zajímavá podívaná sebedestruktivní sexuální posedlosti. Ovšem v průběhu filmu prakticky nedochází k žádným dějovým změnám (defakto zde ani žádný děj není) a film začne být nudný. Nedoporučuju pokud si plánujete večer ve dvou, tohle vám zaručeně zkazí náladu na TO :) ()
"Obdiv zasluhují básníci a dojné krávy...", jak bylo řečeno v seriálu městečko Twin Peaks. Dodal bych: ".. a hlavní herci hrající v Ai no corrida." Takové sprosťárny točit před kamerou? Nechtělo se mi věřit, že 70. léta, která přinášeli ve filmu uvolňování sexuálního tabu mohou přinášet až tak svobodomyslné myšlení a realizaci, která zachází do výstřednosti. Pro tvůrce to ovšem nebylo v blízké budoucnosti lehké…Film zobrazuje sexualitu jako ničivou sílu. Ze sexuální posedlosti dovolí milenec své mladé konkubíně, aby jej při svém vyvrcholení… Shlédněte sami a posuďte. Nicméně, jak mě tento film ohromil, sexuálními (chcete-li pornografickými scénami), ucházejícími kostými, tak mě i zklamal. Zklamal mě, jelikož jsem hledal silnější a propracovanější charakteristiku postav, děje, prostředí a jejich dialogů mimo oblast sexu a silnější projevení citů, vnímat se to dalo spíše povrchně. Hodnotím 80%, poněvadž si myslím, že je jen dobře vidět výstřední a tabu bourající filmy už kvůli obzoru. Ortodoxním křesťanům nedoporučuji:) ()
Porno nemůže být umění a film nemůže být blbost, i když ho napsal sám život. Nejsem prudérni člověk, ale tohle je natahovaná nuda. Mluví se tu o animální nezdravé přitažlivosti, to vše šlo popsat bez jediného péra na obrazovce, to není omluva pro formu. Jestli chci příběh o nezdravé přitažlivosti, radši si pustím Mein Teil od Rammsteinů. Pokus nevyšel. ()
"Film je dvojrozměrný, bez prostoru. Odehrává se na povrchu kůže dvou milenců. " Tento citát z Lexikonu světového filmu se mi líbí a myslím, že "Koridu lásky" krásně charakterizuje. Ano, někdy je těžké u ní vydržet, může působit lacině provokativně, ale to by nemělo úplně zakrýt její přednosti. Film je o sexu, neboť oba jeho protagonisté jsou sexem posedlí. (kdyby byli posedlí třeba hudbou, byl by film o hudbě :-)). Obdivuju, že snímek, kde se většinu času souloží, je vůbec schopen alespoň trochu ukázat i charaktery postav a zároveň se dějově vyvíjí. Některé záběry jsou z filmového hlediska velice hezké. Oceňuji komické momenty, které v první půlce filmu posedlost obou postav přece jen trochu odlehčují. Ovšem postupem čase vše spěje k neodvratitelné zkáze. Když se na samém konci znenadání ozve hlas vypravěče, je to, jako bychom byli vytrženi ze zlého snu, a vrženi zpět do skutečnosti. Celý děj se totiž jinak odehrává mimo čas i prostor. Jako celek je "Korida lásky" přece jen slabší než třeba Polanského "Bitter moon", ale zase se mi líbí více než Bertolucciho "Poslední tango v Paříži". Takže ... čtyři hvězdičky. ()
Tak tohle se musí zažít. Byl jsem na tom v kině a až do konce nás tam vydrželo snad 10%. Jistě, pokud bych to hodnotil jako nějaký experiment, možná bych mohl trochu přidat, ale bohužel se mi po většinu filmu dělalo nevolno (nebylo to tedy až tak hrozné, jako když se dívám na film Stevena Seagala). To tedy není dobrý předpoklad pro vysoké body. Možná chvíli ještě zapřemýšlím a něco uberu. Ať už to byla scéna s vajíčkem (hádejte co s ním dělali), nebo závěrečná scéna s ... No o tom se raději rozepisovat nebudu. Ale jako filmová zkušenost to jistě bylo zajímavé. ()
Něco v tom pornu artovýho a uměleckýho určitě bude akorát hodně hluboko skrytý.... ()
V tomto díle je snad erotika, kromě úvodních sekvencí na výjimky nesdílnou součástí celého filmu. Ano o to právě jde. Muž, co udělá vše pro ženu, kterou miluje a žena, která se na něm stane tak závislou, že musí mít jeho penis v ruce nebo v ústech pořád. Vyústění je pro mě jako muže dosti nepříjemné.. Stopáž na můj vkus příliš dlouhá a ke konci už jsem se nudil. Každopádně si z filmu jde odnést pár nezapomenutelných zážitků jako např. vajíčko v pochvě a nebo závěrečné řezání údu. ()
Hlboko existenciálny film v rámci jednej z najkrajších ľudských činností - fyzickej lásky medzi mužom a ženou. ()
Odvážná podívaná s šokující pointou, která nabídne působivou atmosféru a opravdu vzrušující erotické scény. Jako erotický film špička. ()
Sex je pro ně alfou a omegou. Sex až za hrob. Láska je pro ně alfou a omegou. Láska až za hrob. Sex bez lásky, láska bez sexu. Jedno bez druhého postrádá smysl. Tento příběh o naprosté odevzdanosti se prý skutečně stal. ()
Filmy Saló a Korida lásky je obtížné hodnotit.... ()
Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1998/99. ()
To byla píčovina. Jedna * za hudbu a kimona. ()
Explicitne, ale nevulgarne. Trochu nuda, ale snimok svoj ucel splna esteticko-umeleckym dojmom maximalne. ()
Erotický film s dramatickým príbehom alebo dráma s erotickými (až pornografickými) prvkami? Skôr to druhé. Artové poňatie robí film síce mierne nudným, ale určite sa oplatí ho pozrieť. Remeselné spracovanie je na veľmi dobrej úrovni, herecké výkony hlavných postáv, spolu s dobre odvedenou prácou Nagisa Óšimu vytvorili napriek (alebo aj vďaka?) zvolenému žánru a poňatiu príbehu vskutku pozerateľný film z ktorého nejedna scéna človeku ostane visieť v hlave (môžem povedať, že zakaždým keď jem vajce natvrdo...). Mám rád filmy ktoré mi svojou osobitosťou (nie nechutnosťou) uviaznu v pamäti a preto zaslúžených 80%. ()
Nedivím se, že film byl dlouho zakázán. Chápu, že to bylo dílko utvářející japonskou "novou" vlnu, ale i na mě už to bylo moc. A to nemám proti sexuálním scénám ve filmech žádné výhrady ba naopak. Soudě podle toho, že se příběh údajně odehrál někdy během 30. let, jsem asi do půlky filmu nevěděla o co tam opravdu jde. A nevím to asi doteď. Dávám 2*, jednu za odvahu režiséra tohle natočit a druhou za občasné legrační záběry. ()
Film určitě k zamyšlení, ale díky dýlce a minimalistickýmu zpracování taky dost nudnej. Chápu, že v 70' film působil šokujícím dojmem, dneska by museli tvůrci hodně přidat, aby způsobili alespoň minimální rozruch a kontroverzi. Jinak musím přiznat, že porno scény mi do Ai no corrida docela sedly, rozhodně víc než tradiční směšná předstíraná erotika. ()