Líza, liščí víla

Hravá černá komedie, přejímající v mnohém barevný vizuální styl Wese Andersona, představuje syntézu hned několika narativních a stylistických postupů. Příběh nesmělé ošetřovatelky Lízy, která se po smrti své pacientky rozhodne najít pravou lásku, spojuje bizarní humor, romantickou zápletku jako z Popelky, detektivní linii a dokonce prvky fantasy, neboť Lízino hledání partnera kazí duch japonského zpěváka, kvůli němuž je prokletá, a všichni její nápadníci nešťastně umírají. Díky takovému žánrovému anarchismu evokuje vyprávění najednou několik rozdílných emocí, které jsou však podřadné cílené komičnosti a čiré radosti z využívání artových složek novým a progresivním způsobem. Pohádkový happyend, během něhož Líza objeví svou skutečnou lásku, kterou měla přitom celou dobu přímo před nosem, tak působí naprosto samozřejmě a mile. Mám jenom trochu provinilý pocit, že sám bych Lízu asi nedokázal milovat nesobeckou láskou, namísto toho by mě asi lákalo chytit ji zezadu za copy a pěkně.... no, to už jsme zase v jiném žánru :D (06.01.2017)

Mám pocit, že v prípade tohto filmu v podstate existujú len dve možnosti. Buď sa nechytíte, alebo budete "krochkať blahom" nad nenápadnou genialitou tohto filmu. Pozerám, že Károlymu trvalo dlhé roky, kým sa prepracoval k svojmu prvému celovečernému filmu, ale musím povedať, že sa naozaj posnažil a dúfam, že ďalšie jeho dielko, nebude vznikať roky! Zmes skvelého filmárskeho štýlu, jemne parodizujúci guláš romatických filmov a netradičká japonsko-fínska hudobná zmes, my vyčarili, skutočne originálny filmový zážitok. (15.02.2016)

Bizarní romance nezdolného maďarského policajta a zjevně schizofrenní Lízy. Na začátku má člověk pocit, jakoby sledoval remake Grandhotelu Budapešť a potom, že se scénárista zbláznil. Tohle je film, na jehož strunu se divák buď naladí anebo nenaladí, Nemohu říci, že by mi sedla zcela, ale svoje nesporné kouzlo rozhodně má. 75% (20.11.2015)

Líza je koncepčně sympatická podivnost, ale bohužel je ulítlá nedostatečně, nadanější tvůrci by se určitě dokázali více utrhnout ze řetězu průměrnosti. Dovedu si představit třeba zpracování od nějakých tolikrát zmiňovaných úchylných Japonců, pouhé kopírování stylu Andersona či Jeuneta k úspěchu nevede. Dobře vymyšlené i vtipné momenty tu střídá nuda a infantilní, mnohdy repetitivně otravné pasáže (japonský pop zpěvák,..). Zvolená forma by přitom vyžadovala úplný ohňostroj nápadů a originality, aby se diváci neměli čas zabývat obsahem. Pokud se nad hlavní postavou na chvilku zamyslíme vážně, zoufale by potřebovala nejen chlapa, ale hlavně odbornou psychiatrickou pomoc. (07.10.2020)

"Líza, liščí víla" je divný film a díky tomu se jedná o film, který je skutečně zajímavý a stojí za to, abyste se na něj podívali. Je to natolik nevšední zážitek, ale rozhodně ne zážitek špatný. Jasně, je to místy trochu drsné, ale nic přes čáru, je to spíše drsně krásně divné. Maďaři umí očividně skvělé filmy. (20.03.2018)