Kmen

Mé hodnocení na tom nezvýší ani to, že se jedná o film provedený čistě jen ve znakové řeči. Film se celou dobu táhne jenom kolem 2 věcí: Mrdání prostitutky a rvačky. Neustále to skáče z jednoho do druhého, takže příběh celého filmu je na jedné vlně. Pokud cílem tohoto snímku bylo i například to, aby na každého zapůsobil jinak a díky síle vlastní představivosti, která by díky tomuto provedení znakové řeči měla být o něco lepší než v klasických filmech, i bylo pochopeno čistě subjektivním dojmem, pak je to čistě jen zklamáním. Řekněte mi, jak lze jinak pochopit film, kde se jen mrdá a rve ? Byl bych ochotnej dát aspoň jednu hvězdu, kdyby hlavní ženskou roli hrála nějaká osůbka, která by byla schopná ve mně probudit aspoň známky erekce. To se bohužel neděje a měl jsem ten dojem, že to mělo směr naprosto opačný. Navíc i ty jednotlivé rvačky byly tak okatě sehrány, že člověk tyto momenty raději posunuje, než aby je sledoval. Závěrem tedy shrnu, že celkově se jedná o dementní film určený převážne pro dementy, takže pokud spadáte do této kategorie osob, tak budete s filmem zřejmě nadmíru spokojeni. (01.06.2015)

Film ještě nezačal, a už tak zkraje byl velice poučný... a poučení zní: "Když půjdeš na film o neslyšících, zjisti si, jestli má film titulky nebo navštiv rychlokurz znakové řeči!". Ještě nikdy jsem se necitíl jak blbec, sotva začali úvodní titulky, kde je divák obeznámen s faktem, že je film jen se znakovou řečí bez titulků. Podpásovka. Nějaké němé filmy jsem už viděl (konkrétně tři) a byly výborné, tak jsem se s tím smířil. Tohle už však tak výborné nebylo, i když se tomu porozumět samozřejmě dá, a kde nedá, tam člověk zapojí svou kreativitu, vymýšlí vlastní scénář a třeba se i zasměje. Po Nymfomance, a v tak krátkém intervalu, jsem však už 'potrat po domácku' vidět nemusel. (Kino Hvězda; 15.10.'14) (15.10.2014)

Musím sa priznať, že forma ma na začiatok trochu vystrašila, keďže som nevedel čo čakať, avšak potom som si uvedomil aké fascinujúce je sledovať túto špecifickú "vlčiu svorku" v ich každodennom a drsnom stereotype týmto spôsobom. Je otázne, či je finále realistické, každopádne úderné je dostatočne, rovnako ako počas celého filmu neuhýbajúca kamera. Veľmi silný zážitok ! Filmový kabinet - 1.semester - 10. Zvuk vo filme - Kino Lumiere 90% (25.06.2015)

Prečítal som si komentáre, osobne si myslím že postihnutie spôsobuje frustráciu pred okolím a prenáša sa až do agresívneho správania. Film by som nenazval Kmeň ale Vlčia svorka. Navyše v Ukrajinskej spoločnosťi je pravdepodobne násilie chlieb náš každodenný. (23.01.2019)

Strašná hrůza. Každá holka v sále se pět minut nebude dívat s rukou na puse. Skvělý. (03.11.2014)

První půlka filmu mi přišla jako nepovedená groteska, druhá už si mě dostala svojí naturalističností (u scény s potratem jsem si celou dobu zakrývala oči a měla jsem skoro na krajíčku), pak to ale zazdila ta pro mě trochu nesmyslná brutalita, ale jak tu často píšete, byly nastaveny zákony džungle a jen nejsilnější přežije. Pro mě ale celkové zklamání. 40% (19.10.2014)

Pokaždé, když se hluchoněmí hádali, musel jsem ztlumit domácí kino. :) Jinak dost syrové, až naturalistické ztvárnění, tohle nemá obdoby. (23.07.2016)

Film beze slov, ale přesto tak výmluvný. A jeho poselstvím je: "Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.", pakliže se ho ovšem dožiješ. (11.10.2016)

Znáte ten Mládkův vtip o hluchoněmé, kterou znásilnili a potom zlámali ruce, aby to nevykecala? Myroslav Slabošpyckyj natočil film, v němž by k něčemu takovému mohlo dojít, aniž by to nutně bylo k smíchu. Cizojazyčný film, který musíte vidět. Pochopitelně jsem do toho šel s podezřením na exhibici a potvrdilo se to. Jde však o exhibici domyšlenou natolik, že dalece překonává svůj šokantní potenciál. Slabošpyckymu neušlo, že se mu v námětu nabízí možnost svébytné pocty němému filmu, příležitost autentického návratu k čistotě obrazového jazyka a zviditelnění čehosi mimo úzký okruh zobrazovaných událostí. Příbuznost s klasikou Mela Brookse je jen stopová. Když pominula tendence zesilovat (tlumené jsou ve světě chovanců všechny hluky; facky stejně jako zvuk, který vydá spartánský noční stolek dopadající na hlavu), ticho ústavu pro hluchoněmé mě pohltilo. Zvykl jsem si strašně rychle - na lakonicky představovanou šedě- a černě-ekonomickou činnost chovanců, hádky hluchoněmých šlapajznic, baletní výjevy mlčenlivého násilí. Zlo neprohřívají vokalizované vulgarity, gangsta-rap ani halasný smích agresorů. Místo toho graffiti, frekventované fackování a haptika. Ticho zesiluje tísnivý pocit samoty, jemuž jsou vystaveni všichni lidé, nejen ti, kteří nemluví a neslyší. Všichni, kteří stojí mimo kmen. Přestože Slabošpyckyjův filmařský styl není nijak výrazný, to, jak ze situace vytěžil všechno, zaslouží uznání. Ideální film, nechcete-li budit děti. (24.03.2018)

Zatiaľ čo sa začíname mainstreamového filmu pomaly ale isto prejedať, ten festivalový dokáže stále posunúť hranicu a prekvapiť. Plemya prichádza s vyše 120 minútovou stopážou bez jediného dialógu ! Zobrazuje svet hluchonemých študentov a podmienky, v ktorých žijú. Forma núti diváka preniesť sa do ich sveta a vnímať okolie ich očami. Postavy medzi sebou vedú (niekedy zbytočne dlhé) dialógy, ktoré ale divákovi bez znalosti posunkovej reči nič nehovoria. To však neznamená, že by bol v príbehu nejako dezorientovaný. Zbytočne dlhé zábery a nič nehovoriace "dialógy" však môžu začať časom nudiť. Plemya je cez to všetko surovým, drsným a formou jedinečným dielom. Záverečná scéna ma donútila na všetky možné výčitky zabudnúť a zanechala ma v nemom úžase. (16.11.2015)

U krajnice vypálený trabant, zdevastovaný a graffiti pomalovaný dvůr nebo osiřelá pouť slouží jako kulisy pro zvrácené zákonitosti uzavřené komunity, která nabízí ochranou ruku před nechápajícím okolím, ale vnitřní tyranie přebíjí většinu výhod poskytovaných členům. Kmen vypadá jako stokrát omílaný příběh z pohledu rookieho, jež se ze začátku nechá zbít smečkou, aby se pak zahryzl do krku alfě a vydobyl si tak postavení ve skupině do doby, než nenávratně překročí čáru, ale formou překračuje vše dosud viděné. Pocit z filmu má asi nejblíže k mým harantím létům, kdy jsem hltala animáky ze zahraničních stanic a přestože jsem nebyla schopná říct, co se právě na obrazovce děje, příběhu jsem rozuměla (nebo si to alespoň myslela). ___ Znaková řeč je i bez jakékoliv nápovědy divákovi srozumitelná například 'tónem' sdělení (důraznost gest) a většina informací pro zpětné rekonstruování dialogů lze vyhledat v obraze. Frustrace z neporozumění nutí v dlouhých steadicamových záběrech sledovat každý detail a opakující se scény odosobnělé rutiny znechucují svojí otevřeností a zároveň fascinují nikdy neviděným. Vlastně jde o první film za dlouhou dobu, ze kterého mi bylo doslova fyzicky špatně (naposledy jsem něco podobného zažila při čtení Nočních můr s čápem Marabu). (10.07.2014)

"Dvakrát dvě jsou čtyři - to je ale podle mého názoru prostě drzost. Dvakrát dvě jsou čtyři se drze roztahuje, stojí člověku v cestě, ruce má v bok a plivá na něj. Připouštím, že dvakrát dvě jsou čtyři je výborná věc, ale když už mám všechno chválit, tak dvakrát dvě je pět taky někdy není špatné." (04.05.2015)

Hodně netradiční film, kde mluvené slovo nahradila znaková řeč. Drsná story ze života ukrajinské hluchoněmé mládeže v jakémsi internátu - prostituce, násilí,šikana, šmelina, sex ( hodně odvážné milostné scény) (19.05.2017)

Další level už je jen natočit to jako muzikál. ____________Do internátní školy nastoupí nový, tichý hoch (jak jinak sakra, vždyť je hluchoněmej) a divák zjišťuje, že tady vážně nikdo nepatří do Nebelvíru. Je fascinující sledovat, jak hlavní hrdina zcela samozřejmě přijímá hierarchii a podílí se na všech činnostech „kmene“. A můžeme to právě jen sledovat – nedozvíme se hrdinovy názory, žádné vzpomínky, nevíme o něm nic. Třeba odkud přišel a jestli tohle dělal už předtím, nebo se takhle totálně přizpůsobil. Absence jiné než znakové řeči (a také hudby a většiny zvuků) zdůrazňuje to, že těm klukům prostě nerozumíme, ale taky poskytuje zvláštní filmový zážitek. Člověka napadá, jak je hádka dvou štětek hned společensky snesitelnější, nebo si náhle uvědomuje, co všechno se dá dělat v pokoji vedle spícího spolubydlícího, když nic nemůže slyšet… A na druhou stranu absenci zvukové stránky Slabošpyckyj vynahrazuje tím, že nás nechá opravdu dlouho, dlouho se dívat – ať už na soulož, jednání na úřadě anebo „lékařský zákrok“. Syrový, zvuk i pozorovatele pohlcující film s výbuchy tiché brutality. (22.03.2024)

Po Leviathanu dalsi hype ceske kritiky. Na tom filmu funguje v podstate jenom ten puvodni napad. Jenze toho se asi reziser zalekl a rekl si, ze divaci neudrzi pozornost. Tak na ne nahrnul same atrakce a napad s jazykem hluchonemych zabil. Pokud trailer sliboval lasku a nenavist, tak nic takoveho ve filmu k videni neni. Jako kdyby Slaboshpitsky vlastne sdeloval, ze kdyz vyskrtneme jazyk, zustane srozumitelne jen nasili a sex. A ani to nevypada, ze by bylo vedome sdeleni Kmenu. Co ale nefunguje je cas, prostor a hlavne identifikace s jakoukoli postavou. K nasili a odpornosti tu jednak schazi jakykoli kontrast a jednak jsou vsichni kluci narachani, s tmavymi kratkymi vlasy a cernymi bundami, takze si jeden musi davat velky pozor, aby vubec usledoval, kdo je kdo. V prubehu deje pribyvaji nelogicnosti a vsechno je podavano tak, aby to divak pochopil. Kdyz prileti reditel z Rima, tak ma na taskach napsano Rim, z nich vynda italske komodity, na pocitaci ukazuje svoji fotku z Vecneho mesta a nakonec jeste holkam venuje tricka s italskou vlajkou. Jednotlive sceny jsou bud dlouhe, spatne natimovane nebo afektovane. Anebo vsechno dohromady. A kdyz chce nekdo tocit explicitni nasili nebo sex, tak by to taky mel umet. Kmen je tak zcasti k smichu a zcasti k placi, ale nejvic k nechapavemu krouceni hlavou. Cekal jsem, ze Kmen bude mit skvelou formu a slabe sdeleni, coz bych byl jeste ochotny respektovat, jenze on nema ani tu formu. Pritom uvodni sceny ve skole byly skvele. Je ale v kratke dobe nahradila hloupa zprava o kriminalite mladeze... (12.10.2014)

Tenhle film nedokážu ohvězdičkovat. Je tak specifický, že hodnocení mi nelze "znumerizovat". Nápad je opravdu jedinečný - chvilku mi trvalo si zvyknout, že zatímco postavy se mezi sebou budou bavit neustále, já nebudu "slyšet" vůbec nic... I přesto se dá pouhým sledováním děj pochopit. A že je to pěkně syrové až brutální psycho a drama! Obzvlášť některé scény jen tak z paměti nevymažu - potrat, přepadení a závěr. Ruční kamera rušena střihy jen minimálně všemu dodává až dokumentární styl. Našly by se ale záběry, které bych zkrátila - stopáž dlouhá přes 2 hodiny je možná až příliš. Přese všechno snímek, který si určitě pozornost zasloužil a zaslouží. (15.02.2016)

Experimentální film nebo také film pro hluchoněmé, pro nás ostatní pantomima, které jsme však mohli rozumět až na drobnosti i bez zvukového doprovodu. Jenže tím to skoro končí. Do Ústavu pro hluchoněmé přichází chlapec, který je půl filmu terčem šikany, dokud se po smrti pasáka dvou dívek z Ústavu nestane sám průvodcem dívek mezi noční parking kamionů. Když se do jedné (skutečně té hezčí) dívky zamiluje, samou láskou začne krást, snad aby mohla "jeho" holka jít na potrat, ale nakonec začne zabíjet. Nejdří svého mistra, protože u něho shání další peníze pro milou. Když pak zjistí, že děvčata chtějí odejet do Itálie, není zabit, jak bychom se mohli domnívat ze záběru ve zkrvavemém umývadle, ale zázračně se zvedne a jde pomlátit své čtyři trýznitele. Film v několika případech postrádá logiku.Samotný výchovný ústav je tam zobrazen asi třikrát, děti se skoro neučí, ale jen se po nocích flákají, kšeftují a kradou - a tedy i prostitutují. Nikdo se o ně nestará, co dělají, mají naprostou volnost, ale zároveň nikdo nevyšetřuje jejich přečiny, ač jsou jasně zřetelné, ať už to je rabování, krádež peněženky či palicí přizabitý nebo zabitý mistr odborného výcviku... A tak to nejlepší na filmu jsou erotické a pornografické scény a podomní potrat. (29.10.2017)

Při tomhle filmu jsem poprvé viděla hromadně odcházet lidi z kina. Já mezi ně sice nepatřila, ale měla jsem pro ně celkem pochopení. Kmen je ten nejbrutálnější film, co jsem do svých 28 let viděla. Z traileru to vypadá celkem slibně, taková předvídatelná pohádka o jednom internátu, myslela jsem si, jenže opak je pravdou, brutalita ve filmu graduje tak, že se vám nakonci bude chtít zvracet a řvát "WFT?!" zároveň. (15.10.2014)

s oním použitím znakové řeči asi koresponduje celá taková fyzičtější podoba. Film nepotřeboval žádný soundtrack, resp. jeho roli dokonale splnily běžné zvuky. Vizuální potenciál spojený s pohybovostí zn. řeči alespoň/obzvlášť někde dobře využitý (scéna příchodu na setkání v parku, která předchází větší rvačce). (21.04.2015)

Film, ktory nema dialogy ani hudbu, a predsa nie je nemy. Hovori vsetkymi jazykmi sveta: jazykmi lasky, zufalstva, prezitia. Mrazivy az do spiku kosti a urcite si pravom zasluzil svoje festivalove miesto. (07.06.2015)