Šutry v kapsách

Velice osobní a otevřená zpověď Signe Baumane o bojích s duševními chorobami v její rodině. Baumane se daří vložit do její zpovědi i špetku humoru, což příjemně odlehčí poměrně těžké téma. Animace je krásně hravá a normálně by nechávala spoustu prostoru pro divákovu představivost, avšak je doprovázena neutichajícím vyprávěním samotné režisérky, a tak se na divákovu fantazii ani nedostane, neboť je mu přesně všechno vysvětleno, a to je dle mého velká škoda. 65 % (12.07.2014)

Sylvia Plath po Lotyšsku. Hluboce neoriginální film o depresi, který se autorka rozhodla zpřístupnit svým poněkud, ehm, výraznějším přízvukem v angličtině. Mně osobně příběhy o depresi baví, a tak dávám tři hvězdičky, ale připravte se na to, že ve filmu nejde o nic jiného než o osobní esej o životě autorky a její babičky, kterou doprovází obrázky. (09.07.2014)

Přehnáná očekávání přináší o to větší zklamání. Je tomu bohužel tak i v případě vůbec prvního animovaného filmu v hlavní karlovarské soutěži. Scénáristka a režisérka Signe Baumane se po úspěšných animovaných kraťasech pustila do celovečerního snímku, v němž vypráví o třech generacích své rozvětvené rodiny a jejich potýkání se s duševními chorobami. Je to téma velmi osobní a zajímavé, avšak vyznělo ploše, jelikož celý příběh nemá téměř žádnou dramatickou stavbu, pouze připomíná prezentaci o depresi. Silnější dvě hvězdičky hlavně za odvahu a místy nápaditou animaci. (07.07.2014)

"Jednoho dne objevil mladý muž při cestě lesem v rybníce dívku, jež se neustále vynořovala a ponořovala do vody. Udělala jednu chybu, zapomněla si do kapes dát kameny. To já, kdybych se rozhodla spáchat sebevraždu, přesně vím, jak na to." Takhle nějak začíná Signe Baumane svůj z velké části autobiografický snímek a téma sebevražd, sebeubližovaní, ubližování a duševních poruch se s ním v jakési tragikomické atmosféře nese po celou dobu. Deprese, schizofrenie a jiné psychické problémy provázejí ženy této rodiny už po generace a právě hlavní hrdinka v rámci jakési vlastní terapie postupně pátrá a představuje problémy jejích příbuzných. Animace si šikovně pohrává s metaforami a samotným vyprávěním, ač je ovšem téma jakkoliv zajímavé, začíná být po určité době celé pojetí příběhu i jeho zpracování stále stejnější a lehce nudné. Je to škoda, v této formě se šlo se všemi nápady i situacemi vypořádat mnohem kreativněji. (08.07.2014)

Čekala jsem něco jiného, než zpověď, doprovázenou animací. Autorská výpověď o rodinném zatížení a maniodepresivních stavech, které několik členů rodiny již dohnaly k sebevraždě, to bylo velmi slibující téma. Jen se mi zdá, že bylo zpracování tohoto tématu poznamenáno právě autorčinou nemocí a tak vznikl chaos - jak ve vyprávění, které nedrželo linii a nemělo střed, který by jej držel pohromadě, tak i animace neměly jednotnou tvář. Škoda promarněné šance. Navíc vypravěččin hlas byl vskutku nepříjemný a měla jsem již po pár minutách chuť před ním utéci.... (12.07.2014)