Célina a Julie si vyjely na lodi

Hmm, tak holky si sice na lodi vyjely, ovšem až v posledních 5 minutách filmu. To, že byly obě nechutně vychrtlé bych ještě zkousla, ale že se občas chovaly jako ty dvě blbé krávy z Chytilové Sedmikrásek už ne. Můj třetí Rivette a velké zklamání. Místo úchvatné podívané mě čekala nuda a neustálé pozorování pomalu ubíhajícího času na hodinách. Škoda... (14.12.2007)

Báječně zahraná, fantastická filmová pohádka, v níž nechává Jacques Rivette bezstarostně prolínat a křížit různé reality stejně nahodile jako mnohoznačně. Nikdy nevíme, co nás čeká v příštím okamžiku. Čas i prostor ztrácí své hranice. Film se dost blíží klasice "Alice in Wonderland", dále bychom tu nalezli zřejmou inspiraci Henry Jamesem a jeho"The Other House" a "A Romance of Certain Old Clothes". (28.03.2005)

Jedna hvězda za bombon. Tři nejzbytečnější hodiny francouzské kinematografie. Nudná slepenina prázdných scének. Rivette pouze vykradl Sedmikrásky Věry Chytilové, už jen okatá podobnost zrzka-bruneta je do očí bijící, a přetransformoval je do nudné patlaniny s rádoby uměleckým nádechem. Pro mě naprosto neoslovující snímek. V Sedmikráskách jsem viděla tu cynickou genialitu, ale tady opravdu vůbec nic. (17.02.2012)

Po prvých piatich minútach "sledovačky" som spozornel, tušiac, že bude problém. Ďalšiu polhodinu som mal dojem, že sa mi nechtiac nahral ďalší zázrak Erica Rohmera, ktorého neznášam. Predstava, že sú predo mnou ešte dve a pol hodiny ma vydesila a zvýšil som rýchlosť prehrávania. Nepomohlo ani to. V komentároch sa tento paškvil prirovnáva k Chytilovej Sedmikráskam. Tie však mali atmosféru, vtip i myšlienku, aj keď o vydarenom filme sa ani v ich prípade nedá hovoriť. Ale toto? Jedna hviezdička je tam iba preto, že odpad je vyhradený pre Rohmera. (23.01.2011)

Kouzlo / kletba dobrých art-filmů spočívá v tom, že sice z principu odmítají narativní doslovnost a jednoznačné výklady, na druhou stranu ale nabízejí dostatek verbálních a motivistických indicií k tomu, aby si vnímavý a zkušený divák vytvořil alespoň nějaké (byť jen pracovní, často se vylučující a nikdy dokonalé) hypotézy k uchopení filmu – takové, které mu pomůžou film ne 100% vysvětlit, ale minimálně ocenit půvab jeho „hry“ [zde nenucená paralela mezi procesem vzpomínání na jedné a diváckým pronikáním do narativní struktury na druhé straně, kdy finále s pokusem hrdinek o ovládnutí sledovaného příběhu dostává kontury groteskního "duchařského horroru“]. A Rivette si hraje famózně. Nehledě na to, že není žádný akademický suchoprd: vedle dvojice za sebe neustále alternujících hrdinek, holek, které prostě „blbnou“ (princip také „Sedmikrásek“, ale Chytilová byla paradoxně víc intelektuální a na odiv), stojí určitě za zmínku práce se scénou, zejména rekvizitami. Napodruhé jasný plný počet a nestydím se za to:) (17.05.2006)