Reklama

Reklama

V žáru slunce

  • Brazílie Abril Despedaçado (více)

Obsahy(1)

Krev se prý dá smýt pouze krví… Režisér a scenárista Walter Salles se stal nejlepší devizou brazilské kinematografie na přelomu tisíciletí. Velkého mezinárodního uznání se dostalo především jeho Hlavnímu nádraží z roku 1998, z dalších uveďme např. filmy Motocyklové deníky (2004), road movie o mladém Che Guevarovi, či adaptaci stěžejní knihy beatnické generace Na cestě (2012). Snímek Pod spalujícím sluncem natočil Salles v roce 2001 podle vlastního scénáře (a podle románu Ismaila Kadarého, odehrávajícího se ovšem v Albánii). Na nehostinném brazilském venkově na počátku 20. století, v izolaci od světa, přežívají dvě farmářské rodiny, které spojuje kromě dřiny jediné – generace přetrvávající krevní msta. Letitý boj o půdu si pravidelně vybírá svou nesmyslnou daň: oko za oko, syn za syna. Teď je řada na Tonhovi, kterému se však čekat na smrt vůbec nechce. Ve svých dvaceti zná ze života a světa jen každodenní, každoroční otročinu a cestu se surovým cukrem do města ke kupci. Navíc jej i jeho malého bratra ovlivní setkání s potulnými umělci, zejména s krásnou Clarou, která – i když už projela kus světa – má s Tonhem podobný osud: i ona je nucena dodržovat stanovený řád, šlapat v kruhu, podobně jako dobytek u lisu na farmě Tonhova otce... Sugestivní film, jehož tragický a současně osvobozující příběh umocňuje výtvarná kamera (Walter Carvalho, mnohokrát oceněný – včetně zmíněného Sallesova filmu Hlavní nádraží) a herecké výkony (především pak malého představitele Tonhova bratra). Nominován a oceněn na řadě filmových festivalů (Havana, Benátky…) (Česká televize)

(více)

Recenze (63)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Snad asi najlepsi film Walter Sallesa o stave Brazilie roku 1910. Presnejsie pre lepsiu znalost problematiky sa to volalo Stara Republica - Old Republic 1889 - 1930 a este nevladol Getulio Vargas, ale uz zil. Film pojednava o krvnej pomste. Filmu vladnu hlavne perfektne dialogy, vyborna rezia a k tomu este zaujimave a niekedy aj fascinujuce brazilske exoticke prostredie, mlady Rodrigo Santoro zacal zhurta  : 100 % ()

meave 

všechny recenze uživatele

Neobvyklý príbeh malého Paca, rodiny a morskej panny rozpráva dieťa. Vie, že farba na „la camisa“ určuje, koľko dní sa dožije ďalší. Rodinná česť a pomsta zabíjajú nie len synov, ale i sny a bubúcnosť nasledujúcich generácii vyrastajúcich na nehostinnej zemi spaľovanej slnkom. Zastaví niečo tento kolobeh? Napriek pomalému tempu som sa ani chvíľku nenudila. ()

Reklama

Autogram 

všechny recenze uživatele

Košeľa zožltla. Krvná pomsta ako životný štýl neveští nič dobrého, keď mŕtvi rozkazujú živým. Z tejto posadnutosti, kde sa všetci točia dookola ako voly, je ťažké sa vymaniť, a môže to byť buď vzdelaním alebo láskou. Ktorým smerom sa vydá krvavý osud? Film s tiesnivou atmosférou, minimom slov a nevyspytateľným smerovaním. –––– V krajine slepých sa o jednookých hovorí, že sú blázni. –––– Sme ako voly. Točíme sa stále dookola a nikam to nevedie. ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

(14) Pod spalujícím sluncem, uvedeno ve filmovém klubu České televize. Zajímavý příběh o krevní mstě, u které přesně platí oko za oko a všichni oslepnou. 1910. Dvacetiletý Tonho žije pouze s matkou, přísným otcem a malým bráchou špuntem v Braziílii kdesi uprostřed ničeho. Mají ale spory se sousední rodinou o kus území. Když mu zabijí staršího bratra Inácia, Tonho zabije jednoho jejich a na oplátku má být zase sám zabit. Má poslední měsíc života a to ještě ani nepoznal lásku... Velmi líně táhnoucí se film mě zaujal především krásným a drsným prostředím, kde se odehrával, a celkově byl film moc dobře udělanej a dokázal jsem se vcítit do hlavní postavy, Tonha, který se snaží vzepřít konzervativnímu otci, pro kterého je nejdůležitější čest, i kdyby pro ni měl jeho syn zemřít, ale znovu už bych se na to podívat nemusel... ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Tak tenhle kousek mě jednoduše dostal - svou kamerou a atmosférou, která ve mě doznívala ještě hodně dlouho. Velmi pomalý film s minimem dialogů, kdy příběh promlouvá obrazy krajiny spalované slunečním žárem, detaily zachycujícími pot na lidské tváři či emocemi, které hrdinům čiší z očí. Mé druhé setkání s Walterem Sallesem po jeho slavném Hlavním nádraží. Ten chlap opravdu umí. Celkový dojem :95 %. Tragický film o neschopnosti vymanit se z nesmyslných tradic a slepé poslušnosti k patriarchovi svého rodu. ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama