Pod sluncem

"TO, CO BYLO, TO TAKÉ BUDE.... A TO, CO SE STALO, SE TAKÉ STANE...NENÍ NIC NOVÉHO POD SLUNCEM" Nádherný sluncem zalitý film. Kouzelná poetika sršící snad z každého záběru, která úplně prosvítila dnešní typicky podmračený podzimní den. I pohled na vojenskou stíhačku letící na obloze je tu podán s poetickou krásou :-) Jsem si jistý, že si tento "sluníčkový" romantický klenot uprostřed nejtužší zimy pustím znovu, protože tohle je jeden z těch filmů, který dokáže v člověku vykouzlit úsměv nejen na rtech, ale i na duši! (16.11.2014)

"Under solen" dost dlouhou dobu patřil do mé TOP-ky; ač jednoduchým (někdo by napsal až prostoduchým) příběhem, zanechal ve mně pozitivní stopu a úsměv. (Obsahově) Osamělý muž čtyřicátník, vlastnící hospodářství  kdesi daleko od lidí, neumí číst ani psát, a ani milovat. Kontakt s okolním světem  zajišťuje tzv. přítel, (ač je to ve skutečnosti floutek, frajírek a oškubává ho o peníze). Olof se konečně odhodlá k "akci" a podá si seznamovací inzerát.... atd atd. Snímek mi učaroval vynikajúcim ztvárněním hlavního hrdiny Rolfem Lassgårdem (Muž jménem Ove, Zničující láska, Po svatbě...), který v této roli ztělesňuje muže dobrého, laskavého, nesmělého, osamělého, naivního,  následně milujícího, náruživého,  později rozčarovaného, zklamaného, skleslého, zkormouceného tak přesvědčivě, že nemohu jinak, než "Under solen" i nadále ctít a milovat :) (27.01.2024)

„Osamělý sedlák, 39 let, s autem, hledá mladou ženu jako hospodyni.“ - „Můžete ještě jednou a trochu pomaleji?“ I tenhle film je pomalý, ubíhá si svým tempem při poměrně velkorysé stopáži. Přitom mě nestačil nudit ani chvilku. Hlavnímu (výborně zahranému) hrdinovi, nesmělému, dobrotivému, ale dost jednoduchému sedlákovi, fandíte a doufáte, že se na něj konečně usměje štěstí. A díky žárlivému „kamarádovi“, frajerovi, který si jako jediný Švéd potřásl rukou s Presleym, se vše jen komplikuje (podobně jako knězi, co „mlčí jako hrob“). Nesmělé sbližování Olofa a Ellen mě bavilo, od ranní „romantiky“ se společným vylíváním moči z nočníků přes „kultivované“ stolování (vypouštění plynů při jídle potom, co jste viděli useknutí hlavy vašemu obědu, člověku příliš nepřidá) až po ty niternější, čistě romantické chvilky. Navíc, švédský slunovrat zaručuje téměř pořád světlo, a tenhle film je díky výtečné kameře doslova zalitý sluncem, které hřeje. Pravda, vývoj není zrovna dramatický či nepředvídatelný, ale na slušné 4* to stačí. (19.04.2020)

.To, co bych chtěla napsat, už zde v komentářích hodně zaznívá, tak to zkusím trochu jinak. Všechny tři hlavní protagonisty v tomto filmu spojovala jedna věc - scházela jim pravá láska. Erikovi - egoista, který znal lásku, ale hlavně tu fyzickou, tvrdě se bránící té skutečné. Ellen - jak jsem postřehla, tak z jakési formy lásky utekla, aby hledala tu pravou, nenaplněnou jinde. Olaf - který ji znal pouze jako mateřskou, ale hledal jinou, manželskou, pravou a trvalou. Nádherný film. Těžko psát komentáře, když film ze mě ještě zcela nevyšuměl. Za hudbu uprostřed parketu bych dala hned pět hvězdiček - tak sladká, ale ona tam dokonale sedla. Není nic nového POD SLUNCEM, že život bez lásky je nenaplněný a prázdný . Možná to zní pateticky, ale není to snad pravda? (05.09.2014)

Na jednej strane za to môžu asi aj moje nerealistické očakávania, keďže pri škandinávskej kinematografii som zvyknutý na niečo iné. No aj vo všeobecnosti tieto poetické/meditatívne filmy rád nemám. Áno, odohráva sa to v peknom prostredí. má to príjemnú atmosféri a Rolf Lassgård je podľa mňa jedným z najlepších európskych hercov. Ale za vyše dve hodiny som neprišiel na to, prečo by som sa mal na takýto ničím zaujímavý príbeh pozerať. (16.03.2023)