Marie Heurtin
Príbeh Márie
Marie's Story
Režie:
Jean-Pierre AmérisKamera:
Virginie Saint-MartinHudba:
Sonia Wieder-AthertonHrají:
Isabelle Carré, Ariana Rivoire, Brigitte Catillon, Noémie Churlet, Gilles Treton, Laure Duthilleul, Martine Gautier, Patricia Legrand, Sonia Laroze (více)Obsahy(1)
Příběh Marie vypráví o dívce, která se naučila normálně žít, ač byla od narození hluchá a slepá. Tento malý zázrak se odehrál ve Francii na konci 19. století. Marie Heurtinová se narodila nevidomá a neslyšící a ani ve čtrnácti letech není schopná komunikovat se svým okolím. Její otec je skromný řemeslník, svou dceru miluje a navzdory doporučení lékaře, který jej přesvědčoval, že je slabomyslná, nedokáže Marii umístit do ústavu pro choromyslné. Ze zoufalství nakonec odveze Marii do ústavu Larnay nedaleko Poitiers, kde se řádové sestry starají o neslyšící dívky a mladé ženy. Mladá řádová sestra Marguerite, si i přes skepsi matky představené vezme toto „divoké zvířátko" pod svá ochranná křídla a dělá vše pro to, aby ji vyvedla z hlubin jejího vnitřního vězení a našla cestu jak s ní komunikovat a jak ji naučit žít. Marie se zpočátku jen brání, snaží se uniknout a křičí jako divoké zvíře. Je těžké odhadnout, zda by se mohla vůbec něco naučit, protože postrádá zrak, sluch i řeč. Navzdory počátečním nezdarům a překážkám sestra Marguerite ale nakonec uspěje i díky nekonečné trpělivosti, vlastní radostné víře a ochranitelské lásce k mladé Marii. Naučí ji vlastní znakovou řeč založenou na dotycích rukou. Marie Heurtinová se díky tomu později naučí Braillovo písmo, psát na stroji, šít, plést, učila se dějepis, zeměpis a stala se z ní půvabná mladá žena. Její příběh je považován za zázrak. (CinemArt)
(více)Videa (2)
Recenze (79)
Milé, pozitivní, citlivé, jemné, nevzdávající, láskyplné, lidské. Jak já zbožňuji tyto filmy. Velice citlivě a jemně zpracované téma o hluchoslepém děvčátku, co se chová jako zvířátko, a řádové sestře, která si uložila za úkol naučit toto děvčátko komunikovat. Příběh je plynule vyprávěn, nepostrádá vtip, drama a ke konci i dojemnější chvilku. Film je i vzhledem k tématu pozitivní. Možná tomu přispěl i malý sál a diváci, kteří film prožívali spolu se mnou. Herecky skvělé. ..jaké to musí být žít v tichu a tmě.. (KVIFF2019) ()
Silný příběh, dobře zpracovaný. U mne byl vážným kandidátem na 5*, ale po velkém očekávání, jsem jím tak trochu zklamaná. Něco totiž tvůrci vůbec nezvládli: Tohle že bylo klášterní prostředí v závěru 19. století? Směšné! Mně to připomínalo spíš nějakou současnou charitativní organizaci, která nemá s katolickou církví nic společného! Že by se inspirovali v dnešních liberalismem prolezlých klášterech? - - - Více o skutečné Marii Heurtinové a o vzniku filmu zde: http://www.invarena.cz/?p=19051 Podle mého názoru film s podobnou tématikou http://www.csfd.cz/film/7199-divotvurkyne/prehled/ z roku 1962 vychází ze srovnání o dost lépe! ()
Příběh Marie je taaak šíleně nemastnej, neslanej film. Rozhodně to není špatné, ale vůbec nic to ve vás nezanechá. Měla jsem v průběhu filmu strašně smíšené pocity a ve výsledku z toho moc moudrá nejsem. Asi největší pozitivum je, že tam měl tolik prostoru francouzský znakový jazyk, ALE absolutně netuším, nakolik to byla nějaká jeho čistá forma. To už bych se tu ale zamotávala do něčeho jiného. Takže super, že ten film vůbec je, ale bohužel je to takový nijaký. ()
Zázrak, který se odehrál ve Francii na konci 19. století, vzkřísil režisér Jean-Pierre Améris ve svém filmu Příběh Marie, jenž právě přichází do českých kin, ověnčený festivalovou cenou z Locarna. Média příběh Marie Heurtinové srovnávají s osudem rovněž hluché a nevidomé americké spisovatelky Helen Kellerové, jež přesto vystudovala univerzitu, v Braillově písmu napsala několik knih a získala prezidentské vyznamenání.Na rozdíl od mezinárodní proslulosti Kellerové však „případ Heurtinová“ nebyl příliš známý ani ve Francii. Dívka, která od narození neměla zrak a sluch, dospěla bez schopnosti komunikovat s okolím. Otec ji však vzdor pochybám lékařů svěřil jeptiškám, které se staraly o postižené mladé ženy. ()
Těžký úkol si uložila na svá bedra řádová sestra Marguerite. Naučit hlucho - slepou dívku základním lidským vlastnostem, komunikaci, slušnému chování a vůbec věcem, aby její neradostný život dával aspoň trochu smysl. První měsíce jsou zoufalé. Mladá žena je intelektem na úrovni zvířete, je vzpurná, mlátí kolem sebe a kope. Po osmi měsících se zdá, že se to zlomilo k dobrému, vše ale komplikuje Margueritina nemoc. Tolik lásky, citu a lidství se jen tak nevidí. Přiznávám, že se mi to z počátku kvůli neustále vřeštící a mlátící Marii nelíbilo. Pak mě to ale chytlo a už nepustilo. Kdo má rád jen akční filmy, krimitrilery nebo horory, nechť se tomu vyhne. Kdo však umí " přešaltrovat" z těchto " pokleslých" žánrů k náročnějšímu dramatu, tak jako já, bude odměněn neobvyklým a silným příběhem. Nemohu hodnotit jinak, než za 5*. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (2)
- Arianu Rivoire, která je i ve skutečném životě neslyšící, si režisér do role Marie Heurtin vybral až poté, když za ním přišla, že se zapomněla zaregistrovat na castingu. [Zdroj: Cinema] (M.B)
- Marie Heurtinová (Ariana Rivoire) žila po zbytek svého života v Notre-Dame de Larnay u Poitiers, kde zemřela 22. července 1921, ve věku 36 let. Byla vášnivou čtenářkou v Braillově písmu a bezkonkurenční v hraní domina. Nikdy nepřestala studovat a byla průvodcem mladým hluchoslepým děvčatům, která přišla do Larnaye po ní. (sator)
Reklama