poster

Třídní vztahy (neoficiální název)

  • Západní Německo

    Klassenverhältnisse

Drama

Západní Německo / Francie, 1984, 126 min

Předloha:

Franz Kafka (kniha)
  • Altmann
    ***

    Podle romanu Amerika od Franze Kafky.(18.2.2008)

  • Houdini

    Zlatý Medvěd - výběr(17.5.2006)

  • Jellini
    *****

    Ještě dva dny po shlédnutí jsem byl schopen si vybavit přesnou posloupnost všech záběrů, od prvního do posledního.(30.11.2010)

  • Dionysos
    *****

    Názvy uměleckých děl nejde podceňovat. Když se zdržíme u filmu, tak např. Griffithův název "Intolerance" je jediným vysvětlením a pojítkem celého tříhodinového filmu. Zde nám změna názvu posunula vnímání celého díla: z (odpusťte mi ten výraz) vágního existenciálního "Nezvěstného" se stal příběh o odcizené moderně s jejím specifickým objevem - odlidštěnými pracovními vztahy, v nichž naleznou svůj věrný odraz všechny zbylé lidské vztahy. Namísto obecného konstatování absurdní anonymní situace současného člověka v neustále rostoucím světě více a více bezmocných lidí je nám předložen neméně pesimistický příběh, ale nyní již s jasnou ukázkou jednoho z projevů a příčin tohoto stavu - prázdnota lidských vztahů plodí hon za třídními výsadami, lpění na vlastním postavení, ponižování podřízených, což zpětně staví ještě větší zdi mezi lidi. Kafka se tak stává i spisovatelem sociálně kritickým z té neobecné, nefilosofické stránky věci. Vždyť vyprávění Terezy téměř jako by vypadlo z románu socialistického realismu z poč. 20. století; Karlův "proces" se tak liší od toho Josefa K., vždyť zde je to proces vyhazovu z práce, ale o nic méně absurdní a pro obžalovaného bez šance. Formální jednoduchost autorům umožnila zachovat ducha předlohy (Kafka v románu popisuje právě hlavně lidské vztahy a rozhovory, přechody a popisy okolí hrají menší roli, čímž mohli nezávislí autoři navíc ušetřit na nákladech!)(20.6.2014)

  • janisska
    ****

    Věrné zfilmování literární předlohy. Snad až příliš věrné? Je těžké vymyslet, proč bylo téhle adaptace vůbec potřeba, proč by nám vlastně neměl stačit Nezvěstný: 1)Kamera je úžasně statická a nutí nás, abychom se soustředili na samotný text. 2)Postavy tu neustále zachovávají poker face; ať už říkají cokoliv, z jejich výrazu ani gest nevyčteme nic. Pozornost tedy musíme věnovat slovům. 3)Ta dominují i kvůli podivnému frázování; postavy jednotlivé ?promluvové úseky? oddělují prapodivnými pauzami. V používání pauz jsem neobjevila žádnou logiku. Někdy sice pomáhají vytvářet určité napětí před tím, než zazní plnovýznamové sloveso nebo důležitý atribut, jindy ale zrovna tak trčí před prakticky nedůležitými gramatickými slůvky. Jestli měly pauzy za úkol akorát podtrhnout fragmentárnost Kafkova textu, připadá mi to jako nedostatečné - dialogy jsou kvůli nim celkem toporné a hůře snesitelné. A ještě jednu věc k pauzám: ústrojnější jsou před střihy, kdy dávají doznít krokům odšedších postav, neb zároveň dávají doznít i myšlenkám diváka. Vzhledem k téměř doslovnému zachování předlohy je to víc než užitečné.// -> Celý film jako by křičel "KAFKA NEJDE ZFILMOVAT!" Prima. Tak proč se mám na to, jak to nejde, dvě hodiny dívat? Abych ale nebyla nespravedlivá: Beru tento film jako regulérní experiment s tím, jak udělat film co nejvíc textovým, k čemuž se vlastně Kafka docela dobře hodí. A ten experiment až na výše uvedenou výtku ohledně pauz funguje. Takže pokud vám nevadí, že téměř jediná "přidaná hodnota" filmu ve vztahu k textu spočívá v tom, že vyznění zjednodušuje zvoleným titulem (Klassenverhältnisse = Třídní poměry), přeju hezké dívání. (PS: Jestliže jsem snad výše uvedeným naznačila, že film se výborně hodí pro ty, co jsou moc líní Kafkův text číst, uvedla jsem vás v omyl; pokud film něco vynechává, jsou to drobné pasáže, které trochu pomáhají držet dění (v) textu pohromadě, a bez znalosti předlohy se mi film zdá takřka nesledovatelný.)(16.4.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace