The Day the Earth Caught Fire
Režie:
Val GuestKamera:
Harry WaxmanHudba:
Stanley BlackHrají:
Janet Munro, Leo McKern, Edward Judd, Michael Goodliffe, Reginald Beckwith, Renée Asherson, Austin Trevor, Edward Underdown, Michael Caine, Robin Hawdon (více)Obsahy(2)
USA a Sovětský svaz nevědomky na zkoušku odpálí jaderné zbraně ve stejnou dobu a vědci musí rychle zachránit Zemi před drtivou katastrofou. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (36)
Pohlad na koniec sveta z pohladu novinarov nie je az tak strhujuci ako by mohol byt (ale na vine je mozno aj to, ze som to pozeral iba s eng titulkami a nie uplne vzdy vsetkemu rozumel). Ma to vsak svoje paradne momenty a v ramci dobovej zanrovej konfekcie je to silny nadpriemer. Plus vynikajuci zaver. 7/10 ()
Den, kdy Země vzplanula je parádní katastrofický snímek, jenž je vyprávěn úsporně, avšak efektivně prostřednictvím skupiny novinářů, kteří se snaží přijít na kloub razantním změnám klimatu, jež znenadání ve velké intenzitě zasáhly zemi. Mrazivý film to musel být tehdy a neméně mrazivý je i dnes. Jde o velmi působivé varovné sci-fi z Velké Británie, které svým vyobrazením děsivých změn působí v dnešních reáliích skoro více relevantní než před 60 lety - jen ten původce problému se během let přetransformoval v něco jiného. ()
Nedlouho po dvou světových válkách se planeta opět blížila k zániku kvůli přebujelému egu vůdců na obou stranách Pacifiku. Na možnou tragédii reagovalo mnoho umělců osobitým protiválečným zvoláním. Val Guest je jedním z nich, ale rozhodně nezapadne v řadě. Jeho katastrofické sci-fi je nabušeno varováním, že jen člověk je schopen s radostí si podříznout větev, na níž sedí, ještě si přitom pohvizdovat a domýšlivě se vysmívat sousedovi, že spadne, dokud sám neucítí tvrdý pád na vlastní kůži. To vše optikou několika reportérů jedněch londýnských novin. Trikových sekvencí je naštěstí ve filmu málo, jsou jedinou pihou na kráse, protože skutečně nestojí za nic. Zbytek snímku je mírně filozofující palba výborných s britskou nadsázkou vedených dialogů. ()
Začátek sice nevypadá špatně, ale střihem se děj vrátí do minulosti a začíná nuda. V podstatě jsem asi po půl hodině film odepsal a zbytek jsem chtěl jen tak prolítnout, jestli se něco nezačne dít. Překvapivě to ke konci zase začalo vypadat celkem slibně, takže jsem zase vrátil cca do 30. minuty a odhodlal jsem se, že to zkouknu celý. Přežil jsem teda dalších cca 45 minut nudnýho blábolení v kanceláři, blábolení na kolotoči, blábolení na ulici nebo blábolení v jakýkoli jiný lokalitě, který občas přerušily záběry z úplně jinejch filmů (např. požáry) a jedna krátká bouře, která zničila pár modelů lodiček a převrátila model autobusu. Až potom se začalo odehrávat něco zajímavýho. Těch posledních cca 20 minut neni špatnejch, ale celej film to prostě nezachrání... ()
Proč to bylo tak přehnaně ukecaný? Hubou tu melou všichni pořád, připadal jsem si jak při sledování screwball komedie Howarda Hawkse. Nebýt tohoto místy otravného elementu, byla by spokojenost vyšší. Ale z hlavy si nevzpomínám na takhle starý apokalyptický film stejné působivosti, určitě doporučuji, místy mě chytala opravdová úzkost. ()
Galerie (23)
Zajímavosti (12)
- Realistické záběry interiéru kanceláří novin byly natočeny v kancelářích Fleet Street v Express Newspapers a poskytují živý obraz „starého“ londýnského odvětví Fleet Street. Editor „Express“ Arthur Christiansen hraje v tomto filmu sám sebe. (sator)
- Film byl natočen černobíle, ale u některých originálních tisků jsou úvodní a závěrečné sekvence zbarvené oranžově žlutě, což naznačuje sluneční světlo. Byl natočen 35 mm anamorfními čočkami pomocí francouzského procesu Dyaliscope. (sator)
- Režisér Val Guest ve svém komentáři k vydání DVD Anchor Bay z roku 2001 uvedl, že zvuk kostelních zvonů, který je slyšet na samém konci americké verze, přidal distributor Universal, aby naznačil, že nouzová detonace uspěla a že Země byla zachráněna. Val Guest spekuloval, že motiv zvonů byl inspirován Válkou světů (1953), která končí nouzovým vyzváněním kostelních zvonů po mimořádné události končící jaderným výbuchem. Ale Guest říká, že jeho záměrem bylo vždy mít nejednoznačný konec. (sator)
Reklama