9. duben

Pokud dostanete 40 nábojů na osobu a se svojí cykločetou se máte bránit německé (byť pěší, ale s obrněnými vozidly a tanky) divizi, tak bych si moc velké naděje nedělal. I když vás podporuje motočeta na sajtkarách s pár kulomety a vaše četa má taky jeden kulomet. Zajímavé byly vzpomínky dánských pamětníků- učástníků bojů na závěr. Jak je vzpomínán otec jedno z nich pronesl, radši bych byl, kdyby můj syn padl než aby nebojoval. Pilou Asbæk jako by v roli poručíka Sanda byl předkem kapitána Clause Pedersena z Boje (méně bojové, ale rovněž doporučuji). Forma je rovněž dobře zvolená Jak píše flanker.27 podobný film by u nás mohl vzniknout na téma boje o Czajankový kasárna v Místku(14. březen 1939) a nebo boje na Podkarpatské Rusi (14. až 24. březen) proti Maďarům. I když z první události se inspiruje volně film Neporažení z roku 1956. Ale myslím, že ten kvalit 9. dubna (aprila) nedosahuje. Obavám se, že nový film by mohl být horší a být aprílem v uplně jiném smyslu. (09.02.2017)

Malý komorní film o jedné zvláštní válce. Četa dánských cyklistických amatérů proti německé pancéřové divizi. Ale Dánové přesto bojovali, narozdíl od Čechů v roce 1939, i když jejich armáda byla proti té československé nepatrná a špatně vyzbrojená, o absenci příhraničního pevnostního systému nemluvě. Mohou teď o tom narozdíl od nás alespoň točit filmy, protože jet na kole proti obrněnému tanku je hrdinství...nám tenhle pocit prezident Beneš upřel... Svým charakterem spíše televizní snímek patrně nijak neoslní, ani svou výpravou, ani uměleckým provedením, přesto stojí za zhlédnutí, už jen proto, aby si člověk uvědomil úspěch německého ,,Blietzkriegu" - Evropa nechala Němce celá 30. léta nekontrolovaně zbrojit a militarizované Německo vyhrávalo zpočátku všechny své bitvy drtivou technickou převahou...zatímco Evropa se utápěla v politice appeasementu...nepřipomíná to náhodou dnešek? (08.09.2015)

Útok na Dánsko bol plánovaný ako súčasť nemeckej operácie Weserübung, potom nasledoval útok na Nórsko. Hitler sa k tomuto kroku odhodlal potom, čo Veľká Británia a Francúzsko chceli zablokovať dodávky švédskej železnej rudy do Nemecka. Invázia Dánska začala ráno 9. apríla 1940 a bola vedená po zemi, morom ale aj vzduchom. Dánska vláda o pripravovanom útoku vedela a nechcela dať Nemcom príčinu k ozbrojenému útoku a nenasadila armádu k obrane. A tak obranu krajiny zabezpečovali iba malé a rozptýlené jednotky pohraničnej stráže a prvky divízie Jutland, tak ako to bolo vidieť v tomto filme. Táto invázia trvala 6 hodín a dánsky kráľ Kristián X, usúdil, že jeho armáda nie je schopná čeliť útoku nacistov a Dánsko kapitulovalo. (08.09.2015)

"Bola to zbytočná strata životov, vaša vláda už kapitulovala..." Dánsky prístup v tomto filme musím pochváliť. Film sa drží reality, je pri zemi a v množstve všemožných vojnových filmov môžme tento zaradiť medzi tie realistické. Žiadne hranie sa na hrdinov...Aj keď sa Dáni pokúsili brániť svoje hranice, museli zdravým úsudkom prísť k tomu, že na tak vyzbrojenú a zorganizovanú armádu jednoducho nemajú a boj bude len plytvaním s dánskymi životmi. Film nieje zbytočne dlhý, tak ako dlho netrval ani ich boj, ale postavili sa a to sa cení. Kvalitne zrežírované, dobre zahrané, nevadilo mi na filme nič. V závere je zopár krátkych rozhovorov s veteránmi. Väčšina divákov asi nebude nadšená, budú čakať niečo veľké, ale i takéto sú dejiny a aj o nich sa dá natočiť kvalitný film. 9. apríl ním je. 80%. (12.10.2015)

Jsem rád za takový evropský válečný film prostý velkohubých řečí o obraně svobody a hrdinství. Krátký boj dánské armády je zobrazený jako akt zoufalství ve chvíli, kdy Dánové mají kola, pušky a sem tam nějaký kulomet proti odhodlanému německému parnímu válci s tanky, obrněnými vozy a letectvem. Přesto bojují někteří s minimem prostředků déle než jejich vláda, protože jim nikdo neřekl, že už byla vyhlášena kapitulace. Zajímavá je situace, kdy nakonec jednotka končí s odporem, ta chvíle, kdy si poručík uvědomí, že už prostě nemá další boj smysl a vzdává se. Hodně dobře je ta scéna zahraná a psychologicky zvládnutá. To je ve filmech zachycené velmi vzácně, přednost dostávají vítězství. Bojových scén je málo, ale právě pro svojí neokázalost a komornost působí mnohem přesvědčivěji a realističtěji než v mnohých drahých filmech. Mimochodem něco podobného se stalo u nás u Czajankových kasáren ve Frýdku-Místku, o tom by se dal natočit zhruba podobný film. (10.11.2015)