Julieta

Almodóvarovi filmy bývají na festivalu ve Varech poměrně často, bývají dost žádané a mně se na něj podařilo zajít až na letošním ročníku. Oproti většině festivalových filmů je hned na první pohled vidět, že jsme někde jinde. Mluvíme tu o veteránovi stříbrného plátna a podle toho to i vypadá. Film má zajímavý děj, který vás chytne a nepustí. Postavy mají hloubku, svými osudy snadno strhnou a hlavně se vyvíjejí. Skoro bych si hned pustil dalšího Almodóvara. Za mě 80%. (08.07.2016)

Almodovar nikdy nezklame, v roce 2016 nabízí skvostné drama s lehkým nádechem thrilleru. A tentokrát si nezvolil jen tak jednoduchou předlohu - povídku laureátky Nobelovy ceny za literaturu nemůže filmově zpracovat jen tak nějaký nazdárek. Tradičně se mu povedlo vybrat okouzlující obsazení, ve Španělsku je to asi zatraceně jednoduché, kouzlo a šarm má každá druhá Španělka, ale ještě musí k tomu umět i hrát. Příběh je výborně vystavěn, diváka udržuje v příjemném napětí, jak se bude dále vyvíjet a hlavně jak skončí. A tento typ konce není určen pro všechny. Závěrem bych vyzdvihnul barevnou nápaditost a hezkou hudbu. (27.12.2016)

Almodóvar ide vo svojich filmoch naozaj do hĺbky ženskej duše. Tentoraz v hraničných depresívnych situáciách a tieto situácie sú prerozprávané obrazom v retrospektíve ako list stratenej dcére. Dramatická hudba je pri tom až príliš dramatická, akoby sa práve niečo malo stať, ale celý film uplynie v nejakej melancholickej nálade. Čakal som, ak už nie vážny zvrat v štýle „všetko videné je len výmysel“, tak aspoň nejaké prekvapenie, ale neprišlo. –––– Ja som bola chodiaca mŕtvola. Ale ty si bola silná ako dub. V okamihu si dospela. –––– Antía si zvolila vlastnú cestu. A vy nie ste jej súčasťou. Viem, že pre matku je to ťažké... (21.02.2020)

Od "Volveru", tedy posledních deset let, mají Almodóvarovy filmy o poznání jinou kvalitu. Jsou kultivovanější, narativnější, výpravnější, artistnější, pohlednější, a ještě spousta dalších "nějších", čili superlativů. Ovšem zato se leccos vytratilo, shrnul bych to pod pojem "mladistvý drajv". Příběhy (Volver či Julieta jsou jedněmi z nich), přidržující se zákona příčin a následků, se mě už moc nedotýkají. Ale přece: mít takhle ve Španělsku zahrádku! A být tam s někým, kdo mluví španělsky "un poco". (17.03.2017)

Až v tomto filmu jsem si uvědomil jak je červená krásná. A to už jsem jí vnímal v Sin City a v Americké kráse. Nechal jsem se kochat touto barvou která pulzovala celým filmem a dodávala mu krásné umělecké pozadí. Červená barva je neoddělitelnou součástí tohoto srdcervoucího příběhu, vyjadřující lásku, teplo, vášeň, vztek, nebezpečí. Umělecké dílo, v kterém něco chybělo : 70%. (26.03.2017)