Trabantem do posledního dechu

[febiofest_2016] Trabantov ktorých po prvej hedvábnej stezke nepozonal nik. Prišla ale afrika, kde sa učili ako si užiť, a pri tom to všetko vedieť zdielať tak, aby si užili aj tí, čo tam vôbec s nimi neboli:). To sa im už 100% podarilo nasledujúcou južnou amerikou. Tú sme si mohli užiť aj vďaka rozsiahleho 12 dielneho seriálu, čo je na čele s Danom, Marekom a dvoma crazy polákmi totálna porcia zábavy ako sa patrí! To už ale hovoríme o roku 2014, kedy sa z trabantov stala roadmovie známa nielen u nás, ale aj ďaleko za hranicami. Neskutočný rešpekt ide kamere a strihu, to čo dokázali natočiť bez dodatočného štábu nemá obdobu. Top Gear je tiež pjeknučký, ale vela ludi nevie, že s troma chlapcami cestuje po svete další 15-20 členný štáb:). Resumé? Austrália/Ázia túto techickosť posunula ešte na vyšší level, a už teraz sa neviem dočkať seriálu, lebo to čo sme videl v 90 minutovom filme je super, ale údajne 600 hodín nnatočeného materiálu ma potenciál oveľa oveľa vyšší:)! A skvelá správa je, že tento seriál určite vznikne! nazdar:) (20.03.2016)

Přiznám se, že po tom, co Přibáň a spol. projeli Asii, Afriku a Jižní Ameriku, tak jejich další cestu už tolik neprožívám, jakobych neměl obavy, protože vím, že to zvládnou. Ale abych se smysluplněji vyjádřil, vadila mi posádka. Poláci a slovák jsou tak trochu dementi, to víme už od minula, ovšem k tomu se přidali další divní lidi a nějak to prostě už není ono. Není to ta skromná partička, která tyhle věci zkouší poprvé... Stále ale solidní cestopis a dobrá zábava na večer. 7/10 (28.10.2016)

Trabantí bandu mám nadevše rád a kurevsky jsem se na jejich další výpravu těšil. Když se mi konečně naskytla parádní možnost v letním kině, tak jsem byl bohužel nedobrovolně opit takovým způsobem, že jsem si připadal jako pan prezident ve všední den. Z filmu jsem nakonec viděl jen část a ani tu jsem si dost dobře nepamatoval, jak jsem druhý den zjistil při zpětné rekapitulaci výletu. Pamatoval jsem si snad pouze to, že určité pasáže byly kurevsky špatně slyšet. Dodnes nevím, či to bylo zapříčiněno tím, že 50 % mojí krve byl líh, nebo nekvalitním ozvučením. Nicméně obdobně opilý kamarád si na to také stěžoval. 90 % filmu hrozným způsobem burácí trabantí turba, která se aktéři snaží překřičet a není to prostě ideální. Poté nás naštěstí napadlo jít blíže k plátnu a tím pádem i ke zdroji zvuku a při velké dávce soustředění už to nebylo s tím zvukem tak zlé. Pokud se tedy na film chystáte, tak rozhodně nechlastejte. Vůbec si ho neužijete a bude vám druhý den zle. Raději zkuste překvapit svá játra vodou. Jinak mě dost mrzí a mám i nemalé výčitky, že jsem právě tyhle tvůrce vůbec nijak finančně nepodpořil, ale v době, kdy film frčel v kině, jsem prostě neměl absolutně čas. Na DVD se mi poté čekat nechtělo, když film nabízí uložto ve stejnou dobu a úplně zadarmo. Vyvěsil jsem tedy po dlouhé době černé vlajky s lebkou a při plném vědomí se konečně dočkal. David Novotný nám to opět skvěle odvyprávěl. Sešla se opět skvělá sestava a já se zbytečně bál hned několika věcí. Slečny na palubě žlutého cirkusu a dalších dvou nových členů výpravy, kteří měli o nějaké to kolečko navíc. Slečny na palubě jsem se bál proto, aby nám její a Danova romance nějak nenarušovala sledování. Přeci jen, film má sotva 90 minut a na nějaké nadbytečné romantické vsuvky prostě není moc času a prostoru. Kromě občasného vzájemného foukání bolístek, několika polibků a menší partnerské rozepře, to bylo v rámci možností snesitelné a dávám Domči svolení k účasti na (doufejme) další výpravě. Dvou vozejků jsem se bál proto, že jsem očekával nějaké nepříjemné citové vydírání a neustálé opakování, jací jsou úžasní, že se dovedou takového půlročního rekreačního zájezdu zúčastnit, apod. Nic takového se nekonalo! Byli prezentování jako rovnocenní členové výpravy a nebýt lehce upraveného a dosti šíleného řízení na trabantu, tak by si člověk skoro ani žádné tělesné odchylky nevšiml. A samozřejmě musím zmínit i parádní písničku slovenského národního umělce Marka Slobodníka, který je můj vůbec nejoblíbenější a nejsympatičtější člen výpravy. Plný počet nedám, protože Jižní Amerika byla krásnější a po všech směrech prostě úžasnější. Laťka se vyhoupla neskutečně vysoko a tento snímek je o pořádný kus horší. Stále se ovšem jedná o parádní dokument, za který tvůrcům moc děkuji a přeji jim v budoucnu další splněné cíle a překonávání sebe sama. (16.08.2016)

Už v případě minulé cesty bylo zřejmé, že seriál bude pro tuhle svéráznou bandu motomagorů příhodnějším formátem. Australsko-asijská výprava je sice slabší na počet kilometrů, nicméně zatím nejmasivnější co do natočeného materiálu, technického vybavení i různých sociálních záležitostí (vozíčkáři v trabantu na těžkém terénu, vztah Dan - Dominika). Film tentokrát působí zkrátka až moc jako stručný výtah něčeho zajímavého (zvlášť pro nás, co jsme celou dobu sledovali dění ve skupině na facebooku) a zanechává spoustu otázek, jejichž rozvinutí bych se rád dočkal. Seriál hned první epizodou napověděl, že se věci rozvíjet budou; pokud patříte mezi fandy Přibáňova dvoutaktního cvokhausu, doporučuju počkat si na něj a film rovnou přeskočit. (09.09.2016)

Australská část mně přišla opravdu neuvěřitelně o něčem, chci připomenout, že jsem viděl filmovou verzi. Během toho jsem přemýšlel nad rozdly cestování a dobrodružství z lásky a pro/za peníze. Taky jsem přemýšlel nad lidmi co lezou na posvatnou horu i když se obecně ví, že domorodci opakovaně žádali aby jsme, alespon tohle respektovali. Druhá část byla zajímavá protože se něco dělo , když už čloběk z těch zemí prakticky nic nemá až na moto i nemoto trable. Rovněž jsem přemýšlel do jaké míry si učástníci uvědomovali že jim jde o sledovanost a sponzorské peníze a do jaké míry jsou spontolní, nevím, nejsem soudce, až na slováka co vylezl na ulururu maj všichni můj respekt a doufám že Dominika se na tý motorce nezabije. Jen jsem tady zmínil své myšlenky co mám v hlavě po shlednutí tohoto dílu, toť vše. (07.09.2017)