Můj život jako pes

Humorný pohled na svět očima dospívajícího chlapce, který v monolozích naivně ale hlavně tragikomicky komentuje svět kolem sebe. Černý humor nechybí, stejně jako ten situační a výsledkem je krásně lehká severská tragikomedie. Na závěr musím říct, že Anton Glanzelius je snad ta nejnesympatičtější dětská hvězda co sem kdy viděl. Kam se hrabe H.J. Osment a jeho prasečí očka. (21.01.2011)

V podstatě docela milý film o dětství, s několika vtipnými momenty a několika momenty k zamyšlení.. ale jako celek to na mě působilo prostě tak nějak neslaně nemastně.. Říkám, milý film, ale to je asi tak všechno. A nejde mi do hlavy proč se Ingemara pokouší každá holčička v jeho věku ´´dostat do postele´´:-) Když se to stalo potřetí, už jsem si ťukal na hlavu. A říkal jsem si jestli je to opravdu nutné. Tedy z hlediska scénáře. (15.04.2013)

Chudák chlapec, nemal to ľahké. Tento typ dramédie mám celkom rád, no pri tejto mám taký pocit, že sa nevyužilo všetko, čo tento námet ponúka, čoho dôsledkom bolo, že ma výsledné filmové spracovanie nadchlo menej ako som čakal a nechalo ma pocitovo chladným. Alebo možno to chcelo len lepšiu a nápaditejšiu réžiu, neviem. Na tie chlapčenské huncútstva, prvé trampoty s láskou a pod. sa síce dobre pozeralo, ale to bolo tak všetko, inak len išlo o totálnu emotívnu sterilitu a veľký odstup, od postáv i udalostí s nimi spojených. Film preto u mňa za pár dní asi upadne do večného zabudnutia. Priemer. 60/100 (18.12.2017)

Smysl dospívání a období, kdy si myslíte, že se k Vám všichni chovají jako pes. V některých ohledech možná daleko upřímnější a přímočařejší film, než by někdo čekal, ale to především proto, že to točili Švédové, a ti když něco natočí, tak to většinou natočí se vší počestností tak, jak to v životě prostě být má. Pokud jste si tedy občas přišli jako psi, a to už jak v rámci svého osobního okolí, tak v rámci ženských, je tento film směřován právě pro Vás. Je totiž kolikrát tak upřímný, že se člověk nestačí divit. A dětské dospívání v tomto případě nabývá okamžitě nových hodnot. (25.12.2010)

Príjemné prekvapenie. Vcelku chudobný, jednoduchý dej je vyvážený pestrým vnútorným svetom chlapca, ku ktorému sa život obracia skôr z tej horšej stránky. Film má jedinečnú atmosféru a ani chvíľku nenudí. Všetko je v ňom prirodzené, nefilmové, ako keby sa divák na plynúci život pozeral cez nejakú dierku. Čítal som v komentároch prirovnania diela k rôznym tvorcom. Mne, na rozdiel od nich, tento film pripomenul atmosféru filmov českého znalca detského sveta - Karla Kachyňu. (27.12.2010)