Obrazy starého světa

No tak jo. Tak Dušan Hanák fakt umí a neměl jsem ho posuzovat jen podle Dně radosti. Obrazy starého světa (i když dneska už by se to mohlo jmenovat Obrazy zanikajícího světa) jsou naprosto dokonalým dílem, které je silným poetickým dokumentem s obrovským myšlenkovým rozsahem. Hanákovi se perfektní filmařinou povedlo z rozhovorů s několika starých lidí a jejich fotek vytvořit něco velkolepého a mnoho pronesených vět mi přišlo dost pravdivých a hlubokých. Bylo jich fakt hodně a až se na ten film podívám podruhé, klidně je zde vypíšu, protože teď si pamatuji jejich poselství, ale ne to, jak přesně byly řečeny. Je to film o mnoha věcech - stáří, rozdílech mezi životem ve městě a na vesnici, o člověku a jeho existenci, o drobných radostech ze života (a s tím spojené to, že má smysl žít na tomhle světě) a i dalších tématech. To vše je dostatečně probráno v pouhých 64 minutách, které rychle utečou a dívá se na ně příjemně, pokud vám tedy samozřejmě sedne styl, jakým je natočený. Mě sedl fakt hodně (i když jsem v to moc nevěřil), a to i svou zvláštní poetikou. A scéna, kdy muž pasoucí ovce chodí po poli a hraje na nějaké divné dudy (nevyznám se v hudebních nástrojích, sorry) je jednou z nejlepších, co kdy v dějinách filmu vznikla. A to říkám málokdy. Jen mám tak trochu dojem, že kdyby někdo natočil takový dokument dnes, asi propadne, jelikož je dneska "in" nadávat na důchodce a vesnice... Možná to je ale jen můj dojem. Každopádně Obrazy starého světa mě svojí poetikou a filozofií dostaly tolik, jako už fakt dlouho nic - naposledy snad Šťastný Lazzaro. Jestli se mi dostanou do oblíbených filmů, to si nemyslím, ale do mého seznamu oblíbených filmů patří určitě, a to na dost vysokou příčku. Taky to byl snad ten nejsilnější dokument, co jsem kdy viděl a ani bych se to nebál označit za nejsilnější československý film - spolu s Démanty noci. A to jsem ještě v 10 minutě říkal, že to není špatné, ale že těch 86% si to tady nezaslouží... Houby! 5* (21.06.2020)

Výborně zvolená forma - černobílá kamera, hudba a občas "jen" sledy fotografií - je pro dokument Obrazy starého světa sama o sobě výhrou. Vše tvoří nádherný a chvílemi až mystický obraz. K tomu se navíc přidává i výtečný obsah v podobě výpovědí starých lidí. Bez nějakých kudrlinek říkají, co si myslí a někdy jednoduše neví, co říct. Není to hraní si na nějaké životní moudra a pravdy. I když u některých mě jejich životní osudy odzbrojily a já jen tiše seděl a poslouchal... zkuste to taky. (30.10.2018)

Přemýšlím, o čem tento film vlastně vypráví. O starých lidech na vesnici, kteří bez flašky v ruce by zřejmě už neexistovali? Také mi nepřijde správné, dívat se na člověka, který se po úraze plazí celý život po kolenou a přesto musí zvládat vše, co ostatní v jeho okolí. Má můj obdiv ten pán, ale připadal jsem si jako v zologické zahradě. Na druhou stranu Obrazy mají pěknou kameru a vůbec jsou po formální stránce pěkně natočené. (05.03.2008)

Fascinující a krásné. A přitom tak obyčejné. Tenhle film bych povinně promítal všude a všem. Ve školách i v domovech důchodců. Fakt, že Obrazy starého sveta ležely 15 let uzamčeny v trezoru, vypovídá o smýšlení mocipánů minulého režimu víc než všechno ostatní. http://www.youtube.com/watch?v=gujZpr3XuAQ&feature=related (28.09.2011)

...TOTO SÚ PRÍBEHY LUDÍ, KTORÍ OSTALI SAMI SEBOU. ZABUDNUTÍ A PROSTÍ, VRASTENÍ DO ZEME, Z KTOREJ VYŠLI. NEMOŽNO ICH PRESADIŤ PRETOŽE BY ZAHYNULI... Takhle začíná tenhle dokumentární film jenž ukazuje koloběh života a smrti, životní moudrosti, krásy a krutosti života. To vše bez příkras. Byl to pro mě hodně silnej zážitek ke kterýmu asi ani nemá cenu něco víc psát, protože žádný slova nemůžou vystihnou výpovědní hodnotu tohohle díla. (16.03.2023)