Kimi no na wa.

Uff, těžký Butterfly Effect. Ambice byly obrovské, to je sakra znát (a hodně to oceňuji, tu snahu "překonat sebe sama"), ale pořád je to takový Šinkaiův kýč, který se nikde moc nezdrží a jede hodně na efekt. Určitě palec nahoru za odvahu střídat žánry, vrazit tam sled humorných scének a vzápětí jej sundat pěkně dramatickým výjevem, to se mi líbilo, postavy (zvlášť holka) mi taky sedly. Ale je to audiovizuální kýč. Problém je, že jsem těsně před tím viděl už asi potřetí Only Yesterday, což je prostý, ale audiovizuálně i dějově promakaný film, vedle kterého vypadá Your Name tak trochu jako alegorický vůz. (21.04.2021)

Do pytle práce, další film, co Makoto Šinkai natočil a já mám teď nutkání začít provádět nějaké totálně maskulinní zhovadilosti - jako třeba vysmívat se roztomilým koťátkům a dopovat nosorožce steroidama, nebo tak něco - a to jenom proto, abych nebyl tak rozněžnělej, jako momentálně jsem. Ono se to totiž dost povedlo, tenhle film je další skvělá Makotovo věc a to jsem si první tři čtvrtě hodinu myslel, že TO tam tentokrát není, jen obyčejná romance s mnohokrát viděným prohazovaní těl, bez melancholie, bez toho, co činí filmy tohohle tvůrce jedinečnými, ale pak... Pak je to zase další slzopudná, leč originální a... A... A je to prostě fajn, howgh. PS: asi vyhodím všechny své kožené náramky a začnu nosit třikrát obtočený, pletený provázek (16.04.2017)

Šinkaiovú tvorbu sledujem už od začiatku: Páči sa mi ako narába s naratívom, ako sú jeho príbehy významovo bohaté a preplnené a to čo sa javí ako jednoduchý príbeh má omnoho komplexnejšie odbočky a samozrejme aj komplexnejšiu príbehovú štruktúru. Jeho Garden of Words považujem za vrcholné dielo jeho tvorby. Kedy všetko čo bolo komponované pred tým v náznakom nadobúdalo v GOW jasnejšie kontúry a tvary. A hlavne zbožňujem ako animuje vodu. Your name. je ale tým pádom vrchol jeho celovečernej tvorby. Citlivý príbeh s množstvom nuáns a pekným vyvrcholením a hlavne sympatickou ústrednou dvojicou. Cestovanie v snoch do života niekoho iného, ovplyvňovanie času a paradoxy, a hlavne trochu tej mytológie a astrofyziky. Naozaj krásne a v tomto prípade musím vyzdvihnúť aj silný pesníčkový soundtrack( čo je niečo čo u filmoch moc nemusím) ktorý sa mi tu príjemne dostával pod kožu. (15.09.2016)

Tradične kvalitná japonská 2D animácia, ktorá je v tomto prípade dovedená takmer až k dokonalosti. Sofistifikované a prepracované do najmenších detailov, čo veľmi kvitujem. Pri viacerých obrazoch a scénach som nevedel, kam sa mám skôr dívať. Či už ide o tokijské megacity alebo krásne zábery prírodných scenérií. Vytkol by som iba, že sa obraz snaží byť občas realistickejší ako je samotná realita - napr. keď animácia ukazuje lámanie svetelných lúčov na šošovke kamery - pri animácii je to však blbosť. To sú však len drobnosti. Čo sa týka príbehu, áno, je to typické anime so všetkým, čo k tomu patrí, aj so svojsklými japonskými nuansami, ktoré Európan asi nebude v dostatočnej miere chápať. Po rozlúsknutí pointy, ktorá príde asi v prvej tretine filmu, už príbeh ide len na zotrvačnosť a nič zaujímavejšie neprináša. ''Segra, zasa si chytáš kozy?'' (14.11.2022)

Tenhle film je opravdu příjemným pohlazením po duši. Začátek sice působil trochu zmatečně, no nakonec se z toho vyklubal překrásný příběh o střetu dvou mladých lidí, které neustále sužoval pocit, že jim v životě něco chybí. Hrozně si cením, s jakou lehkostí a přirozeností děj vygradoval a že i přes komplexní hrátky s časem a prostorem nepůsobil nikterak přeplácaně. Dlouho se mi nestalo, že by ve mně film zanechal takové příjemné hřejivé pocity se špetkou melancholie na závěr, kterou lze stěží popsat slovy. Opravdu nádhera. Vizuálně taktéž. Asi to nebude pro každého, uznávám, ale pokud jste hluboko v srdci trochu snílek, věřím, že si přijdete na své… :) mě osobně to oslovilo daleko víc, než Miyazakiho opěvovaná Cesta do fantazie a vřele to doporučuju všem, kterým nevadí kreslená tvorba. Za sebe pevně věřím, že se na to nedívám naposled… (25.06.2023)