Sing Street

Jeden z mála muzikálov, ktorý ma dokázal zaujať. Ide o pomerne slušne načrtnutú sociálnu drámu, ktorá so sebou priniesla aj bohaté informácie o živote v Írsku tej doby. A čo je hlavné, páčila sa mi muzika, dokonca aj tá, ktorú hrali chalani. Na druhú stranu ale postavy mohli byť trocha sympatickejšie. Záver však priniesol so sebou rozčarovanie. Tak ako to bolo? Vykašľal sa chalan na kapelu (to by od neho ale bola prasačina) alebo to bolo ako sa dohodol s tým spolukapelníkom? Skrátka, koniec sa mi zdal nedorobený, chcelo to ešte pár vecí viac rozviesť. Slabší nadpriemer. 70/100 (21.02.2017)

Boy meets girl. Girl unimpressed. Boy starts band. John Carney přichází s novým hudebním kouskem, kde tentokrát hrají roli osmdesátá léta a teenageři. Pokud jste byli nadšeni z Begin Again, tenhle film vás nemůže zklamat. Carney opět dokazuje, že feel-good filmy prostě umí - a tenhle se u mě okamžitě řadí mezi nejpříjemnější filmy poslední doby. Vykouzlí vám od první minuty na tváři úsměv, který se vás bude držet ještě dlouho po skončení závěrečných titulků. Pohodová hudba, sympatická parta outsiderů, milá lovestory a jedna hláška za druhou - prostě hudební komedie, jak má být! Odpouštím i ten přehnaně americký závěr, protože Sing Street se mi náramně trefil jak do noty, tak do nálady. Soundtrack je u hudebních filmů polovina úspěchu - a tuhle osmdesátkovou hudbu prostě nejde nemilovat! Už dva dny neposlouchám nic jiného než tenhle soundtrack :-) (22.05.2016)

Pozitivní energií nabitý hořkosladký filmek o tom, že kapelu můžete založit kvůli holce, ale na vlastní nohy se musíte postavit vlastními silami. Stručné, jednoduché a - ano, trochu naivní, ale ne všechno musí být zasranej suchej realismus. Drive It Like You Stole It! Spoilerové PS: Uvědomujete si, vy chytráci z komentářů, že Conor odjel do Londýna s nahrávkama kapely, aby tam pro ně zkusil získat nahrávací smlouvu? Je to tam řečený tak jasně a zřetelně, že být to jasnější a zřetelnější, vyžralo by to člověku uši zevnitř. (26.03.2017)

První půlka je sice dost teen ale je příjemně zábavná a vtipná, což se o druhé půlce, která mnohem víc tlačí do popředí romantickou linku a celou tu nesmyslnou naivitu, říct nedá. To samé rozdělení je i na použitou hudbu. Z první poloviny je hodně cítit vliv osmdesátkové scény, druhá polovina jakoby hudebně skočila o deset let dopředu a zní dost nepatřičně. Dost rozporuplný snímek a dost rozporuplné pocity. (15.12.2017)

Hudbu jako prostředek generační vzpoury má každá generace, tohle je nostalgické ohlédnutí za generací dospívající v 80. letech minulého století, za generací Nové vlny. John Carney je na tenhle druh z hudebních kořenů vzrostlých nízkorozpočtových filmů specialista, s Once vyhrál už i festival v Sundance, a tak je jeho ,,fiktivní dokument" o vzniku dublinské skupiny Sing Street ve správných režisérských rukou... Jediná slabší chvilka je v onom muzikálovém čísle v tělocvičně, jinak je film civilní, správně syrový a...poctivý...a to je to, čím získá srdce diváka...na nic velkého si nehraje...čirá radost ze skvělé britské hudby... Podstata hudby je jenom jedna a Johny Carneymu se jí opakovaně ve svých filmech daří dotknout... ,,Žádná žena nemůže opravdu milovat chlapa, který poslouchá Phila Collinse." (06.08.2016)