Naušika z Větrného údolí

Miyazaki je skutečný vizionář. Jeho svět budoucnosti působí dokonale přesvědčivě, pochmurné barvy "pustiny", vybledlé odstiny neobydlené pouště a podivných skalistých útvarů i přívětivá Zeleň Větrného údolí. Vše působí naprosto živě, včetně animace samotných postaviček, a mohutní Ohmu, ohromující svojí majestátností, zuřivostí i moudrostí.Dojem jen občas kazí mírně sekaná animace, tím spíš v záběrech, kde část sekaná je a část ne. Neviděl sem od mistra žádný jeho další film (zatím), ale pochybuju, že by některý mohl být horší, což ovšem rozhodně není urážka, protože Naushika nasadila Laťku opravdu HODNĚ VYSOKO. 5 hvězdiček je v tomto případě povinné minimum... P.S. připadá vám taky, že spousta obrázků z fotogalerie ve filmu vůbec nebyla? (12.01.2006)

Pro mne osobně nejděsivější film HM. Nevim proč, ale stáda agresivního obřího hmyzu hrnoucího se proti civilizaci ve mne vždy vyvolá pocit úzkosti. Představím-li si sebe vystoveného takové sice primitivní, ale účinné síle... Zároveň rozdíl industriálně militantního a agreárně mírumilovného světa má jistou výpověď o světě našem i Naushiky... (29.11.2007)

Scénář: Hayao Miyazaki .. Tady se maestro ještě zahříval a tímto vlažným dílkem mě prostě neohřál. Nehostinné, divácky odtažité prostředí vybafne hned v úvodu a ta odtažitost mě neopustila po téměř celou stopáž, kdy jsem měl problém ke snímku přilnout a přesvědčivě se oddat vyprávění. Pořád to něco kazilo. Navíc mi Naushika neseděla ani obsahově, přišla mi dost poslepovaná z cizích motivů a příběh - proekologická pohádka, kde jedovaté rostliny a hnusný, přerostlý hmyz válčí s lidmi o nadvládu na planetě - není záchrana. Příjezd mistra Yupa do Údolí evokuje příjezd Gandalfa do Kraje, vše pohlcující Pustina dá zase vzpomenout na Nicotu z Nekonečného příběhu. Nesmím opomenout ani lišverku, jakéhosi pokémona, která je však možná jeho předchůdcem, co já vím. Dlouho jsem postrádal další Miyazakiho trademark, nějakého mladého parťáka k téměř všehoschopné princezně, aby jí pomohl z největších průserů, no dočkal jsem, jen až po více než hodině. (11.10.2007)

Fantázii sa medze nekladú. A Hayao Miyazaki jej má na rozdávanie. Vizuálne strhujúci, dizajnérsky skvost, ktorý ale príbehom nedokáže zaujať natoľko, aby sa divák nenudil. A pritom samotná story nieje k zahodeniu, obsahuje viacero posolstiev a hlavná línia je to pravé dobrodružné orechové, ale všetko to pôsobí kŕčovito a zdĺhavo. Možno aj preto sa snímok pri prvom americkom vydaní v roku 1985 ( pod názvom WARRIORS OF THE WIND ) pre miestnu distribúciu skrátil o vyše 20 min. (12.05.2014)

Na své výpravě do minulosti studia Ghibli jsem se vydal do vzdálené budoucnosti jménem "postapo", ve které se odehrává příběh princezny Naušiky z Údolí Větru. Originalita prostředí a běhu světa, která je Miyazakimu tak vlastní, tu byla už tenkrát, a stejně tak tu byla i výborná hudba pana Fujisawy aka Hisaishiho. Jde přitom o - možná krom Mononoke - "nejzelenější" film páně Miyazakiho, který je - opět stejně jako Mono - poměrně dost drsný a naopak poměrně málo dětský. Vlastně bych docela váhal, kdybych měl říct, jak starému dítěti bych Naušiku pustil. To ale nic nemění na tom, že to má spád, sílu a kouzlo, a že i když cítím v příběhu ještě pár nevyladěných míst, s klidem můžu dát 90%. (08.01.2012)