Můj soused Totoro

Ku komentáru belldandy (vrátane PS) nemám takmer čo dodať. Hádam len jedno: tento film je aj o pohľade na výchovu. Zatiaľ čo častá všeobecná reakcia rodiča v prípade detských fantázií je prísne zvolanie: "Čo si to zase vymýšľaš!", prípadne rozkaz: "Nevymýšľaj si!" alebo okázalá ignorácia či výsmech, v Totorovi otec v reakcii na dcérine líčenie stretnutia s podivnou postavou z detskej mytológie oznámi, že mala veľké šťastie a stretla pravdepodobne ducha lesa. Následne obe dcéry vezme so sebou a ide sa pokloniť stromu a bytostiam v ňom a okolo neho žijúcim. (27.02.2013)

Miyazaki, který se mi doopravdy líbil a nad kterým jsem uvažoval za plný počet. Nestalo se tak, protože moje averze na dvě uječené sestry přerůstala ke konci do těžkého extrému, kdy jsem si musel občas vypínat zvuk, čímž jsem přicházel o nádhernou lyricku hudbu, kterou film nabízí. Krásný příběh, kouzelné potvůrky, barvitá animace. (21.02.2009)

K filmu mě přivedla hudba Joe Hisaishiho, kterou jsem slyšel v provedení obrovského orchestru a sboru ze záznamu úžasného koncertu v Budokanu v Tokiu k 25 letům studia Gibli. Hudba je i ve filmu výborně fungující, ostatně jako ve všech Miyazakiho filmech. Film sám má moc pěknou atmosféru, děj není podstatný, proto je skoro nulový. Spíš jde o drobnosti jako padající kapky ze stromů nebo o jednotlivé scény - čekání na autobus v dešti apod. Jinak se mi líbilo, že se postavy chovaly dost relativně "normálně". Například situace, kdy přijde telegram z nemocnice - dívka má stejné pocity a jedná stejně, jak by bylo přirozené v realitě. Trochu mi po nějaké době vadilo to věčné japonské křičení holčiček - normálně snad vůbec nemluvily. (13.07.2010)

V podstate veľmi jednoduchý príbeh o dvoch dievčinkách, ktoré sa i s otcom presťahovali do malebného prostredia peknej dedinky s milými ľuďmi. A ako bonus získali za suseda dobráckeho lesného ducha, s ktorým zažívajú síce banálne ale celkom roztomilé dobrodružstvá... Aj napriek tomu, že sa tu nič prevratné nedeje - dievčinky si len pobehujú, skáču, alebo sa vozia na mačkobuse a ani po emotívnej stránke to nie je bohviečo, má to svoju zvláštnu, typicky ukričanú japonskú atmosféru, ktorá ma dokázala zachrániť pred nudou. 60/100 (26.10.2016)

Zatial som videl od Miyazakiho 3 filmy: PRINCEZNA MONONOKE (1997), CESTA DO FANTAZIE (2001) a ZAMEK V OBLACICH (2004). Totoro je moj stvrty film a cim viac som sa nan tesil, tym viac ma sklamal a opät preto, lebo som mal uplne ine ocakavania. Prvych 50 minut som sa pozeral na hodinky a cudoval sa, preco sa v tom filme vlastne nic nedeje, okrem prveho stretnutia Totora asi po polhodine. Teraz neviem, ci som ten film mal brat prilis vazne, ako nejaky animak o rodinke, kde matka lezi chora v nemocnici, otec sa stara o 2 deti, ktore sa hraju a zoznamuju sa s niecim nadprirodzenym v ich novom dome, ale aj mimo, alebo ma to malo strasne bavit. Samozrejme, keby som mal 10 rokov, vnimal by som to uplne inak, ale tie spominane predchadzajuce filmy, ktore som od Miyazakiho videl ma bavili omnoho viac, pretoze vsetky 3 filmy mi hned od zaciatku ukazali, kam sa budu poberat. Od Totora som nevedel, co mam ocakavat a zial z mojho pohladu sa mi zdal byt ten pribeh prilis nudny a pomaly, bez nejakych dobrodruznych napinavych postav, pretoze najnapinavejsi tu bol asi ten telegram z nemocnice... 09.02.2010 ______ V anglickej verzii: Dakota Fanning - (Satsuki) +++ Cheryl Chase - (Mei) +++ Paul Butcher - (Kanta) +++ Pat Carroll - (Pestúnka) +++ Tim Daly - (Profesor Kusakabe) +++ Steve Kramer - (Farmár) +++ Lea Salonga - (Pani Kusakabeová) +++ Gregory Snegoff - (Otec) +++ Frank Welker - (Totoro) +++ Hudba: Joe Hisaishi +++ (09.02.2010)