I dva jsou rodina

Francouzský film s Omarem Sy v hlavní roli vystupující jako komedie se sociálním podtextem? Tak to si nenechte ujít. Tento vysoký charismatický dlouhán se opět připojil k projektu pojednávající o sociální problematice, tentokráte jde o rodičovství a opět mu to vychází. I přes poměrně depresivní téma v podobě odloučení dítěte od matky, střídavé péče a podobným záležitostem týkajících se daného tématu, se nekonají žádné emocionální výlevy či násilné slzopudné momenty. Práce s emocionální stránkou je vedena střídmou cestou a depresivnější části jsou protkány spoustou komedie, jako tomu bylo již u Nedotknutelných či v Sambě. Mladá slečna, dcera hlavní postavy, jejíž úsměv sám o sobě přidává do filmu emoce, působí neuvěřitelně přirozeně a mile, jen škoda té neomalené angličtiny narušující libozvučnou francouzštinu. Ale je to právě synergie mezi otcem a dcerou, co tvoří podstatnou části snímku, přičemž funguje naprosto příkladně a má jak dostatek fantazie, tak i zvratů včetně silných momentů, jejichž šperkem je hlavně závěr. Ten představuje nádherný pohled na život a svým způsobem ustavuje celý film, který není o přetahování se mezi rodiči, ale o radosti ze života jako takového a sdílení vlastního štěstí. I dva jsou rodina je snímkem, který si rozhodně zaslouží pozornost a jen potvrzuje francouzskou dominanci na poli dramedií. [80%] | Kino (25.03.2017)

Definitivní důkaz toho, že Omar Sy je králem dramedií se sociálním podtextem. Nedotknutelní mohli být náhoda, Samba pak štěstí, ale tentokrát už jde o sázku na jistotu. Na svojí domácí půdě tenhle chodící optimismus zkrátka vedle nesáhne. A i když se zvraty mohou zdát jako očekávané a až příliš na city hrající, vine se celým příběhem menší, ale o to důležitější, oči otevírající myšlenka o užívání si života plnými doušky. A to pak slzy pálí pořádně. (15.02.2017)

Ne, tohle se nepovedlo. Od českýho překladu názvu (vsadim se, že to tvůrce hodil do google translatoru, to mu nedávalo smysl, a tak tam prostě něco flákl podle textu distributora) až po *SPOILER* vyloženě debilní zvrat s testem otcovství. Film se tváří, že má hodně co říct, a on by možná i měl, ale ve skutečnosti toho má miliarda scénáristů na jazyku tolik, že z tý kopy úderně působí naprostý minimum. --- Demain tout commence rozhodně chce stavět na Nedoknutelných (protože Omar Sy), ale to je bohužel pořádně nestoudná habaďůra, protože s nima sdílí opravdu pramálo. Nepravděpodobný přátelství kontrastujících hlavních postav se nekoná a navzdory očekávání excelujících taťků jsme tu už měli hromadu... a ti si navíc byli schopní vystačit i s mnohem skromnějšíma rekvizitama. Jedno z raných zklamání roku, sorry. (13.02.2017)

Docela standardní rodinné drama o otci a jeho nečekané dceři o kterou se musí postarat. Film po celou dobu nikam nespěchá a tempo může působit dost utahaně. Vtipu se zde také moc nenajde a tečka nakonec je pouze z důvodu vymáčknutí slz. Pořád je to ale příjemný film pro celou rodinu, který nepřináší nic nového a rychle se na něj zapomene. (09.10.2017)

"Omar Sy" opätovne v hlavnej úlohe svojsky citlivého chlapíka. Po skvostnom opatrovateľskom "Intouchables", tento krát nečakane v roli otca. Veľký sympaťák je tento "mahagón", pričom "len" vďaka nemu zrejme tento snímok dosahuje tieto výšiny. emocionálne, i keď v mnohým prípadoch, totálne pritiahnuté za vlasy, nereálne, bez vysvetlenia, bez scenára, ktorý čokoľvek vysvetlí ... (26.09.2017)