Reklama

Reklama

Modrá krev - Série 2 (2019) (série)


Liechtensteinové (S02E08)

(epizoda)
Česko, 2019, 52 min

Scénář:

Alena Činčerová

Hrají:

František Kinský (moderátor)

Obsahy(1)

Kořeny rodu Liechtensteinů sahají až do poloviny 12. století. O století později se objevuje první z Liechtensteinů na našem území. Oldřich z Liechtensteina, básník i voják, klasický hrdina své doby. Nejprve bojoval spolu s českým králem Přemyslem Otakarem II., později se proti němu obrátil. Otcovský vzor kopíroval syn Otto, s Přemyslem Otakarem II. byl na tažení v Prusku, v bitvě na Moravském poli byl jeho soupeřem on i jeho bratr Jindřich. Ten však ještě předtím získal roku 1249 od panovníka Mikulov. Na konci 15. století se Liechtensteinové zařadili mezi nejbohatší moravské šlechtické rody. V době největšího rozmachu vlastnili více měst a panství, než je dní v roce. Více než sedm století dlouhé působení rodu Liechtensteinů na Moravě a v Čechách rázně přerušily dekrety prezidenta Beneše, kterými byl roku 1945 lichtenštejnský majetek zestátněn. Marně tehdy lichtenštejnský dům podával soudní odpor. Byli zařazeni mezi Němce, ačkoliv fakticky byli lichtenštejnští státní občané. Mateřská řeč němčina je v očích našich soudů usvědčila. A únorový převrat roku 1948 obrátil celou justici naruby… Slovo právo fakticky přestalo existovat. Putování za Liechtensteiny nás logicky zavede až do jejich knížectví ve Vaduzu. Právě slaví již rovné tři století své existence. V čele státu stojí od roku 1989 Jeho Jasnost kníže Hans Adam II. Nyní je již jen formální hlavou státu, neboť vladařské pravomoci předal před pár lety svému synovi Aloisovi. Lichtenštejnsko-česká společná historie je delší než 700 let. Jan Adam II. je synem knížete Františka Josefa II. Liechtensteina a kněžny Giny. Narodil se v roce 1945 v Curychu, vyrůstal s rodiči v rodovém sídle na hradě Vaduz, kde žije doteď. Studoval ve Vaduzu, Vídni, absolvoval Univerzitu ve švýcarském St. Gallenu. Oženil se roku 1967 s hraběnkou Marií Aglae, rozenou Kinskou. Mají spolu tři syny a dceru: prince Aloise, prince Maximiliana, prince Constantina a princeznu Tatjanu. Výrazně se zasloužil o hospodářský vzestup Lichtenštejnska, který stále pokračuje. Dnes je to nejbohatší panovnický rod v Evropě. Podle časopisu Forbes se jeho majetek odhaduje na 5 miliard dolarů. (Česká televize)

(více)

Recenze (6)

carl.oesch

všechny recenze uživatele

Bohužel, celý tenhle pořad neodpovídá na jednu nevyslovenou otázku. Všichni ti šlechtici se tváří jako ti nejušlechtilejší z ušlechtilých. Zejména v případě Lichtensteinů tady platí, že kromě zmínky o zakladateli rodu (který zradil Přemysla Otakara II.) se zde jen letmo řekne, že zakladatel rodu získal v sedmnáctém století velký majetek. A ani slovo o tom jak. Takže to připomínám aspoň tady. V polovině 16. století byli tito Lichtenštějnové upadající rod, který zachránily rodově motivované svatby. První kníže z Lichtensteina Karel přestoupil z čistě prospěchářských důvodů na katolictví a zahájil zářnou karieru na habsburském dvoře. Onen tak cudně zmiňovaný majetek, o který se dodnes soudí s českým státem nynější hlava rodu (při rozhovoru s ním ukazuje pan hrabě Kinský, že ani té úžasné šlechtě není cizí servilnost a podlézavost) z výše svého hradu nad hlavní vesnicí knížectví Vaduzem totiž pochází z převážné části ze dvou vln konfiskací a z podvodu s krácenou mincí. Ke konfiskacím se zakladatel knížecího rodu dostal jako místodržící po Bílé Hoře, kdy jím nařízená a a organizovaná exekuce na Staromětském náměstí svým rozsahem a brutalitou zaskočila i Vídeň. Panu knížeti ovšem vynesla jeho funkce možnost získat obrovské nemovité majetky. Jenže to nebylo všechno, protože s dalším zcela bezcharakterním "velikánem" českých, ale i německých dějin Albrechtem z Valdštejna, nizozemským bankéřem de Wittem, Baševim a hrabětem Michnou z Vacínova provedli dnešními slovy - měnovou reformu, která vedla ke státnímu bankrotu. Přitom ale připravili většinu lidí, co v zemi ještě zůstávali o majetek stejně jako o 330 let později komunisté. I tahle partička zabavovala staré mince a nechali razit nové s menším obsahem drahého kovu. Jejich "podnikatelská" aktivita jim vynesla pakatel -  31 milionů zlatých a ještě po synovi knížete Karla požadoval původně císař 10,5 milionu, na svoji dobu nepředstavitelná sumu. Nakonec se spokojilů se 150 tisíci. Ale ani Karlův syn Eusebius nezahálel - k dalším rozsáhlým majetkům z konfiskací so pomohl po "zrádci" Valdštejnovi, kdy se mimochodem jak v Čechách tak na Moravě objevili předkové těch dnešních nejušlechtilejších z ušlechtilých, které předvádí pan Kinský v tomhle seriálu. Většina oněch rodů, které nám pan Kinský předvádí (jeho rod patří k té menší části šlechty původní) byli rody, které získaly své majetky podobně pochybnými praktikami jako zakladatel knížecího rodu v tomto díle. A povzdechy nad Benešovými dekrety a podobné nesmysly by měly zákonitě vést k otázce - víte, jak váš rod ten majetek v dnešní České republice získal? Ta odpověď by mě nesmírně zajímala. A asi ji nikdy nedostanu. Většina těchto rodů sice vyvádí kvůli oné konfiskaci z let 1920 až 1948, ale nějak řízeně zapomíná, že se jim stalo vlastně to samé, co oni udělali řadě jiných šlechtických rodů, jejichž příslušníci byli v onom 17. století ožebračení a vyhnáni úplně stejně a nezbyla po nich kolikrát ani stopa. Překvapují mě lidé, kteří se na jednu stranu a to oprávněně rozhořčují nad ono neuvěřitelnou záplavou nespravedlností, které spáchali komunisté, ale přitom se zastávají oněch nebohých rodů s modrou krví. Přitom je to jedno a to samé a dělí to jenom tři století a něco. A kdo tohle nechápe, je jenom povrchní hlupák. Neplatí to samozřejmě absolutně a pro všechny, ale Lichteinsteinové jsou toho více než výrazným příkladem. () (méně) (více)

Marze 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Nejvyšší a nejbohatší  top šlechta , která u nás zanechala výrazné stopy , na závěr série. "Byl u nás po generace  výrazný podnikatelský talent a  smysl předat něco pro další generaci" říká lichtejnštejnský kníže. Na některých zámcích jako Bučovice, nebo Plumlov jsem byl ubytován na  dobrovolnických víkendovkách. ()

Reklama

sator 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Jasně a pevně... Trochu smutný závěr, ze země je vyhnali... "Doby někdejšího pána domu Karla z Lichtensteina připomínají tyto hlavičky", říká průvodce pořadu František Kinský, před Lichtenštejnským palácem na Malostranském náměstí. Pravda je trochu někde jinde. 27 skulptur Karla Nepraše na Malostranském náměstí symbolizuje sedmadvacet českých pánů o jejichž popravě bylo rozhodnuto v Lichtenšteinském paláci, tedy v budově, před kterou jsou umístěny. ()

bearmeedek 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Tento, poslední, díl už byl jen nastavováním kaše. Aby byl počet do série. Sice se jedná o velice starý šlechtický rod, který je i dnes významný a bohatý, ale jeho účast v tomto dokumentárním seriálu jaksi nekoresponduje s fakty, dle jakých byli zařazeni všichni ostatní. Nikdo z Lichtensteinů u nás nežije, nepodniká ani se nesnažil vrátit. Nic zde nevlastní a není to jako u ostatních, kteří mohli použít formulku "navrátit majetek". Takže hodinové povídání o jejich významnosti a jak jim dobře funguje jejich malá zemička, přece jen bylo málo, nezapadalo do celkového kontextu a tudíž i nudilo. A to se říká: Nejlepší na konec ... ()

merit1

všechny recenze uživatele

Tento diel trochu zrážala skutočnosť, že nebol spomenutý fakt o prebiehajúcom súde, v ktorom Lichtensteini žiadajú o navrátenie majetkov ( vrátane pamiatky UNESCO - Lednicko-Valtického areálu ), ani povedzme “vlažný” postoj Českej republiky k Lichtenšteinsku. Ale už to, že do seriálu dostali jedného z najvýznamnejších súčasných šľachticov, Hansa Adama, je hodné pozornosti. Ukážka súčasných, aj minulých nehnuteľností nikoho nenechá na pochybách, že nejde len o rod bohatý, ale aj veľmi kultivovaný. Rozprávanie bývalej služobnej nakoniec dotvorilo možno trochu zidealizovaný obraz o živote šľachty, ale dáva tušiť, že táto trieda rozhodne nie je hodná zatracovania. Skôr naopak. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (1)

  • „Doby někdejšího pána domu Karla z Lichtensteina připomínají tyto hlavičky,“ říká průvodce pořadu František Kinský, před Lichtenštejnským palácem na Malostranském náměstí. Pravda je trochu někde jinde. 27 skulptur Karla Nepraše na Malostranském náměstí symbolizuje sedmadvacet českých pánů, o jejichž popravě bylo rozhodnuto v Lichtenšteinském paláci, tedy v budově, před kterou jsou umístěny. (sator)

Reklama

Reklama