Hymyilevä mies
Den lyckligaste dagen i Olli Mäkis liv
Der glücklichste Tag im Leben des Olli Mäki
Olli Mäki
The Happiest Day in the Life of Olli Mäki
Režie:
Juho KuosmanenKamera:
Jani-Petteri PassiHrají:
Jarkko Lahti, Oona Airola, Eero Milonoff, Joanna Haartti, Esko Barquero, Elma Milonoff, Leimu Leisti, Hilma Milonoff, Olli Rahkonen, Joonas Saartamo (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Léto 1962. Olli Mäki je velkou nadějí finského boxu a právě se chystá na životní zápas o titul mistra světa. Z poklidného venkova se dostává do víru velkoměsta, kde je vystaven tlaku médií, trenérů a sponzorů. Skromný Olli má na dosah všechnu slávu a bohatství a snaží se dělat to, co se od něj očekává. Je v tom ale jeden háček – Olli se totiž zamiloval do Raiji, dívky ze své rodné vesnice. (Aerofilms)
(více)Videa (5)
Recenze (49)
Bylo to takove hezky natocene, poklidne (i kdyz se tykalo boxu), opravdove pusobici, uprimne, takovy pribeh ze zivota, na ktery se divate a je to fajn. Trochu litujete hlavniho hrdinu, ktery je porad takovy shrbeny, zakriknuty, v dulezitych vecech se ale umi rozhodnout a jit si za svym, zda se. Uplne bych to nenazyvala romantickym dramatem, jak jsem to nekde videla podavane, toho dramatu ani te romantiky tam na takove oznaceni zase az tolik nebylo. O sport a box tam vlastne zase az tolik take neslo, bylo to proste o jednom mladem cloveku, jeho talentu, touhach, snech a prekazkach, kterym na ceste musi celit. Ale ne nejak drsne, do krve, proste a jednoduse, obycejne, jak to tak zivot prichysta. Spise se hrdina jen tak nechava unaset, dela, co se po nem chce a az je toho jednou moc, konecne si taky trochu dupne. Ale jen trochu. Cernobila tomu sedela. 75 %. ()
Priaznivci boxu všetkých krajín spojte sa a choďte o kina. Olli Maki nie je žiaden filmový zázrak, nie je to žiaden art plný symbolov a metafor a nemá ani takého kontroverzného hrdinu, ako bol Tony La Motta. Nie je to ani sociálna dráma z Fínska 60. rokov, nedočkáte sa ani dramatických a emocionálnych scén. Na záporáka zabudnite a na napínavý boxerský zápas tiež. Napriek všetkému a vďaka všednosti mám ale z filmu veľmi dobrý pocit, asi je to aj tým, že mám športové filmy rád. Proste v zdravom tele zdravý duch, ukončím komentár podobne, ako som začal, budovateľským citátom. ()
Velmi příjemný, skromný film o stejně naladěném, lidsky sympatickém pekaři a mistrovi světa v lehké váze, jenž si tuto svou prozatímní nálepku veze s sebou do Helsinek na svůj nejšťastnější den v životě, kterým je nepochybně 17. srpen ´62. Nikdy na něj nezapomene, v ten den se rozhodl, a šel do toho, jo...také absolvoval několikaminutový boxerský zápas. Vynikající režie, herectví i krásný romantický příběh o naplnění svých životních cílů. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] ()
Boxerské filmy prostě nejsou špatné, a tak ani tenhle, finský a navíc černobílý, není špatný, i když rozhodně není určen pro každého. Na jednu stranu moc umělecké, na druhou stranu to ale ukazuje box i trochu jinak, nikoli jako adrenalinový, drsný sport, ale i jako přetvářku, která je ke sportovcům mnohdy dost krutá. ()
Už jsem viděl slušnou řádku boxerských filmů, a nutno uznat, že tenhle je opravdu jiný. Pekař z Kokkoly jakoby ani nechtěl být mistrem světa, protože jeho život právě dostal jiný smysl, a on chce být jen obyčejně šťastný. Z toho prostě nového Rockyho neuděláte (ostatně Juho Kuosmanen se ani o nic takového nesnažil). Těžko bych film popsal jako romanci, ale v jeho jinakosti je jistý půvab. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (12)
- V roce 2011 v divadle ve městě Kokkola, viděl režisér Juho Kuosmanen hru o Olli Mäki, který sám seděl také v publiku. Po představení pózoval divadelní režisér Jarkko Lahti s Olli Mäki. Tehdy Kuosmannen řekl, že pokud by režíroval film o Mäki, byl by to právě Lahti, kdo by hrál hlavní roli. Ten to vzal jako slib a začal trénovat box. Dokonce se účastnil několika amatérských zápasů, které ale nakonec prohrál. (MessiM)
- Film doma vo Fínsku nesie názov Smejúci sa muž. (classic)
- Nakrúcalo sa na 16 mm monochrómny film. Najskôr to ale na čiernobiely vizuál nevyzeralo a to aj napriek tomu, že niektoré scény v režisérovej hlave nikdy farebné neboli. Podľa testovacích záberov ale Juho Kuosmanen usúdil, že iným spôsobom snímok realizovať nejde. Tiež Kameraman Jani-Petteri Passi nebol pôvodne týmto rozhodnutím nadšený nakoľko, nechcel nakrúcať dobový film, a týmto sprvoti nabil pocitu, že ho k tomu režisér dotlačil. (classic)
Související novinky
69. ročník MFF Cannes
V neděli skončil 69. ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes, který přinesl mnoha tvůrcům různá ocenění za jejich tvůrčí činnost v oblasti filmu. Patronem tohoto ročníku stal francouzský… (více)
Reklama