Headgame

Ohraná hra o přežití, která si nepřipadá vůbec ohraná. Její realizace sice vypadá podstatně lépe než libovolný díl Policie v akci, ovšem Steven Judd není vyspělý režisér, aby si mohl dovolit provádět v ohraném konceptu žánrové kejkle, na které sází v závěrečném vyústění. Celá věc se má tak, že parta lidí zavřená v nehostinných prostorech, která je dvanáct hodin pod monitoringem šílenců, kteří si na jejich přežití sázejí, je nesympatická, tudíž divákům na jejich osudu nezáleží, nebojí se o ně, ke všemu to jejich prolézání trapnými pastmi není vůbec napínavé. Zajímavý nápad je umístění kamer na čele obětí, kde je i váček s kyselinou, co rozleptá hnedle obličej, pokud bude zařízení nežádoucím způsobem odstraněno. Převážná část filmu tedy hledá inspiraci v Saw, celé to má poloamatérské vyznění. Gore je málo, torture porn se nekoná. K vidění je mačeta v akci a nějaký ten železný hrot v těle. Přitom to z celého filmu vypadá nejlíp, možná být toho víc, tak by to byla zvrácená legranda. Film celou dobu hledá fazonu, čím by zaujal. V závěru přijde pasáž, v níž nemrdaná lektorka jógy má potřebu vyzrát na tu zvrácenou, jinak ale hodně nezajímavou bandu, přičemž film opustí svůj chatrný survival game koncept a jde umělecky vyzrálým vyústěním, které ani do filmu moc neladí/nezapadá. Celkově film ničím neoslní a nenadchne, má několik nadějných krvavějších pasáží, relativně pohlednou herku v hlavní roli jménem Jamie Hill a ještě pár dalších porno castingových akvizicí, jinak touhle hororovou cestou se nikdo moc nebude ochotný ubírat. Režisér a scenárista to prostě nedokázali řemeslným umem a invencí povýšit alespoň na zábavně-dravou úroveň, která by filmu prospěla. Prostě zaostalá záležitost. 5/10 (13.03.2018)

Snímek „Headgame“ je klasickou snahou upoutat na začátku tím, že vlastně nevíte, co se bude dít, kam až to zajde, ale nakonec je to snímek, který vám nepřinese nic zásadního, proč jste na to tu hodinu a půl koukali. A je to moc dlouhé, ne že ne. Nemá to nic ze „Saw: Hra o přežití“, nemá to ani dobrou atmosféru, ani dobré drsné scény, ty zde v podstatě chybí, i když postavy umírají. (15.06.2018)

Jeden priestor, skupinka ľudí a snaha prežiť nástrahy vďaka svojím silám a dôvtipu - niečo na spôsob Kocky, alebo Would You Rather, taký námet mám veľmi rád. Len čo z toho, že dej bol nudný, bez napätia, upatlaný ako podbradník ročného dieťaťa po dobrom obede a navyše to bolo aj smiešne zahrané? Škoda, mohlo ísť o zaujímavú záležitosť. Podpriemer. 35/100 (02.06.2018)

Ďalšia neúspešná napodobenina Saw, ktorá je nielenže príšerne napísaná a zahratá, ale aj príšerne neznesiteľná. Nefunguje tu vôbec nič: žiadna atmosféra, žiadne napätie, žiadny hlbší zmysel a vôbec, celý film nemá hlavu ani pätu. Márna snaha o záverečný "šokujúci" twist tomu vôbec nenapomáha a tak to celé pôsobí primitívnejšie. Tých záporov je toľko, že som ignoroval určité pozitíva, ktoré tento film dosť možno má. Takmer skoro odpad. (24.08.2018)

Ne že bych se nechal oblbnout Nietzschem a Mozartem, abych v Headgame viděl něco víc, než jen poloamatérský a vcelku neoriginální nízkorozpočťák, ale mám zkrátka radši menšiny než mainstream, a proto přidávám hvězdu navíc. Myslím filmový menšiny. Takže příliš neřeším tuctovou zápletku, levný triky, fádní výpravu a celkový televizní look, ale naopak oceňuju třeba slušně (v rámci žánru) vykreslenou většinu postav, pár zajímavých neznámých herců, dobrou hudbu (kromě té Mozartovy) a nečekaně rozkošatělý závěr, který mě potěšil. Kdybych ale chtěl rýpat, nejjednodušší by asi bylo jízlivě se otřít o poněkud neobvykle rychlé zhojení se čelních stop po kameře. (04.03.2018)