Sabotér

Alfred Hitchcock nebol spokojný s obsadením v tomto filme, herec Robert Cummings sa podľa neho pre hlavnú úlohu absolútne nehodil, žiaľ presadila si ho do filmu produkčná firmy Universal Pictures a tak o 17 rokov neskôr sa znova vrátil k tejto téme a vytvoril remake s názvom North by Northwest , 1959 (Na sever severozápadnou linkou), ktorý sa formálne aj dramaturgicky priblížil Sabotérovi. (17.08.2015)

Na Hitchcocka prachsprostě průměrná záležitost. Lákavá premise je záhy pohřbena neskutečně naivním, někdy až přímo absurdním scénářem (postava moudrého starce a jeho neteře, která se chová přesně v duchu těch nejhorších klišé - "láska" a proměna názorů je spíš úsměvná), v němž navíc docela trapně rezonují vlastenecké nálady během druhé světové války. A proč Barryho sakra nezastřelí už v prvních pěti minutách? Sabotér je jedna velká nelogičnost, kterou zachraňují jen Hitchcockovsky klasické návaly napětí. Ale stále pro mě zatím nejhorší Alfie - navíc s naprosto nezajímavou ústřední dvojicí. (02.09.2005)

Žiaľ som sa dočkal nepodarenej Hitchcockovky. Pre americkú propagandu, ktorá bije do očí, nie je ospravedlnenie, že Sabotér bol natočený počas druhej svetovej vojny, keďže v ostatných filmoch z tej doby som to tak nepociťoval. Zároveň je vtipné, že utečencovi v hlavnej úlohe takmer všetci cudzí ľudia pomáhajú, aj keď väčšinou nemajú odkiaľ vedieť, že je nevinný. S takou dávkou ľudskej prezieravosti by nemusela byť nielen vojna, ale ani vláda, čiže by tu nebolo čo propagovať. V opačnom prípade ešte horšie, pretože pomáhať utiecť vinnému, by bolo zlé alebo naivné. Teda nič viac ako šikovne natočená medvedia služba. (04.07.2017)

Ve stínu toho co dokázal vytvořit v USA během následujících let, se mi Sabotér jeví jako slabší kus. Jako by režisér sám měl pocit, že zůstal tématu něco dlužen a tak později natočil mnohem povedenější Na Sever severozápadní linkou. A v čem je horší? V Hitchcockových filmech jsou často momenty, kdy hrdina dojde k rozuzlení nějakou nepravděpodobnou náhodou či dost neuvěřitelným chováním jiných postav. Pokud film funguje, je to tak nějak v rámci hry, ale má-li film slabší momenty, může se stát, že některé tyto zvraty nechci respektovat, protože jsou jako pěst na oko. A to se děje právě zde, vše je za hranicí uvěřitelnosti. Filmu ani nepomáhá naivní herecký výkon Roberta Cummingse a už vůbec ne patetická hudba. Na druhou stranu, film má několik dobře natočených scén, jimž kraluje zejména ta finální na soše svobody. (06.05.2011)

Vezmeme-li v potaz v kterém roce se film natáčel pochopíme, co tím chtěl režisér naznačit. Po celý film je všudypřítomný opar napětí, ale vyzdvihovaný patriotismus (stéjně jako v jeho dalších filmech válečného období) spíše škodí reputaci, nicméně v dobrém slova smyslu. Původně měl hrát hlavní roli G. Kelly. Alfymu z počátku nešel film zrealizovat, obcházel studia a nakonec prodal námět i služby za 20 000 dolarů Universalu. V jedné scéně Alfy použil fotku S.S.Normandie (lodě, jež v té době shořela za nejasných okolností), ležící po boku v přístavišti v N.Y. Potom vystřihl N. lloyda představujícího Sabotéra, jak se nad tímto obrazem potulně usmívá. Později vyšlo na povrch, že námořnictvo na Universal podalo ¨hromy a blesky¨ kvůli těmto záběrům, protože implicitně poukazovaly na to, že Normandie byla sabotována. Podle Alfyho se však vojáci rozzuřili hlavně proto, že záběry odrážely nedostatek jejich pozornosti při hlídání lodi. (08.10.2011)