Potíže s Harrym

He looked exactly the same when he was alive, only he was vertical. Tak jako v Bergmanově komedii musí jít o Boha, smrt a další bezútěšná, z větší části hypotetická témata (tedy stejné věci jako v Pramenu panny nebo Hodině vlků, které mají komediální vrstvu velmi tenkou), Hitchcock musí mít stůj co stůj naprosto konkrétní mrtvolu. Tvůrčí problém tentokrát představoval najít postavu, jejíž skon ve výsledku každého rozveselí. V tom, a nejen v tom, Hitchcock uspěl, byť spíše ve vztahu k sobě, nikoliv divákům - viz dobové komerční výsledky a divácké reakce. Všechny Hitchcockovy obvyklé kvality a obsese jsou přítomny, jen se ocitly ve značně změněných žánrových podmínkách - zločin není rámován napětím, nýbrž bezmála sitcomovým tlacháním, lascivním a černým humorem a bukolickou atmosférou vermontského podzimu. Kdo se na rozdíl od dobového publika dokáže přenést přes očekávání (třeba i s odstupem času jako já), bude tímto mile funerálním dílkem potěšen. Bury Harry. (07.04.2023)

¨Vždycky mě přitahovaly kontrasty a chtěl sem se oprostit od tradic a klišé. S Harrym jsem prostě vytáhl melodrama z černočerné tmy a rozprostřel jéj na slunci.¨ F. Truffaut. Alfy si přečetl román J. T. Storyho a napadlo ho, že by z toho mohl být zajímavý film a předal ho spisovateli J. M. Hayesovi, aby z něj udělal adapci pro plátno. Story se svým nakladatelem prodali práva k filmu za 11 000 dolarů a, až když byla smlouva podepsána, zjistili, že kupcem byl slavný hollywoodský mistr hororu. Jeden z producentů H. Coleman, objevil 20-tiletou S. MacLaine na jevišti v muzikálu The Pajama Game. Po představení šel za ní do zákulisí a představil se jako zástupce Alfyho a studia Paramount. Druhý den na to se už Shirley učastnila kamerové zkoušky na Harryho, svůj první film. Důležité bylo najít vhodnou lokalitu, barevně i scénicky atraktivní, a tak se Coleman vydal pátrat do Nové Anglie. Našel jí v okolí města Stowe, ve státě Vermont. Bohužel filmařům práci stěžovali silně deště. Natáčení interiérů na zbudované scéně v tělocvičně místní školy tudíž nebylo lehké kvůli neustálému bubnování kapek na plechovou střechu. V jednom interview z roku 1955 se Alfy nechal slyšet, že s Harrym si chtěl ověřit svou tezi, že americké publikum dokáže vnímat i humor méně explicitní než ten, jenž je mu obvykle nabízen. Byl přesvědčen, že divákům, nedělá problém příjmout zcela nové ideje, pokud jim jsou podávány skrze srozumitelné postavy. Kromě zkoušky diváků na nekonveční humor byl Harry experimentem také v tom, že představoval film, který se netočil kolem nějáké stár. Alfy cítil, že se známou osobností by film vůbec nemohl fungovat. Premiéra filmu se konala také ve Vermountu a výtěžek z ní byl věnován obětem místních povodní... (08.10.2011)

Vskutku uvolněná, harmonická a netradiční komedie, kterou charakterizuje delikátně morbidní humor, příjemné obsazení (nejlépe se se svou rolí popasoval mlčenlivý Philip Treux) a uklidňující pastelové barvy technicolorového podzimu. Je tuze patrné, že si ji Hitchcock natočil primárně pro vlastní potěchu, ale jako trefný žertík na účet amerického publika, které prý o mrtvolách nevtipkuje ani v dobrém, funguje také dobře, no ne? :) Ještě podotknu, že ačkoli se v Hitchově filmografii lehce vymyká standardu a nepatří zrovna k jejímu absolutnímu vrcholu (z toho by měl i Harry závrať), je to příznačný snímek přinejmenším z toho důvodu, že pro debutující Shirley MacLaine znamenal start závratné kariéry a pro filmový průmysl počátek jedné z nejlegendárnějších a nejplodnějších autorských kolaborací v kategorii (komplikovaný) režisér + (nerudný) skladatel. Potížím zdar! 4,5* (31.01.2009)

Na Hitchcocka možná až nečekaně bezstarostná komedie (byť ne rozhodně jeho jediná), která mě dostala svým humorem, obsazením (duo John Forsythe & Shirley MacLaine nemá chybu) a krásnými lokacemi - je úžasné, co všechno jde vymyslet kolem jedné mrtvoly, aniž by to působilo jakkoli morbidně nebo depresivně. Dialogy nemají chybu a místy mi to přišlo opravdu hodně vtipné. A to finální rozuzlení je prostě výborné. Doba vzniku je ale z toho přece jen znát a nebavilo mě to zas až tak bezvýhradně, od Hitchcocka si navíc cením více jeho "dramatické" tvorby, takže nakonec zůstalo spíše jen u průměrného dojmu. Přesto mě překvapuje, jak to i po těch letech stále působí neobyčejně živě, a jsem si jistý, že by to skvěle fungovalo i na divadle. (04.06.2021)

Zrejme na druhýkrát by vážna časť vtipu odišla na Havaj, áno, ale kašľať na to, keď je prvé stretnutie také radostné. Svieža čierna komédia výborných dialógov i monológov (monológy kapitána za stromom napr.). Aj keď v druhej polke využíva skoro ako jediný zábavný prostreidok úbohého meravého muža- ten chudák nikomu nechýba-, ktorého rôzne kombinácie ľudí z rôznych pohnútok zahrabávajú a vyhrabávajú, aby ho potom opätovne zahrabali..... "Neľudský" humor tohto nápadu však funguje fantasticky, ako nové hodinky, takmer po celý čas. Sú i veci dosť úsmevné a neladiace v tomto scenári- chlapec si mýli časové výrazy ako "dnes", "včera", "zajtra" (toto spomínam iba preto, že Hitchcock s tým ešte ďalej pracuje a to ma práve nenadchýna), zápletka okolo milionára- nie že by sa práve hodila..... a záver, milučký ale vo svojej podstate hlúpy, keďže si zakladá na tom, na čom si zakladá.:) 80% (08.09.2008)