Potíže s Harrym

¨Vždycky mě přitahovaly kontrasty a chtěl sem se oprostit od tradic a klišé. S Harrym jsem prostě vytáhl melodrama z černočerné tmy a rozprostřel jéj na slunci.¨ F. Truffaut. Alfy si přečetl román J. T. Storyho a napadlo ho, že by z toho mohl být zajímavý film a předal ho spisovateli J. M. Hayesovi, aby z něj udělal adapci pro plátno. Story se svým nakladatelem prodali práva k filmu za 11 000 dolarů a, až když byla smlouva podepsána, zjistili, že kupcem byl slavný hollywoodský mistr hororu. Jeden z producentů H. Coleman, objevil 20-tiletou S. MacLaine na jevišti v muzikálu The Pajama Game. Po představení šel za ní do zákulisí a představil se jako zástupce Alfyho a studia Paramount. Druhý den na to se už Shirley učastnila kamerové zkoušky na Harryho, svůj první film. Důležité bylo najít vhodnou lokalitu, barevně i scénicky atraktivní, a tak se Coleman vydal pátrat do Nové Anglie. Našel jí v okolí města Stowe, ve státě Vermont. Bohužel filmařům práci stěžovali silně deště. Natáčení interiérů na zbudované scéně v tělocvičně místní školy tudíž nebylo lehké kvůli neustálému bubnování kapek na plechovou střechu. V jednom interview z roku 1955 se Alfy nechal slyšet, že s Harrym si chtěl ověřit svou tezi, že americké publikum dokáže vnímat i humor méně explicitní než ten, jenž je mu obvykle nabízen. Byl přesvědčen, že divákům, nedělá problém příjmout zcela nové ideje, pokud jim jsou podávány skrze srozumitelné postavy. Kromě zkoušky diváků na nekonveční humor byl Harry experimentem také v tom, že představoval film, který se netočil kolem nějáké stár. Alfy cítil, že se známou osobností by film vůbec nemohl fungovat. Premiéra filmu se konala také ve Vermountu a výtěžek z ní byl věnován obětem místních povodní... (08.10.2011)

Víceméně (ale spíše méně) úspěšné zavítání mistra napětí do komediálního žánru. Potíže s Harrym nejsou bláznivou taškařicí, jsou však vtipné, což je s přihlédnutím ke jménu režiséra jev zcela mimořádný. Jedná se o komedii černou a ve své době přijatou se značnými rozpaky. Historka o několikerém vykopání a zakopání jedné otravné mrtvoly připadala soudobým divákům příliš nekonvenční a pravděpodobně také příliš amorální. Zde rozhodně neplatí pověstné: „O mrtvých jen v dobrém“. Lhostejnost postav filmu k nalezenému nebožtíkovi a jejich následné nakládání s jeho tělem ani nemělo být cynickým komentářem lidské povahy. Jejich chování je jednoduše podmíněno žánrem, ve kterém celou morbidní hříčku rozehrávají. Po režijní stránce se jedná o slabší průměr, kamera vesměs statická, hudba zoufale podceněná, scény, které by měly být napínavé, napínavé nejsou. Nic moc nepředvádějí ani herci včetně debutující Shirley Maclaineové – ta je hlavní aktérkou zbytečné romantické linie, která společně se zbytečnou vysvětlovací pasáží (i když ne tak zbytečnou jako u Psycha) definitivně řadí Potíže s Harrym k těm slabším Hitchovým filmům. Tehdy to sice bylo nekonvenční a odvážné, od té doby nicméně vzniklo filmů s podobným námětem ještě mnoho a mnohé z nich byly nejen odvážnější, ale rovněž zábavnější. 60% (03.11.2006)

Přepsáno v červenci 2018. Potíže s Harrym je černá komedie v ironickém rytmu zdvořilosti. Hlavní zbraní je kultivovanost slovního vyjadřování. Společenská etiketa je rozkošným kontrastem s nevšedním emočním prožitkem uličnicky rozehrané zápletky. Decentní slušnost je ochráncem důstojnosti, pohoršování se nad čímkoli není v žádném ohledu přípustné. Novoanglický venkov má pastelové barvy podzimu a lokálním rozruchem komorního významu je nalezení bezvládného mužského těla. Tíže svědomí nahlodává mysl jedinců, nastává hemžení koloběhu pohřbu a exhumace v symbolu očišťování a přijmutí odpovědnosti, a na vše dohlíží lehoučká kultivovaná nezbednost. Hlavní postavou svérázné komedie je Albert Wiles (dobrý Edmund Gwenn), vysloužilý kapitán na odpočinku. Ráno hřeje dobrou náladou teplého slunečního svitu, kratochvíle králičího lovu strne v údivu u neočekávaného setkání. Škodolibá radost rozveseleného dne zašeptá pochybnost vnitřnímu svědomí a pocit provinění skrývá nechtěnou skutečnost před zvědavým zrakem rušné paseky. Optimistickou postavou je Sam Marlowe (velmi příjemný John Forsythe), nepochopený malíř a obdivovatel krás života. Žádný okamžik není vhodný k reptání a bez předsudků podává pomocnou ruku na všechny strany. A co na to láska? A společnost? Hlavní ženskou postavou je Jennifer Rogers (sympatická Shirley MacLaine), osamělá mladá matka, pro kterou je dotyk Thanata znamením vysvobození. Dlouho očekávaná svoboda uvolňuje napětí a bezelstně otevírá upřímnost vlastní skrývané minulosti. Motiv se uspokojeně šklebí. Nejzdvořilejší postavou je slečna Ivy Gravely (velmi dobrá Mildred Natwick), stará panna. Společenská etiketa nepřipouští známky překvapení. Čistota věnečku je vykoupena chvějivým pocitem provinění, a přesto život i nadále přináší vzrušení z dosud nepoznaného. Z dalších rolí: poetizující snílek, vášnivý čtenář a místní lékař Dr. Greenbow (Dwight Marfield), laskavá a prostá provozovatelka vesnického koloniálu paní Wiggs (Mildred Dunnock), Jennifeřin bezelstně přímý synek Arnie Rogers (Jerry Mathers), akurátní místní zástupce šerifa a snaživý autoopravář Calvin Wiggs (Royal Dano), nadšený milionář a obdivovatel umění (Parker Fennelly), z neprošlapaných bot okouzlený tulák (Barry Macollum), či nebohý objekt jménem Harry Worp (Philip Treux). Potíže s Harrym je konverzační komedie. Opírá se o inteligentní kultivovanou mluvu a rozkošně kouzelnou ironii života. Velmi příjemné pobavení. (09.09.2009)

Až neuvěřitelná komediální bláznivina se správně poťouchlou hudbou a vtipným scénářem. V životě by mě nenapadlo, že Harryho natočil tvůrce spousty napínavých thrillerů a dvou hororů (Psycho, Ptáci) - Alfred Hitchcock. Velice zajímavý a zábavný příspěvek a bílá vrána v jeho nabité filmografii. P.S. Pány určitě zaujme i tehdy mladičká Shirley MacLaine. (28.08.2023)

Od Hitchcocka bych čekal trošku lepší podívanou, ovšem oproti jiným žánrově stejně laděným počinům je tato záležitost rozhodně v popředí s patřičným náskokem. Ve své podstatě jde tak nějak o konverzační komedii založenou na černém humoru s krimi zápletkou. Potěší herecké výkony, atmosféra a prostředí, ovšem přesto všechno jsou Potíže s Harrym filmem, který bych si od Hitchcocka podruhé nebo spíš potřetí nezopakoval. (19.05.2016)